Česká televize uvede ještě před Vánocemi či na počátku příštího roku dokumentární film částečně natáčený ve Vysokém Mýtě. Jeho tématem je život a dílo slavných místních rodáků, bratří Škorpilových.

Rodáci i na DVD

„Film Bratři Škorpilové natočil český režisér Konstantin Karageorgiev, který má bulharské kořeny, za peníze města a místních firem. Další část filmu se odehrává v Bulharsku, kde se tyto významné osobnosti vědy staly zakladateli bulharské archeologie a muzejnictví,“ uvedl starosta Martin Krejza.

Bratři Hermenegild a Karel Škorpilovi patřili k významné vysokomýtské rodině, jejíž členové se v několika generacích v 19. a 20. století prosadili v různých oborech. Do Bulharska je přivedly sympatie k povstání Bulharů proti nadvládě Osmanské říše a tehdejší myšlenka slovanské vzájemnosti. Tehdy po vzniku samostatného bulharského státu do země přicházeli slovanofilové, aby mladé zemi pomohli budovat techniku, kulturu, vědy a umění. V Bulharsku se nejprve věnovali geologickým a biologickým výzkumům, později archeologii a shromažďování muzejních sbírek. Na počest Škorpilových je pojmenována vesnice Škorpilovci.

Vazba Vysokého Mýta na Bulharsko trvá i dnes. Město má partnerské vztahy s městskou částí Varny.
Souběžně s filmovou verzí pro Českou televizi natočil uvedený režisér v produkci města Vysoké Mýto a KINS studia dokument Rodáci z Vysokého Mýta. Vyroben byl zároveň v anglickém a bulharském znění. Na DVD nosičích bude distribuován v České republice a v Bulharsku. V předstihu spatří film nejdříve vysokomýtští radní na uzavřené projekci v příštím týdnu.

 

 

Hermenegild Škorpil

8. 2. 1858 Vysoké Mýto – 25. 6. 1923 Varna, Bulharsko

Po absolvování univerzity vPraze a Lipsku se zaměřením na mineralogii a etnomologii přijal Hermenegild Škorpil vroce 1880 nabídku vyučovat vgymnáziu vbulharském Plovdivu. Zapojil se sbratrem Karlem a mnoha dalšími odborníky do budování základů bulharského středního školství, které mladý slovanský stát vzniklý po nedávné rusko-turecké válce musel od základů vytvořit. „Hermín“ vyučoval přírodopis a zeměpis vmnoha bulharských městech, byl také vychovatelem korunního prince, pozdějšího cara Borise II. Posledním působištěm Hermenegilda Škorpila byla od roku 1904 přímořská Varna. Vedle pedagogické práce se Hermenegild Škorpil po celá desetiletí věnoval odborným výzkumům a organizaci rodící se bulharské vědy. Založil první archeologický spolek a první krajinské muzeum a muzejní spolek vBulharsku. Objevil 23 do té doby neznámých variant některých rostlinných druhů, které později dostaly odborný přídomek Škorpilii. Spolu sbratrem Karlem vydali řadu archeologických studií a vybudovali ve Varně muzeum slavnostně otevřené 29. června 1906. Hermenegild Škorpil je také autorem první geologické mapy Bulharska.

Karel Škorpil

15. 7. 1859 Vysoké Mýto – 10. 3. 1944 Sofia, Bulharsko

Po vystudování matematicko – fyzikální fakulty pražské univerzity odjel Karel do bulharského Plovdivu, kde přijal místo středoškolského profesora matematiky. Jako gymnaziální profesor pak působil vřadě bulharských měst, od roku 1894 žil ve Varně. Poslední dva roky života strávil vSofii.

Celý svůj život zkoumal archeologické památky Bulharska, dokonala se zorientoval ve složité balkánské archeologii, zkoumal předhistorická hradiště, stavby zdoby řecké a římské, centra prvního a druhého bulharského státu, středověké i novověké památky. Zdokumentoval a publikoval mnoho řeckých , latinských a starobulharských nápisů. Zjistil zásadní skutečnost, že centrem prvního bulharského státu nebyla Veliká Preslav, jak se soudilo, nýbrž hradiště u vesnice Aboby Plisky. Své poznatky zvýzkumů Plisky shrnul vrozsáhlém vědeckém díle vydaném roku 1905 vSofii.

Karel Škorpil vymohl vroce 1922 na bulharské vládě užívání plochy 250 ha původního pralesa včetně 3,5 km písečné pláže na černomořském pobřeží. Svarenským Archeologickým spolkem zde začal budovat přímořské letovisko. Tak založil základ kjednomu znejproslulejších bulharských rekreačních středisek známém pod názvem Zlaté písky.

Karel Škorpil založil muzea vRuse, Velikém Trnovu a ve Varně. Roku 1923 se také podílel na založení Námořního muzea. Spolupracoval sbratrem Josefem působícím vPlzni, zároveň byl dopisujícím členem Městského muzea ve Vysokém Mýtě a později i královské české společnosti nauk. Byl členem několika vědeckých společností, například Říšského archeologického ústavu se sídlem vBerlíně, Římě a Athénách. Za vědeckou práci mimo jiné dostal od cara Mikuláše II ruský řád svaté Anny I. stupně, obdržel také bulharský Velitelský řád svatého Alexandra. Československá republika udělila Škorpilovi Řád bílého lva II. stupně, roku 1926 jmenoval prezident T. G. Masaryk Karla Škorpila československým honorárním konzulem ve Varně.

Pramen: Vysoké Mýto, tradice a současnost. Vysoké Mýto 2004