Sestavil ji malířův dlouholetý přítel Jaromír Zemina ke 100. výročí Boštíkova narození. Představuje nejdůležitější díla jedné z nejvýznamnějších osobností českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století, mimo jiné ze sbírek Národní galerie nebo rozvětvené malířovy rodiny.

Informel

„Hlavní Boštíkův přínos je v tom, že jako první český umělec po druhé světové válce se přiklonil k nefigurativnímu umění, ve světě označovanému jako informel," sdělil Pavel chalupa, ředitel Smetanovy výtvarné Litomyšle.

Boštíkovy abstraktní malby s filozofickým podtextem budou do 6. srpna vystaveny v novém prostoru zrekonstruované zámecké jízdárny. Architekti Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka do něj včlenili moderní konstrukci, průsvitnou jantarovou komnatu.

Grafiky

Václav Boštík se narodil v roce 1913 v Horním Újezdu u Litomyšle. Jeho tvorba nejdřív zaujala Francouze, teprve později se dočkal ocenění v rodné zemi. Za předchozího režimu nesměl veřejně prezentovat svá díla a v době normalizace se účastnil výstav neoficiálně. Zvrat nastal až po roce 1989, kdy se na veřejnosti opět objevily jeho abstraktní grafiky nebo typické barevné „mlhoviny".

Malíř, grafik a ilustrátor vytvořil v letech 1955 až 1959 s Jiřím Johnem také unikátní pražský památník obětem holokaustu. Na zdi Pinkasovy synagogy napsali 77.297 jmen nacistických obětí. Později se podílel spolu s Olbramem Zoubkem, Zdeňkem Palcrem a Stanislavem Podhrázským na restaurování renesančních sgrafit na fasádě zámku v Litomyšli. Zemřel v květnu roku 2005 v Praze.

K festivalové výstavě také vychází v nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Regionálním muzeem v Litomyšli kniha Martina Boštíka, Stanislava Vosyky a Jaromíra Zeminy, která akcentuje Boštíkovo dílo ve vztahu ke zdejšímu kraji.

(ik, čtk)