Zavítáte-li někdy do Letohradu, rozhodně byste neměli minout místa, která připomínají snad nejslavnějšího českého génia Járu Cimrmana. Bádání z posledních desítek let let totiž dokazují, že Cimrman minimálně dvakrát navštívil Orlickoústecký region.

A protože několik večerů strávil také v Letohradě, město postavilo Cimrmanovi sochu a zpřístupnilo také světnici, ve které přebýval. Téměř před deseti lety zde po něm byla navíc pojmenována ulička.

Cimrman v Kyšperku

Až do roku 1950 byl Letohrad znám jako Kyšperk. Sem po skončení Velké války dorazil Jára Cimrman. Místní obyvatelé ho v Kyšperku prokazatelně viděli v srpnu roku 1919. Jára zde, jak měl ve zvyku, navštívil místní hospodu. Během teplého letního večera popíjel pivo, po nějaké době se však od zlatého moku zvedl a odešel. Jeho kroky vedly do protější uličky. Tam podle četnické zprávy chvíli postával, aby se zase vrátil zpět ke svému půllitru.

„Je pravděpodobné, že odchod od piva souvisel se špatným stavem záchodků ve dvoře hostince,“ objasnil cimrmanolog Miloň Čepelka.

Nebylo to tehdy poprvé, kdy se Cimrman objevil v podhůří Orlických hor. Už v roce 1904 totiž Jára vystoupil z vlaku v Ústí nad Orlicí. Pokračoval pak směr Pastviny, kde strávil pár veselých chvil v hostinci u Vágnerů. Zde ho napadla velkolepá myšlenka. Rozhodl se tehdy postavit přehradu s hydroelektrárnou. V hostinci si na ubrus načrtl nákres přehrady, avšak horlivý Vágner nechal ubrus vyprat a bělidlo tak zhatilo Cimrmanovy plány.

Právě kvůli evidentně kladnému vztahu Járy Cimrmana k městu, zavítal do města několikrát také Zdeněk Svěrák spolu s ostatními Cimrmanovci.

„My sem k vám do Letohradu jezdíme rádi, protože tady vždycky panuje taková atmosféra uvolněnosti a svobodomyslnosti,“ řekl Svěrák během slavnostního odhalení uličky Járy Cimrmanova. Projdete-li dnes onou uličkou, nenajdete v ní, překvapivě, vůbec nic.

Redakce Deníku přeje Zdeňku Svěrákovi k narozeninám pevné zdraví, každodenní uvolněnost a věčnou svobodomyslnost.