Poslední utkání sezony hokejisté Chocně v play out krajské ligy nezvládli. Především v první třetině měli hromadu šancí, ale brankář Hlinska Saifr měl buď kliku jako od katedrály, nebo dokázal nějakým tajemným způsobem naklonit na svoji stranu všechny hokejové bohy. Choceň hrála pod dojmem jistého udržení soutěže a na jejím výkonu se to podepsalo. Hosté potřebovali vyhrát a udělali pro to vše možné i nemožné…


Choceň – Hlinsko 3:8
Domácí kouč Svatoš věděl, že mužstvu již o nic nejde, takže do hry pustil hned osm hráčů juniorského věku. Hlinsko pro choceňskou uvolněnou hru nemělo pochopení. Šlapalo od první do poslední minuty a jeho hráči mohli slavit tři body za záchranu. Litovat mohou pouze toho, že Oscaři jsou již v Americe rozdáni. Několik pádů hlineckých herců by mohlo aspirovat na nejprestižnější hereckou cenu. Člověk si kolikrát říkal, zda to mají tak kvalitní hráči, kterými Hlinsko bezesporu disponuje, zapotřebí. Rozhodčí Čížek jim jejich výstupy baštil, a navíc přehlédl klepnutí domácího Janouška hokejkou hlineckého hráče přes hlavu. Muž v pruhovaném byl jednoznačně nejslabším článkem zápasu a i jeho vinou se led ohraničený mantinely často měnil v koridu, kde měli hokejisté před očima rudou. Hlinsku sice šlo o všechno, avšak domněnky, že se ze strany sudího hrála Prodaná nevěsta, jsou liché. Pískat zkrátka neuměl. Vytrvale kazil na obě dvě strany. Jeho rovina se nakláněla vždy na jednu, či druhou stranu.

Z první branky utkání se radovali hosté. V přesilovce využili nedůraz domácích obránců a Dvořák doklepl puk za Dundáčka – 0:1. Domácí Krejza potom isce předvedl několik hezkých kliček, ale bez gólového efektu. Tlak si dokázala vytvořit i Hudouskova formace s Procházkou a Ondřejem Šedou. První jmenovaný křídelník začal festival promarněných šancí, úspěšně ho následoval Pochobradský a mnozí další. Vyrovnat se sice povedlo Voříškovi chytrou střelou zápěstím, jenže Hlinsko šlo znovu do vedení. Gólman Dundáček dlouho křičel na své spoluhráče, že má před sebou nekrytého hráče. Nikdo jeho volání však nevyslyšel a Kvaššay udělal jarní úklid v levém rohu Dundáčkovy svatyně a upravil na 2:1 pro hosty.

Nejspíš náhodně, ale nádherně přihrál Kavalír na třetí branku Hlinska. Trefil puk fotbalovou patičkou, ten udělal oblouk přes hlavu a dopadl k holi jeho spoluhráče, který si s nabídnutou šancí poradil a dal na 3:1. Třetinu uzavřeli opět hosté, když nejprve vrazili do gólmana Dundáčka a poté dali na 4:1.
Nad pátou brankou mohlo Hlinsko jásat v čase 41:01. Ve čtyřicáté šesté minutě si na domácího mladíka Černého vyšlápl Šuvara, za což ho k pěstnímu souboji vyzval kapitán domácích Fikejz. Oba rváči byli odměněni brzkým odchodem do kabin. Alespoň měli jistotu teplé vody. Zajímavé bylo, že hosté nijak extrémně tvrdě nehráli. Záludně si počínali ale téměř vždy, kdy nastoupila na led domácí juniorská řada. Hlinsko se s nimi snažilo čistit mantinely a led.

Gól naděje z pohledu domácích vstřelil Ondřej Šeda. Hosté ale zanedlouho opět zvýšili na 6:2. Hudousek potom ještě snížil na 3:6, což neunesl hlinecký gólman a ve vzteku napálil puk do zad střelce. Brankář Hlinska také chytal zhruba minutu v hráčské helmě s košíkem. Hlinsko přidalo na závěr ještě dvě trefy a řádně si tak osladilo cestu domů, kam se hosté vydali jako účastník krajské ligy i pro příští rok.