Sledujete ve vývoji Českého videosalonu obecný trend zlepšování?
Já už festival dělám pomalu deset let a už předtím jsem se o něj zajímal, trend zlepšení tady je. V mnoha případech je to individuální, protože filmová tvorba jako taková má subjektivní ráz, myšleno v tom smyslu, že každý tvůrce film na stejné téma vytvoří jinak, ať jde o filmovou techniku, střih, režii, oživení hudbou, komentářem a vším možným. Jednoznačně trend jde nahoru. A říká se už delší dobu, že neprofesionální film silně šlape na paty profesionálnímu a v mnoha ukazatelích ho i překračuje. Je čím se chlubit, i na letošním videosalonu budou filmy, které jsou skutečně kvalitní.

Promítají se do témat filmů především současné dění a problémy, nebo jsou témata spíš nadčasová?
Je to spíš otázka osobního vkusu těch lidí. Na prvním místě je to, co je těm lidem blízké. Tvůrci reportáží, dokumentů kolikrát i nevědomě zapisují národní kulturní dědictví. Je obrovský přínos, že se tu vytváří něco, co není nijak organizováno.

Co byste popřál letošnímu ústeckému videosalonu a neprofesionální filmové tvorbě?
Tvůrcům přeju především dobré náměty, dobré vidění věcí. Co se týče režie a dalších tvůrčích složek, aby se jim to dařilo. Ale na prvním místě bych jim popřál štěstí a pohodu, protože když je pohoda, tak se daří dělat dobré věci, a hodně zdraví, to je poklad.