Krajská hokejová liga má odtroubeno. Po kotrmelcích na začátku sezony, kdy Choceň opustila jedna celá pětka, která vzala „roha“ do Litomyšle, se však nečekalo, že by tým měl patřit k elitě soutěže. Tím spíš, když mužstvo válčilo s trenérem Slavíkem. Po jeho odchodu se žezla chopil asistent a bývalá dlouholetá opora Chocně JAROSLAV KUTÍLEK, do vínku dostal čtveřici hráčů z druholigového Šternberku a o jeho mužstvu se najednou začalo mluvit s respektem.

Jediný zástupce našeho okresu v krajské lize myslel vysoko. Skončil ale ve čtvrtfinále, kde vyfasoval Moravskou Třebovou. Těžkého soupeře dostal proto, že první a třetí čtvrtina byla z pohledu Chocně katastrofální. „Je fakt, že start do sezony byl docela rozpačitý. Před začátkem odešli kluci, na kterých se stavělo,“ vzpomíná kouč, který společně s Janem Svatošem dovedl před časem Choceň k titulu přeborníka kraje a bojoval i o druhou ligu, na prvních pět zápasů bez bodu.

Nechtěl jste po první čtvrtině trenéřinu zabalit? Tři body nad Skutčí a víc nic, to byla velká bída…
To snad ani ne. I když jsme začínali mistrovskou sezonu, také jsme bodů neměli kdoví kolik. Sice jsme prohrávali, ale zápasy špatné nebyly. Člověk musí doufat, že se to otočí.

Hodně se toho namluvilo ohledně působení trenéra Slavíka. Jaký na údajné konflikty s kabinou máte názor vy, jako jeho bývalý asistent?
Byl trochu problém v komunikaci. Vytýkal mi třeba, že jsem s klukama až příliš kamarádský, že mně to vrátí ve špatném. Měl jsem ale jiné zkušenosti. Tondovi jsem říkal, že trénuje chlapy, kteří ráno vstávají do práce a musí tam makat. Nejsou to vojáci, kteří dostanou opušťák za to, když makají. Pro ně byl trest, když nemohli hrát a nedostali se z kasáren. Takhle to brát nešlo.

Takže pan Slavík je expert, ale v jednání s hráči měl problém…
Ano, profesionální přístup můžete uplatňovat na juniory někde v Pardubicích, na hráče, kteří se hokejem živí, ale ne tady. V krajské lize mají hráči i jiné starosti než jenom hokej.

Od začátku jste říkali, že věříte mladé brankářské dvojici Kaplan, Vyčítal. Ani jednomu nebylo ještě dvacet. Jak to bylo opravdu, neměli jste strach, jestli si udrží výkonnost?
Jiné brankáře jsme neměli a nic jiného nám nezbývalo. Slavík těm klukům od prvního počátku nevěřil. Nabádal vedení a říkal to i mně, že by to chtělo ještě gólmana. Dokonce měl i nějaké jednání s Liborem Bartou. Neměl ale zájem. Kdyby měl, asi by tady chytal. Tonda z toho měl trochu obavy. Nevěděli jsme, co od nich máme čekat, tak jsme jim zkusili dát šanci. A vyšlo to.

Jenom je velká škoda, že Kaplan těsně před koncem sezony utrpěl komplikovanou zlomeninu ruky a minimálně do konce sezony byl mimo…
No jo (povzdechne si). Ale oproti těm prvním zprávám to snad nebude tak tragické. První zprávy byly děsné, nakonec třeba nebude trvat dlouho a k hokeji se třeba vrátí.

Tři body z prvních pěti zápasů sezony nebylo nic na chlubení, ale lidi na vás chodili, hrou jste bavili… Říkali jste si, že chybí málo a vše se otočí k lepšímu?
Určitě, i když jsme prohrávali, bylo to často o gól. Hokej jsme hráli pěkný, nedostávali jsme žádné šišky. První prognózy byly, že když nám odešli playeři do Litomyšle, nebude za nás mít kdo dávat góly. A tak to i bylo. Luboš Vích to sice dokázal vzít na sebe, jenže než přišli k němu další kluci, nebylo to kdovíjaké.

Nebylo výjimkou, aby na hokej do Chocně přišlo více než šest stovek fanoušků. Ale hokej je sport, kterému každý velmi dobře rozumí. Najednou jste měli na tribuně šest stovek trenérů a vám se nedařilo. Radili vám třeba lidé na ulici, jak máte tým na další zápas postavit?
Já ty řeči až zase tak nevnímám (usměje se). Jejich řeči při zápase asi nebudou tak hrozné, moc jsem toho neslyšel. Pomatuji si, že když jsem hrál a něco se mi nepovedlo, tak to lidé komentovali tak, že jsem to slyšel i na ledě. Kluci občas řeknou, ať se podívám na internet, že mi tam někdo něco vzkazuje… Sám to nesleduji. Nemám na to čas a hlavně bych na nějaké připomínky ani neuměl reagovat. Jak bych se do toho jednou pustil, nechal bych se tam vtáhnout a bylo by zle (usmívá se). Nedělám to.

