V krajské hokejové soutěži se stačí dívat na Lanškroun pět minut a poznáte, kde je jeho největší síla. Ofenzivní letku Orlů táhne produktivní ROSTISLAV PILAVKA (31), který odehrál i patnáct zápasů v extralize. Tři ze šesti finálových gólů svého týmu dal právě on. Ale v neděli na něj čeká obří výzva. Jestli Lanškrounu zařídí výhru ve třetím finále v Poličce, bude hrdinou. „Na poslední zápas sezony se těším, ale že bych nad ním nějak přemýšlel a ležel mi celý týden v hlavě, tak to vůbec ne,“ říká bývalý hokejista Havířova a Šumperka.

Užírá vás hodně, že jste mohli rozhodnout už minulou neděli? Mohli jste už slavit…
Mrzí mě to, to je pravda. Měli jsme to už doma ukončit. Polička ale hrála velice dobře a vyhrát si zasloužila. Teď je to padesát na padesát.

Domácí celky ve finále zatím prohrávají. Je to náhoda?
Neřekl bych. Soutěž je tak vyrovnaná, že každý může kohokoliv porazit. A je jedno, jestli hrajete venku nebo doma.

V prvním zápase finálové série jste vyhráli, ve druhém doma prohráli. To se Polička tak zlepšila, nebo jste šli vy s výkonem tak dolů?

Nemyslím si, že bychom šli s výkonem dolů. V Poličce jsme měli štěstí, ona ho měla u nás. Navíc soupeři dobře zachytal brankář. Šancí jsme měli dost, ale docela nás potrápil.

Pilavka proti Poličce

2. finále: Lanškroun – Polička 2:4
Pilavka 1+0

1. finále: Polička – Lanškroun 3:4
Pilavka 2+1

20. kolo: Lanškroun – Polička 6:5
Pilavka nebodoval

15. kolo: Polička – Lanškroun 6:1
Pilavka 0+1

10. kolo: Lanškroun – Polička 8:4
Pilavka 1+2

5. kolo: Polička – Lanškroun 7:3
Pilavka 2+1

Celkem dal letos Rostislav Pilavka Poličce 6 gólů a posbíral 5 asistencí.


V čem vlastně podle vás spočívá síla Poličky?
Tak to vám neřeknu, ten mančaft až zase tak neznám. Ale jsou spolu nějakou dobu, tak možná v tom. My jsme poskládaní chvilku. Rok od roku někdo přijde, někdo odejde.

Ale na druhou stranu, za poslední roky má Lanškroun možná nejsilnější mužstvo, nemyslíte?
Jsem tady třetí sezonu a za tu dobu asi máte pravdu. Hokejově jsme na tom z těch tří sezon asi nejlépe.

Zpět k vaší finálové sérii. Je v ní docela dost vyloučených. To je tak těžké udržet nervy?
O tom to právě je. Takové zápasy rozhodují přesilovky a když někdo neudrží nervy, tak bohužel… Prostě se musíme snažit hrát v pěti.

Je jasné, že na vás se Polička určitě zaměří. Pozorujete nějak zvýšenou péči?
Abych řekl pravdu, tak ani ne. O tom ani nemůžu přemýšlet, stejně to nijak neovlivním.

Jak se vám hraje s pocitem, že největší díl odpovědnosti leží na vás a na vaší řadě?

To si úplně nemyslím. Možná to tak vypadá, protože naše pětka dává většinu gólů, ale není to jenom o nás. Do zápasu nás jde patnáct a jsme na tom všichni stejně.

Nebuďte zase přehnaně skromný. Stačí se podívat na bodování a jméno Pilavka se objeví téměř v každém zápise o utkání a navíc ne jednou… Máte formu jako hrom.

Formu… Hraju pořád stejně. Když to tam spadne, tak super. Jindy to do branky ale nespadne. Jednou se daří, podruhé ne. Tak to je.

Určitě vám ale svědčí obnovená šumperská spolupráce s Lukášem Řoutilem, viďte?
(usměje se) Lámal jsem ho sem už před dvěma lety. Moc se mu sem nechtělo, ale teď se mi podařilo ho přemluvit a je to dobře, že přišel. Nevidím v naší spolupráci problém.