Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Třetí okresní fotbalová třída nabídla drama o postup až do samotného konce. Na dvě volná místa se tlačily tři týmy. Smůlu nakonec měly Rudoltice. Nebýt nečekané prohry Českých Heřmanic v předposledním kole v Dlouhoňovicích, hrálo se o první místo o uplynulém víkendu. Do Heřmanic totiž přijel Těchonín. Takhle ale bojoval domácí tým na dálku s Rudolticemi o druhé postupové místo. Těchonínu bylo hej, ten měl první místo v kapse.
Nic ale Heřmanicím neusnadnil. Do samotného konce se hnal za vyrovnáním, ale touha domácích byla silnější a 2:1 vyhráli.

Příběh první: Zelená euforie

Z prvního místa procválal do vyšší soutěže Těchonín. Ale nebyl to žádný med. Celou sezonu se o pozici lídra přetahoval s Heřmanicemi i Rudolticemi a vzadu čekala ještě Řetová.
„Myslím, že rozhodlo, že se nám dařilo s Rudolticemi. U nich jsme vyhráli 3:0, doma také a měli jsme s nimi aktivní skóre. Ale s Heřmanicemi to bylo horší,“ tvrdí těchonínský trenér Roman Filip.
Určitě byl rád, že už před zápasem v Heřmanicích měl jeho tým první místo jisté: „Na menším hřišti dokáží dostat dlouhými auty soupeře pod tlak. Navíc hrají docela agresivně, což nám dělalo v každém zápase s nimi velké problémy.“
V čem nasbíral Těchonín v sezoně plusové body? Především ho posílil bývalý třetiligista Jaroslav Kovanda. „Má ohromné zkušenosti a z postu stopera tým řídil,“ pochvaloval si Filip.

Těchonín však měl výraznou postavu i v útoku. Vysoký Roman Špaček dokázal dát branku doslova z ničeho. „To je střelec a drží si bilanci téměř gólu na zápas. Když se mu jeden zápas nepovede, dá v dalším utkání dva góly. Umí míč podržet, ale náš tým není jenom o něm. Nesmíme zapomenout na Zemana a na výborné nahravače v čele s Pavlem Kmoškem,“ připomíná Filip význam dvaačtyřicetiletého mozku těchonínské zálohy. „Kluci, kteří jsou o dvacet let mladší, mu mohou často jenom závidět,“ nešetří těchonínský trenér v komplimentech.
Těchonínem probíhala velká fotbalová euforie, která vyústila v cestu velké části příznivců na poslední kolo do Heřmanic. Tam je přivítali hráči se zeleným melírem na hlavách a těchonínští fans navíc na zápas vyfasovali i sadu dresů. „To bylo super. Chtěli jsme se těmi dresy fanouškům alespoň trochu odvděčit. Jen nás mrzí, že jsme v zápase neuspěli a 1:2 prohráli. Oslavy nám to ale nezkazilo,“ dodal Filip s úsměvem.
A jak probíhaly? „Začaly na hřišti, pokračovaly v kabině, v autobuse a završily jsme je doma na našem stadionu v Těchoníně,“ prozradil Filip.
Zápas se hrál v neděli, takže oslavy končily kolem půlnoci. „Stejně mělo ale několik hráčů na pondělí asi dovolenou,“ domnívá se těchonínský kouč.
S výhledem na příští sezonu se v Těchoníně s žádným překopáním kádru nepočítá. „Máme třináct na výborné úrovni a další čtyři, které bych také nezatracoval. Na hřišti jsou platní i ve třiceti minutách, kdy nastoupí. Navíc máme dost hráčů na hostování.

