Z pekla do ráje. O cestě futsalistů Nejzbachu zpět mezi českou elitu

Triumfem ve východní skupině druholigové soutěže si futsalový klub 1. FC Nejzbach zajistil postup do Varta futsal ligy. V jeho případě nutno hovořit o návratu na úroveň, kde se řadu let úspěšně pohyboval. Generální manažer PETR JENÍČEK si teď může s ulehčením říci, že se dobrá věc podařila. Po oslavách však pro něho a celý klub začne zase pořádně tvrdá řehole, protože musí zajistit účast Nejzbachu v nejvyšší soutěži po všech stránkách. Odhodlání mu však nechybí.

Před rokem jméno Nejzbach málem zmizelo v propadlišti futsalových dějin, teď ale slavíte postup do nejvyšší soutěže. S jakými pocity se dnes ohlížíte za uplynulými měsíci?

Je pravda, že klub na tom nebyl vůbec dobře a opravdu hrozilo, že zmizí z futsalové mapy. Začátek byl složitý, šlo o to zachránit existenci klubu a začít znovu. Uspořádal jsem mimořádnou valnou hromadu, kde jsme odvolali staré vedení a zvolili si nové, abychom mohli fungovat. To byl nejdůležitější krok. Za pomoci kamaráda Tomáše Pešíra, bývalého ligového hráče, a právníka se to podařilo. A pak začala tvrdá práce.

Jak moc byla ta práce tvrdá?

Čas nás hodně tlačil, pokud jsme měli mít aspoň trochu reálnou naději hrát druhou ligu. Měl jsem nekonečné schůzky na svazu a krajském soudu, aby bylo vše a včas přepsané v rejstříku a my stihli podat přihlášku. S vypětím všech sil se to podařilo a v hodině dvanácté nám na svazu schválili druhou ligu. Za pochodu se muselo začít všechno řešit – finance, hráči, realizační tým, doprava, kde se za sezonu najezdilo kolem osmi tisíc kilometrů. Ale díky městu a dalším obětavým sponzorům i přístupu hráčů se to povedlo. Postoupili jsme do Varta futsal ligy a vrátili do Vysokého Mýta nejvyšší soutěž.

Co pro vás osobně splnění postupového snu znamená?

Měli bychom si všichni vážit toho, co se nám podařilo. Je to úspěch nejen pro Vysoké Mýto, ale pro celý Pardubický kraj. Uvědomme si, že jsme jeden z mála klubů v okrese Ústí nad Orlicí v kolektivním sportu, který hraje nejvyšší soutěž. Jsem nesmírně rád, že 1. FC Nejzbach Vysoké Mýto zase právem může být chloubou našeho dvanáctitisícového města a bude znovu měřit svoje síly s týmy jako Sparta, Slavia či Plzeň.

Když hovoříte o všem, co jste musel po záchranu futsalu ve Vysokém Mýtě podniknout, napadne asi každého otázka, kde jste bral motivaci tohle vše absolvovat?

Byl jste někdy na zápase Nejzbachu? Ta zaplněná hala a fanoušci, kteří vás ženou za úspěchem… Nevím v jakém jiném sportu nebo na jaké jiné akci ve Vysokém Mýtě a dalekém okolí chodí tolik fanoušků a vytvoří takovou atmosféru. To je to, proč ten sport děláte. My máme úžasné a nejlepší fanoušky v celé lize. Motivace byla jasná, i když to bylo trnité a obtížné. Další věc je, že jsem Mejťák. Celý život hraji fotbal a od roku 2011, kdy jsem se vrátil z angažmá na Slovensku, i futsal právě za Nejzbach, takže je to srdcová záležitost. Věřil jsem, že mám dost zkušeností a sportovního přehledu na to, aby se to podařilo.

Na to, abyste Nejzbach pozvedl, jste však nebyl sám…

Ve výkonném výboru jsou lidé, které jsem chtěl a kteří mají ke klubu vztah a velké zkušenosti. Ať je to Martin Brychta, který je u reprezentace U19, trénoval dlouhá léta Slavii Praha a s Nejzbachem získal zatím jediný ligový titul. Dalším je Jirka Michalec, který je zakladatelem klubu, jako trenér byl u titulu a dává mi rady k nezaplacení. A potom Bohumil Štanglica, prezident klubu, který je pro mě inspirací a nedílnou součástí toho, co se podařilo. Nejzbach prostě patří do nejvyšší futsalové ligy a nejvyšší futsalová liga patří do Vysokého Mýta.

Jak byste popsal vývoj druholigové soutěže z vašeho pohledu. Jak náročné bylo dokráčet si pro první místo?