Takže internetové diskuze fanoušků sledujete a v kabině rozebíráte?
Sledujeme. Kluci se o tom v kabině baví. Dokonce byly i takové zkazky, že brankář Daniel Vyčítal si sám sobě pod nějakými přezdívkami nadává. Tím jsme se bavili. To bylo dobré (směje se).

Jasně je vidět, že hokej v Chocni dává fotbalu pořádně na frak, viďte?
Měl jsem dříve takovou partu, se kterou jsem se také na fotbale v sobotu sešel. Dnes, když tam chodí šedesát lidí… (větu nedokončí). Hokej jsem v Chocni hrál od jedenaosmdesátého a lidi chodili, i když nebyla střecha. Zájem o hokej je u nás špičkový.

Nakonec jste vaše věrné ale příliš nepotěšili, vypadli jste ve čtvrtfinále s Moravskou Třebovou, a to jste měl k ruce asi nejlepší mužstvo za poslední roky…
Bohužel to tak je.

„Profesor“ Kutílek hodnotí

Choceňský trenér vystavil vysvědčení krajské lize i svému týmu. Podívejte se, jak byl přísný, nebo naopak mírný

Kvalita krajské ligy 2
Byla velmi vyrovnaná, na hodně zápasů se dalo dívat.
Rozhodčí 3-
Byl jsem zklamaný. Nikdy jsem jejich verdikty nekomentoval, většinou se to totiž otočí proti vám. Ale Čížkem jsem byl trochu otrávený a Chlaněm v Moravské také. Zákroky ze strany domácích tam na nás byly a on je netrestal. Lukáš Dobrý potom strčil do čárového jenom proto, že už to neunesl. Bylo toho moc. Se známkou jdu dost dolů.
Fanoušci 1
Vzniknul tady fanklub, který to dokáže pořádně rozjet. Škoda, že ostatní lidé se chytnou, až když vedeme 9:0. Ale fanklub u nás začal dělat skvělou práci. Jedničky bych dal klidně dvě
Vedení svazu 3
Komentovat to nebudu.
Vedení Chocně 1
Naše spolupráce byla perfektní. Zajistili sezonu a dá se říct, že kluci měli všechno, co chtěli. Pomohli nám sehnat kvalitní hráče. Neměl jsem s vedením problém.
Moji brankáři 2
Kluci nás nezklamali. Budeme skromní (smích).
Moji obránci 3
Příchodem Karla Stříteského a Jirky Drbala jsme dostali kluky, kteří dovedou puk podržet a rozehrát. Zase máme nějaké zbrklíky, třeba Honzíka Janouška, ale toho musím pochválit. Letos šel hodně nahoru. Toho si musel každý všimnout. Zklamal mě ale Pilař, od toho jsem čekal víc. Obrana byla lepší než v minulých letech, ale je pořád co vylepšovat.
Moji útočníci 3
Trochu mě zklamal Honza Krejza. Před dvěma roky dokázal rozhodovat zápasy, letos se k tomu nějak neměl. Mrzí mě i Pochobradský, který místo aby vystřelil, udělá o jednu kličku navíc a skončí bez kotouče v koutě. První pětka včetně Dobrého, to bylo super. Malinko mě zklamal i Filip Procházka, má na víc. Jenže určitě u něho hrálo roli zranění, kdy mu střela při tréninku zlomila nos. Navíc dělá i docela dost namáhavou práci, takže se to projeví i v hokeji. Zbytek kluků jsou poctiváci, kteří dřou. Co třeba nemají oproti jiným v rukách, to uhrají srdcem. Třeba Schejbal by si zasloužil hrát, je to úžasný bojovník. Jednou hrát bude. Přesto dávám trojku, gólů měli dávat útočníci víc.
Zvláštní ocenění
Udělil bych pochvalu klukům ze Šternberku. Měli k hokeji profesionální přístup, i já jsem si spolupráci s nimi užíval. Kluci k nim nejdříve vzhlíželi mlčky, ale do kolektivu postupně zapadli skvěle.

Trénoval jste vůbec někdy lepší tým?
Těžko říct, v mistrovské sezoně jsme měli i strašné štěstí, které nám teď chybělo. Potrápili jsme Světlou, i když jsme s ní ani jednou nevyhráli. Jinak jsme dokázali porazit každého. Nechtěl jsem si strojit ústa do žebřin a vykřikovat něco o titulu, ale myslel jsem si, že přes Moravskou přejdeme dál. Tahle parta by si to zasloužila.

