Příznivci harmonik, heligonek a lidových písniček na několik hodin zdvojnásobí počet obyvatel obce ležící nedaleko Brandýsa nad Orlicí.

Organizátoři každoročně prosí za hezké počasí. I letos si dali záležet, takže nic nebrání tomu, aby do Podlesí přijely asi tři desítky harmonikářů a pár set posluchačů. „Každý, kdo přijede, bude mít s sebou harmoniku a přihlásí se, tak si zahraje,“ zve k účasti Jaroslav Skalický, který stál u zrodu přehlídky.

To ještě hrával s Pepíkem Kaplanem. Ten mu však před dvěma lety zemřel a teď spokojeně odněkud z výšky sleduje, jak se mu daří s novým „parťákem“.
Sál a hostinec U Dubu ožije dnes ve 14 hodin, i když rušno v areálu bude už o několik hodin dřív. Posluchače tam táhne zaručená kvalita, atmosféra a krásné prostředí s dětským hřištěm, koupalištěm a tenisovým kurtem. „I ten náš hospodský, to je kouzelník, ten toho narychtuje tolik a tak dobrého, že lidi už přijedou na oběd. Už v jednu hodinu u nás bývá nášvih,“ říká Jaroslav Skalický s tím, že v nabídce nechybí třeba „harmonikářská bašta“.

Nejvíc si ale posluchači „pochutnají“ na písničkách. Uslyší jich desítky, každý harmonikář jim bude hrát zhruba deset minut. „Přijedou děda a vnuk Ježkovi ze Slaného, lidé od Jaroměře, Brňáci, Pražáci, každý rok je to jinačí,“ doplňuje Jaroslav Skalický. Podle něj je hra na harmoniku na Orlickoústecku populární a hráčů je tu mnoho: „Kolik stovek jich tu bude, otázka je, kolik se jich nebojí vystoupit před dvěma sty lidí.“ On sám se učí od dětství, noty k tomu nepotřebuje. A svůj um předává vnoučatům. „Říkám jim, ´kluci, ne abyste toho pak tady nechali, to byste mě rozčílili´. Předávám to tak, aby tradice pokračovala dál. Někde s podobnými akcemi už sekli. Není to na kšeft, je to pro radost,“ uzavírá Jaroslav Skalický.