Protože akce měla slavnostnější nádech, pozvali pořadatelé i pražskou kapelu Neočekávaný dýchánek. Ta roztančila celý sál a zaplavila živly muziky, ale i dravého projevu zpěvačky, veškeré přilehlé prostory sálu U Macků v Přívratu.

Becherobraní je kulturně společenská událost, která se letos konala již po patnácté ,,Lidé chodí různě, od roku 2000 máme menší pokles, zůstalo pevné jádro. Delší dobu máme v dramaturgii pevnější koncept, jenž se nám po léta pořádání osvědčil.

Na začátku krátký projev Becherovy strany lidu, následně komorní divadélko, pak následuje kapela s autorskými texty jako hřeb večera a do finále se hosté protančí s hudbou místních muzikantů s názvem Fernet shock, kteří se na tuto akci vyloženě těší,“ uvedl pořadatel akce Vladimír Kolář. Za zmínku jistě stojí, že Becherova strana lidu, která pořádá akci, je ilegální politická stana, nejstarší v polistopadové historii. Byla založena v prosinci 1989. Založili ji tehdy tři předsedové, jenž si vystačili dlouho sami, až v následujících letech došlo k nárůstu příznivců. ,,Dnes je strana rozrostlejší, dřív bylo akcí víc, zůstalo akorát Becherobraní. Jsme spíš ilegální strana, jdeme si po svém, pár sponzorů máme, mezi nimi i Becherovku. Minulý rok jsme měli akci, na níž rád vzpomínám. Šlo o překonání hromadného rekordu v počtu přípitků. Připíjelo se v sále U Coufalů, dále přes telemost v Karlových Varech, oázu v poušti Sahary Al Calba, pak nálevníci - těch bylo asi pět miliónů a v neposlední řadě všech pět miliard Ethanolanů na planetě Ethanola, což je nedávno objevená planeta. Rekord jsme samo sebou překonali,“ uzavřel s úsměvem ve tváři Kolář. Akci navštívil slušný počet lidí a pořadatelé měli v pohledech spokojenost. Tak příští rok touhle dobou do Přívratu Na Becherobraní.

Na několik otázek odpověděli Jaroslav Richter (mandolína) a Michal Šmíd (akordeon, akustická kytara, zpěv) z kapely Neočekávaný dýchánek.

Jak na vás zapůsobil Přívrat a Becherobraní?
Bylo to tu takové příjemně domácké. V hospodách hrajeme úplně běžně, takže tady jsme byli na svém a cítíme se tam dobře.
Prozradíte čtenářům dobu po níž hrajete s kapelou Neočekávaný dýchánek?
Jako těleso působíme už osmnáct let a za tu dobu jsme zůstali čtyři ze zahajovací sestavy. Občas sice dojde ke kapele k nějaké změně, ale už ne tak často.

Kde vás posluchači můžou zahlédnout v nejbližší době?

Posluchači nás mohou nejblíže navštívit v Praze ve vagónu, ale také v Litoměřicích. Do konce roku ještě v prostorách pražského Rubínu. Jednáme také s Kladnem. Za letních měsíců pak obrážíme festivaly, zejména pak Litoměřický Kořen, to je taková naše srdeční záležitost.

Kolik alb jste doposud nahráli a vydali?
Máme nahrané třetí cédečko, které voní novotou, takže výhledově nic nechystáme.
Naše poslední album se liší v tom, že je více studiové. Předchozí byly takové syrovější, třeba i z koncertů bez nějakých dotáček. Tento nosič jsme nahrávali trošku jiným způsobem. Déle jsme se odhodlávali jej natočit. Výraznou úlohu pak sehrála absence stresu, nic nás netlačilo. Studia, kde jsme nahrávali, ovlivnili i výsledek našich předchozích desek, přes intuitivnější přístup, až po pečlivou práci, přičemž každá metoda má své přednosti.

Kde si vás posluchači najdou nebo koupí, když zrovna nekoncertujete?

Na hudebním serveru Bandzone jsou ke stažení naše nahrávky, nové i staré, ale také nepoužité na žádném z alb. Poslední deska vyšla u Indies a tam je rovněž možnost mp3 ke stáhnutí.

JAN ODSTRČIL