Začátky byly těžké. Ve druhé lize byly hrací termíny soboty i neděle, takže jsme jeli třeba v sedmi hráčích na zápas, což se projevilo někdy i výsledkově. Museli jsme najít systém, jak to kombinovat s fotbalem, protože všichni hrajeme fotbal i futsal. Což se nám nakonec podařilo. Bylo vidět, že je to prospěšné, protože všichni jsme v zátěži a máme natrénováno. A na fotbalech máme lepší práci s balonem i koordinaci těla než ostatní. Vybojovat první místo bylo náročné, do posledního kola jsme bojovali o postup s Jeseníkem, což byl asi náš jediný konkurent. V jednu chvíli měl postupové naděje ve svých rukách soupeř, ale po jeho porážce s Baníkem Ostrava jsme se dostali do čela my a už si postup nenechali ujít. Prohráli jsme za celou sezonu jen jediný zápas a zaslouženě postoupili.

Řekl byste, že jste herním projevem oprávněné patřili na špici tabulky? Předváděli jste futsal podle představ?

Určitě si myslím, že ano. Podařilo se nám udržet kádr z minulé sezony, kdy jsme skončili v nejvyšší soutěži pátí. Odešli pouze brankář Libor Gerčák do Sparty a Václav Sklenář do Plzně. Na herním projevu byla vidět naše zkušenost. Futsal jsme v zápasech hráli takový, jaký jsme chtěli my. Dá se také říct, že žádný mančaft nás ničím nepřekvapil, i když to pro nás byla velká neznáma.

Zavzpomínejte na okolnosti předposledního kola, vašeho zápasu v Ostravě a utkání rivalů z Jeseníku. To bylo asi infarktové, že…

Konec určitě infarktový byl, protože jsme potřebovali vstřelit vyrovnávací branku, která padla v poslední minutě. Zápas jsme ale měli dlouho pod kontrolou, poločasové skóre 4:1 nenasvědčovalo, že by mělo nastat drama. Ale přišla malá nekoncentrovanost, možná úleva, protože jsme ve 35. minutě znali výsledek z Třince, kde Jeseník remizoval. Baník vyrovnal a dokonce otočil stav na 5:4 ve svůj prospěch. My ale zmobilizovali všechny síly vědomi si, o co hrajeme, v závěru zmáčkli soupeře na jeho polovině, srovnali a ze zápasu si odnesli, dovolím si říci, postupový „zlatý“ bod.

Už jste zmínil vysokomýtské příznivce. Z toho, co říkáte, je jasné, že zůstali při vás…

Nejzbach má nejlepší fanoušky ve Vysokém Mýtě a v celé futsalové lize. Zůstali nám věrní i v těžkých časech, jejich podpora byla obrovská a hnali nás za postupem. A jsem moc rád i za celý klub, že jsme se jim mohli odvděčit splněním vysněného společného cíle. Náleží jim poděkování, odměnou pro nás všechny je, že jsme ve Varta futsal lize.

Jak budete přistupovat k vaší účasti ve Varta futsal lize, především s přihlédnutím k tomu, že výkonnostní mezera mezi špičkou a zbylými celky byla letos velmi výrazná. Co vás čeká za práci před návratem mezi elitu?

Přistoupit k tomu musíme se vší vážností, práce máme před sebou moc. V první řadě chceme oslovit sponzory s možností spolupráce, aby se stali partnery prvoligového klubu. To bude nejdůležitější – zabezpečit klub, aby mohl fungovat a dostat se zpět na vrchol. Jsem přesvědčen, že jako tým Varta futsal ligy máme z marketingového hlediska co nabídnout. Další věcí je kádr. Jak říkáte, rozdíly v lize jsou veliké, především Sparta, Teplice a Chrudim mají profi celky a herní rozdíly jsou enormně viditelné. Nicméně už i tyto týmy se přesvědčily, že se ve Vysokém Mýtě nevyhrává. Budeme se snažit rozšířit konkurenci v týmu, zvýšit tréninkovou zátěž, chceme k tomu přistoupit profesionálně, zařadit posilovnu, regeneraci, využít bazén, kondičního trenéra, udělat soustředění… Musíme se na ligu připravit a být schopni konkurence s těmi nejlepšími.

2. LIGA SKUPINA VÝCHOD

1. Vysoké Mýto (51), 2. Jeseník (50), 3. Žabinští Vlci Brno (38), 4. Hodonín (35), 5. Baník Ostrava (32), 6. Třinec (28), 7. Zlín (21), 8. Opava (20), 9. Dolní Loučky (19), 10. Jakubčovice (14), 11. USK Ostrava (10).