Vlastním zakladatelem jednoty bratrské se stal bývalý řeholník kláštera na Slovanech Řehoř, který přizval do Kunvaldu ze Žamberka katolického faráře Michala Žamberského pověstného svým příkladným životem. Podle principů Nového zákona odmítali její příslušníci násilí, ale i obchod a zisk. Církev se postupně šířila do dalších měst a obcí a tím budila nežádoucí pozornost. Již v šedesátých letech 15. století byli stoupenci jednoty českobratrské pronásledováni. Král Jiří z Poděbrad musel dostát svému korunovačnímu slibu a tolerovat pouze církev katolickou a kališnickou. Bratři, kteří přicházeli s kritikou těchto církví, byli z Litického panství vyhnáni. Jednota bratrská se tak začala vyvíjet jako samostatná menšinová církev.

K významnému výročí, které v letošním roce vzpomínáme, byla vytvořena komplexní výstava, která dokumentuje vznik, vývoj a současnost jednoty bratrské jako nejstarší reformační církve, která vznikla na našem území. Cílem výstavy je představit jednotu bratrskou v průřezu pěti a půl století, především jde o vysvětlení poslání této církve, dokumentování významných údobí jejího působení a připomínku nejvýznamnějších zástupců této církve. Přináší netradiční pohled na její biskupy jako průkopníky vědy a šiřitele vzdělání. Ve středu 20. června v 17.00 bude výstava slavnostně otevřena v Divišově divadle a již od 21. června bude po celý měsíc ke zhlédnutí v městském muzeu.