Příběh druhý: Opory do hry nemohly

České Heřmanice si prožily slušně adrenalinový závěr sezony. Nevydařený zápas v předposledním kole v Dlouhoňovicích, kde prohrály 0:3 a ztratily vyloučeného Kysilku, znamenal, znamenal, že jestli nechtěly vkládat své naděje do Lukové, musely doma porazit Těchonín. „Dlouhoňovice nás pěkně zaskočily,“ potvrdil heřmanický sekretář Pavel Bednář. „Ale je pravda, že nás trochu zaskočilo obsazení rozhodčích. Ti samí, kteří pískali v sobotu Těchonín, jeli pískat druhý den do Dlouhoňovic,“ upozorňuje Bednář. Nejspíš ne nadarmo fotbalovým zákulisím často zní, že úsek obsazování okresních sudích úřaduje trochu podivně.
„Na hráče v Dlouhoňovicích možná padla taková tíha. Dost jsem jim zdůrazňoval, o co jde, což byla možná trochu chyba, spíš to asi chtělo víc klidu,“ uvědomuje si Bednář

Klíčový zápas proti Těchonínu byl pro České Heřmanice o to těžší, že se jim hned na úvod duelu zranil Hlávka, což je na okresní poměry výjimečný střelec. „Je to náš tahoun. Má čuch na góly i rychlost a asi by Kovandu v těchonínské obraně trochu trápil. Stejně nám chyběl i Zdeněk Kysilka. Moc s námi sice nehrál, byl pracovně vytížen, ale když mu to vyšlo, byl v naší sestavě hodně znát,“ chválil Pavel Bednář.
Oproti nevydařenému zápasu v Dlouhoňovicích tentokrát České Heřmanice zvolily podle Bednáře jinou taktiku: „Odehrát devadesát minut, zvítězit a hotovo. Ani jsme nehlídali, jak hrají Rudoltice.“ Výhodu vidí i heřmanický sekretář v domácím prostředí: „Kdybychom museli do Těchonína, bylo by to asi složitější. Díky našim i těchonínským fanouškům u nás byla nádherná atmosféra, to byla skutečně paráda.“
Do příští sezony plánují České Heřmanice posily z Chocně. „Končí nám tam v dorostu čtyři hráči,“ prozradil Bednář. A s nadsázkou dodal, že kdyby se vrátili všichni odchovanci, mohl by tým hrát pomalu o divizi: „V Letohradě je totiž Kříž, v Hradci Chleboun a v Polsku Tomáš Jirsák.“

Příběh třetí: V závěru došel dech

Rudoltice byly podzimním půlmistrem, jako nováček všechny šokovaly kvalitní hrou, jenže závěr jim nevyšel a skončily třetí. „Zklamaní pochopitelně jsme, na postup jsme měli a prohráli jsme si ho sami v Králíkách, v Boříkovicích. Nejvíc nás mrzí, že jsme se o ten postup připravili sami,“ povzdechl si rudoltický vedoucí mužstva Zdeněk Tribila.

Přitom před sezonou měly Rudoltice podle Tribily úplně jiný cíl: „Chtěli jsme hrát klidný střed tabulky a na postup před začátkem sezony nikdo nemyslel. Hlavně nám šlo o to, abychom se udrželi.“ Jenže jak už Tribila řekl, zbytečné ztráty z outsidery výkony Rudoltic srážely.
Teoretickou šanci na postup držel nováček i před posledním kolem, kdy hrál na hřišti poslední Lukové. Stačila maličkost. Vyhrát a doufat, že pomůže Těchonín a nenechá Heřmanice vyhrát. Ani jedna podmínka se však nesplnila. „Už o poločase jsme ale věděli, jak to skončilo v Heřmanicích, začínalo se tam o hodinu dříve. Po změně stran hráči podvědomě cítili, že už o nic nejde. Druhá půle byla o ničem,“ naráží Tribila na necitlivé rozhodnutí okresního fotbalového svazu. Ten měl upravit začátky těchto zápasů na stejnou hodinu, což je praxe běžná ve vyšších soutěžích.
Rudoltice tak mohou využít zkušenosti s bojem o postup v další sezoně. „Jestli ale budeme hrát na postup, to se mě zeptejte až po podzimu. Ale určitě jsme načerpali zkušenosti, které se nám budou hodit,“ uzavřel své hodnocení Zdeněk Tribila.