Václav Snítil se po celý život řídil zásadami, které mu vštípil Kocian. Ať již jako vynikající sólový či komorní umělec, anebo jako pedagog AMU. Vychoval řadu špičkových houslistů, mezi nimž září jména Václava Hudečka, Pavla Šporcla, Jaroslava Svěceného, Gabriely Demeterové a řady dalších.
Po celý svůj život se snažil oživovat památku Kociana. A tak, když se před více než padesáti lety v Ústí nad Orlicí zrodila houslová soutěž pro mladé začínající houslisty nesoucí Kocianovo jméno, stal se záhy členem poroty a v roce 1976 převzal funkci jejího předsedy. Vyznačoval se zejména důrazem na čistotu tónu před technikou a smyslem pro fair play. V této roli vytrval dvacet pět let a má velký podíl na tom, že Kocianova houslová soutěž se stala mezinárodním pojmem a natrvalo zakotvila v kulturním životě Kocianova rodného města a celého regionu. Velmi přivítal vznik Kocianova kvarteta, které v čele s primáriem Pavlem Hůlou šířilo od roku 1976 jméno slavného ústeckého rodáka po celém světě. Václav Snítil pečlivě sledoval jeho činnost a často přispíval i svojí radou.
Ústí nad Orlicí přirostlo Václavu Snítilovi opravdu k srdci. Rád se sem vracel jednak za vzpomínkami na svého velkého učitele, ale také velmi obdivoval jeho okolní krajinu, která mu doslova učarovala. Jen když zbyla chvilka mezi „porotováním", již utíkal do lesů na svahu Andrlova chlumu nebo zašel na Hutvald ke Kocianově vile, kam za protektorátu docházel k Mistrovi na hodiny.
Před dvěma lety, když slavil své 85. narozeniny, mu byla udělena „Cena města" za jeho zásluhy o KHS. Místní „Cecilská hudební jednota" jej při stejné příležitosti jmenovala „čestným členem". Účast na slavnostním předávání těchto ocenění však byla bohužel poslední návštěvou Václava Snítila v Ústí. Nebylo to však loučení. Jeho památka zůstává navždy mezi námi, nesmazatelně vepsaná do historie Kocianovy houslové soutěže.

Pavel Sedláček,
předseda Nadačního fondu Mistra Jaroslava Kociana