Nabízí se tedy otázka, proč to tedy nevyšlo?
Vrátím se ještě jednou tři roky dozadu, když jsme soutěž vyhráli. Štěstí, které měla teď Moravská, to jsme měli my. Ale nebylo to jenom o štěstí. První zápas v Moravské Třebové jsme vyhráli přesvědčivě. Doma jsme vedli 2:0, hráče jsem nabádal, že na nás vletí, ale bohužel. Vyčítám si, že jsem to i já nezachytil dřív. První chyba obrany Pilař – Janoušek mě měla varovat. Jenže nevarovala a přišla druhá chyba a Moravská zápas otočila.

Třetí zápas byl velmi podobný, také jste vedli 2:0 a zápas jste ztratili…
Jeden hráč to vzal na sebe a ostatní si mysleli, že to přijde samo. Nepřišlo. Když jsme se probudili, bylo pozdě.

Se „šternberskou pětkou“ jste byl spokojen. Bral byste, kdyby se vše znovu sešlo tak, že by u vás mohla pokračovat znovu?
Určitě, jsou perfektní na ledě i v kabině. Když se nedaří, dokáží povzbudit, pomoci trenérovi, vybudit tým. Luboš Vích s Milanem Jurákem se navíc snaží mluvit s mladými kluky a vysvětlují jim, co dělat a co zase ne. Nemám k nim výhrad.

Když jsme dělali rozhovor právě s Milanem Jurákem a Karlem Stříteským, tak naznačili, že kdyby Šternberk nehrál, rozhodně by jim nebylo proti mysli setrvat. To se trenérovi asi pěkně poslouchá, nebo ne?
To máte pravdu, poslouchá. Myslím, že jim tady výbor vytvořil dobré podmínky, kluci je v kabině přijali také dobře. Kdyby měli zájem a Šternberk ve druhé lize nepokračoval, může na tom oddíl jenom vydělat. Domácí kluci od nich čerpají zkušenosti, ledacos od nich okouknou.

A jak to vypadá s návratem pěti hráčů z Litomyšle?
Vůbec netuším. Ještě jsem se s nimi o tom nebavil. Zaslechl jsem, že by Milan Fikejz zpátky šel, ale nevím…

Necháváte to až na léto?
Asi tak nějak. Záleží také na Litomyšli. Kdyby neměla je, tak nevím, kde by byla.

Hokej se v krajské lize hrál letos vynikající. Možná vůbec nejlepší. Ale množí se názory, že vedení svazu stojí za „starou belu“. Co vy na to?
Asi narážíte na rozdílné posuzování trestů, viďte?

Přesně tak. Za náznak kopnutí, což se mimochodem vůbec nekonalo, dostane hráč čtyři zápasy. Za hlavičku, kterou brankář úmyslně zraní protihráče, jenom dva. To mi moc normální nepřipadá…

Mně taky ne. Kdyby to tak někdo nafilmoval. Výborná věc byla ještě kontumace, kdy jsme nedojeli do Hlinska kvůli sněhové kalamitě. S autobusem to šmejklo a šofér ho opřel o strom. Stáli jsme tam naštorc. Řekl, že dál nepojede. Dobrou připomínku měl Honza Hlinčík z výboru, který říkal, že aby řidič jel dál, bude se muset donutit násilím. Dál jet nešlo. Rozhodnutí zápas kontumovat šťastné nebylo. Nevím, jestli lidé, kteří na svazu jsou, jsou skutečně ti praví. Rozhodnutí nemělo ani hlavu, ani patu. To je to samé s těmi tresty. Včela se Žákem ze Světlé dostanou na výstrahu po šesti zápasech. Bureš dostane dva zápasy za úder hlavou. To je směšné.

Váš možná nejlepší hráč Lubomír Vích dostal na přelomu roku trest na čtyři zápasy za údajné kopnutí. Co jste jako trenér v tu chvíli cítil? Bezmoc?
Nejvíc mě naštvalo to, že hlavní rozhodčí nic neviděl. Mladý rozhodčí Budínský, který se angažoval v chrudimském hokeji, tam začne dělat gesto, že šlo o kopnutí. Nesmysl. Staďák to viděl. A nic s tím nešlo dělat.

Možná by skutečně pomohlo, kdyby se zápasy musely natáčet na kameru, jak je tomu při fotbale…
To určitě. Jenže je to těžké, asi opravdu nebudou správní lidé na správných místech.,

A jak to bude s vámi v příští sezoně, máte ještě chuť do práce?
Ta by byla. Když máte mančaft, tak chuť je vždycky. Když chodíte trénovat třeba v létě s osmi lidmi, je to horší, ale v této sezoně to bylo dobré. Jezdili i kluci z Pardubic.

Budete k sobě chtít nějakého asistenta, nebo mužstvo zvládnete sám?
Určitě je lepší to dělat ještě s někým. Celou sezonu jsem vlastně nechyběl, možná na jednom tréninku.

Letos vám měl být k ruce jako hrající asistent Jiří Drbal, ale ten prý chce končit…
Hlavně měl strašné zdravotní problémy, takže s organizačními věcmi mi pomohl Petr Kopsa. Ale na ledě je na tom kvůli zdraví také kdoví jak, uvidíme, jak to všechno bude.