Týden modliteb za jednotu křesťanů

Symbolicky byl vypracován v Graymooru (USA, stát New York) v září 2006, poněvadž na témže místě představil v roce 1908 Paul Wattson, episkopální anglikánský kněz a zakladatel Společnosti smíření, „Oktáv jednoty církve“ stanovený na období 18. – 25. ledna, ohraničující vlastně svátek Stolce sv. Petra a Obrácení sv. Pavla. Bylo tím započato mnohaleté úsilí o spolupráci mezi anglikánskými, protestantskými, pravoslavnými a katolickými církvemi, farnostmi a společenstvími.

Papež Pius X. jej v roce 1919 začlenil do římskokatolické církve. Abbé Paul Couturier z francouzského Lyonu v polovině třicátých let 20. století změnil název na současný „Světový týden modliteb za jednotu křesťanů“.

Od roku 1958 dochází ke sjednocování materiálů Komise protestantských episkopálních církví s texty vytvářenými katolíky v Lyonu. Papež Jan XIII oznámil 25. ledna 1959 vůli svolat druhý vatikánský koncil, jenž katolickou církev včleňuje do ekumenického hnutí.

Od roku 1960 probíhá nad texty společná diskuse. V roce 1966 byla ustanovena společná pracovní skupina pro přípravu materiálů „Týdne modliteb“, která o dva roky později vydala první společné dílo. Nadto počínaje rokem 1973 je zvána ekumenická pracovní skupina vždy z jiného konce světa.

V plné spoluúčasti na zveřejňování hotového materiálu se od roku 2004 podílí již zmíněná Komise pro víru a řád a Papežská rada pro jednotu křesťanů.

Kromě jmenovaných osobností byly letos zmíněni například papež Jan XXIII., Roger Schütz z Taizé, z českých teologů Josef Zvěřina, Jan Milíč Lochman a v předminulém týdnu zemřelý Jan Heller, kteří měli na porozumění mezi jednotlivými křesťanskými obcemi značný vliv.

V podstatě jde o to, aby vztah k Boží autoritě byl ve sjednoceném přístupu napříč spektrem konfesí, byť s různými úhly pohledů a důrazů. Pojítkem sounáležitosti jedné Kristovy církve jsou modlitby, prosby, vděk a naděje jedni za druhé.

Velmi odpovědně to zaznělo v posledním lednovém týdnu z úst faráře Valenty: „Nauč nás novému vztahu k lidem z druhých církví. Nauč nás novému vztahu k Židům a všem nekřesťanům. Nauč nás novému vztahu k našim osobním nepřátelům i nepřátelům církve. Učiň si z nás, Bože, nástroje svého smíření, odpuštění a pokoje.“

Společné svitavské bohoslužby

Ve Svitavách působí katolická církev, Českobratrská církev evangelická, Církev adventistů sedmého dne, Církev bratrská a pravoslavná církev. Všech pět denominací za aktivní účasti jejich představitelů a desítek věřících se sešlo v podvečer ke společným bohoslužbám nejprve 23. ledna v kapli svitavského Domova na rozcestí a o týden později pak v evangelické modlitebně.

Ve schématu bohoslužeb, jehož ústředním tématem byl biblický verš „V modlitbách neustávejte,“ vystupovali střídavě jednotliví kněží nebo jejich zástupci, avšak záměrně domácí měl zpravidla menší podíl při vystupování než hostující.

Obsahem bylo krátké slovo o smyslu ekumenického setkávání, písně, sborové či individuální modlitby a prosby o dar jednoty, ztišení, čtení žalmů a dalšího vybraného konkrétního textu z bible, jenž byl základem pro zamyšlení posluchačů. Své místo tu měly také vzájemné stisky rukou s vyslovením pozdravení pokoje lidí různých vyznání, jako výraz sounáležitosti a porozumění.

Obřad byl zakončen požehnáním kazatele a prosbou o dar na sbírku. Účelová sbírka „Pomáháme společně“ činila téměř 2400 korun a byla odeslána oblastní charitě v Ústí nad Labem, Centrum pomoci Archa, poskytující péči v programu prevence kriminality pro šesti až dvanáctileté děti.

(Josef Bodeček)