V krajské hokejové lize se letos prohánělo několik hokejistů, kteří nejen že snesli měřítko druholigoví, oni i druholigovému týmu patří. Choceň díky čtyřem takovým borcům postavila možná nejkvalitnější tým za poslední roky. Přesto to nestačilo a ve čtvrtfinále jí ukončila pouť letošním play off Moravská Třebová. Čtveřice hráčů Šternberku, který kvůli finančním potížím nemohl přihlásit druhou ligu, Choceň bavila.

Vše měl na svědomí její odchovanec Lubomír Vích, který s sebou přivedl Lukáše Dobrého, KARLA STŘÍTESKÉHO a MILANA JURÁKA. „Ve Šternberku to nevyšlo, tak jsme šli hrát do Chocně a jsme moc rádi za tu šanci. Krajská liga je o něco pomalejší, ale i tady se hrají velice dobré zápasy. Mile mě její úroveň překvapila,“ říká ofenzivně laděný obránce Stříteský.

Když jste se rozhodli pro krajskou ligu, neříkali jste si nejdřív: Proboha, kam to vlastně jdeme?
Stříteský: Věděli jsme od Luboše Vícha, jak to tady funguje. Na kvalitu soutěže jsme byli ale docela zvědaví. Některá utkání byla dobrá, jiná horší.

Oba dva jste ale sezonu začínali v Uničově, tedy ve druhé lize. Proč jste se vydali do krajské ligy?

Jurák: Nevyšlo to v Uničově podle našich představ. Luba (Vích – pozn. red.) říkal, že půjde hrát sem a jestli půjdu s ním. Já měl nabídku z druhé ligy, tak jsem říkal, že to zkusím tam a pak se uvidí. Jenže jsme tam skončili, tak jsem se Luboše ptal, jestli by ještě bylo možné odejít za ním. Hrát zápasy je přeci jenom pro nějaké udržování lepší, než jezdit jenom jednou týdně do Šternberka na trénink.
Stříteský: Ve Šternberku jsme hráli dlouhodobě. Jenže tahle sezona se tam kvůli finančním problémům nehrála, takže jsme hledali něco jiného.

Vaše pětka hrála celou sezonu dobře, ale v play off se na vás už Moravská Třebová dokonale připravila a snažila se vás vymazat. To asi moc příjemné nebylo, viďte?
Jurák: Nejenom Moravská. Na konci sezony už to na nás zkoušeli často. Připravovali na nás i různé osobky.

S tím jste ale museli počítat…
Jurák: Ano, čekali jsme to, jenže jsme to úplně nezvládli.
Stříteský: Hlavně v domácím zápase s Moravskou, když jsme vedli na série 1:0, v zápase 2:0 a byla to škoda. Není to o tom, jestli na nás někdo hraje osobku. Měli jsme je přehrát, a nepřehráli jsme je. Bohužel. Mančaftu jsme v posledních dvou zápasech play off tolik nepomohli.

Karle, vy jste ale na Moravskou byl odborník. Šest branek proti jednomu soupeři, to na obránce není vůbec zlé…
(úsměv) No jo, to mi vyšlo. V play off šance taky byly, jenže to tam nepadalo.

Pánové, víte, který choceňský hokejista má jako jediný svoji hokejovou kartičku? Třeba to v Moravské zjistili, a proto ta osobka…
Jurák: To už je dávná historie (usměje se). To jsem hrál ještě za Olomouc. Je to jak říkal Karel. Měli jsme počítat s tím, že do nás Moravská půjde a bude se nám snažit hokej těmi svými zákroky hokejkou co nejvíc otrávit. Když to skončilo 2:1 pro Moravskou, tak se jí asi taktika povedla. Nám se nedařilo.

Osobní péči váš třetí parťák Lukáš Dobrý asi neunesl a po rozmíšce s rozhodčím dostal trest ve hře…

Jurák: Už to za ty tři zápasy neunesl. Bylo toho fakt hodně. Nemůžeme se vymlouvat na rozhodčí, to nejde. Jsme jenom lidi a Lukáš křivdu neunesl a dopadlo to, jak to dopadlo. Je ale těžké, že rozhodčí, který zápas píská, si potom na svazu bude dělat posudky, jak to bylo a jak to nebylo. K psaní zápisu ani nepustí nikoho z našeho mužstva, aby to tam vysvětlil.

Rozhodčí v krajské lize, to je velké téma. O Vánocích jsem se na toto téma bavil právě s Lubomírem Víchem, který s jejich úrovní spokojen nebyl. Co vy?
Jurák: Hlavně je těžké posuzování závažných faulů. Bureš z Moravské dá nějakému hráči hlavičku a dostane za to dva zápasy. To se mi vůbec nelíbí. Je to normální výsměch. Do konce základní části byly dva zápasy. Chtěli, aby mohl hrát play off, tak dostal dva zápasy. Když Luboš Vích za kopnutí, které nebylo, dostane čtyři zápasy a Bureš za evidentní hlavičku dva… Nevím. Nelíbí se mi to.

Jaká byla vaše úloha v kabině? Neříkali si domácí hráči třeba v úvodu, že jste jim přišli zabrat místo?

Stříteský: Do očí nám to určitě nikdo neřekl. Myslím, že naopak, v kabině to fungovalo výborně. Věděli, že jim na ledě pomůžeme, když my dáme nějaké góly, vytáhnou se s námi. Kluci v kabině byli v pohodě.

Snažili jste se jim i v něčem poradit?
Stříteský: To spíš Luba, ten rád poradí (usmívá se). Ale proč ne, něco má už za sebou a myslím, že je v takové pozici, že radit může.

Co s vámi bude v příští sezoně? Se Šternberkem to prý pořád nevypadá moc růžově…
Stříteský: Tak to nevíme ani my, co bude. Je tam problém s městem, ale mělo by se to co nejdříve rozlousknout.

Kdyby se ve Šternberku zabalila další sezona, co byste dělali? Hráli byste někde v okolí?
Stříteský: Blízko je Uničov, tam ale hrát nebudu, v dobrém jsme se tam nerozešli. Kolem Olomouce je Prostějov, kde jsou hráči, kteří nepracují, trénují třeba i dopoledne a berou hokej trochu jinak než my. Potom je blízko ještě Přerov, ale tam mají dobrý tým a asi budou stavět na svých hráčích. Jinak v okolí nic není. Kdyby se ve Šternberku nezačalo, asi na Moravě hrát nebudu.

Takže existuje třeba jednoprocentní naděje, že se objevíte znovu v Chocni?
Stříteský: To bude záležet i na vedení, jestli by nás chtělo, a na spoustě dalších věcí. Osobně se tomu ale nebráním. Líbí se mi tady. Strašně se mi líbí prostředí. Pro hráče je úžasné, když na krajský přebor přijde osm stovek fanoušků.