Sazima: 'Rozhodl jsem se, že to vezmu do vlastních rukou'

Osobnost Deníku

„Kubo, hlavně góly!“ Tak obvykle zní pokyny pro střelce FC Jiskra 2008 Paskera

/OSOBNOST DENÍKU/ Fotbal je v první řadě kolektivní sport, ale jsou případy, kdy výsledek…

Přečíst článek >

Když vstupoval do fotbalové Olympie Hradec Králové, měl nemalé ambice a chtěl klub pozdvihnout. Stal se prezidentem klubu a začal úřadovat hlavně po manažerské stránce. V zimní přestávce Miloš Sazima rozšířil svoje funkcionářské působení v Kuklenách o post hlavního trenéra A mužstva, které vévodí divizi C a má namířeno do ČFL. Tím „vystrnadil" dosavadního kouče Michala Lesáka.

„Rozhodl jsem se, že to vezmu do vlastních rukou," říká šéf klubu z Kuklen v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Když jste před rokem a půl přicházel do Olympie, měl jste smělé plány. Daří se je zatím naplňovat?
První a nejdůležitější úkol po zjištění tristního ekonomického stavu, což nebylo veřejným tajemstvím, byl fakt, že se nám podařilo klub finančně stabilizovat. Pokud se někdo podívá na webovky, tak tam uvidí naše partnery, kterých je čím dál více. Někteří partneři jsou i ze zahraničí, protože s daným společníkem máme obchodní aktivity. Nikomu nic nedlužíme. To bylo nejdůležitější věcí, aby Olympia vůbec přežila. To se nám však podařilo.

Co bylo dalším úkolem?
Vyřešit majetkové vyrovnání s městem. V devadesátých letech či na přelomu tisíciletí se převáděl majetek na město, klub si potřeboval odlehčit, neboť pomoc města v případě spravování areálu je neoddiskutovatelná, avšak do dnešního dne se nepodařilo některé záležitosti dotáhnout. Možná je teď pomyslný tenisový míček na městě coby na straně dvorce. Nicméně věřím, že se nám podaří tyto záležitosti co nejrychleji dotáhnout do úspěšného konce. Nikdo se o to pořádně nestaral. Chtěl bych to dotáhnout tak, aby majetkové vztahy byly vyrovnané a Olympia nedoplácela na historii, kdy se z různých důvodů nepodařilo převést všechen majetek.

Jaká je situace v současné době?
Dnes to vypadá tak, že i když nikomu nic nedlužíme a jsme finančně zajištěni, nemáme rovné podmínky s ostatními. Každý oddíl v Hradci platí třináctiprocentní spoluúčast technickým službám na svoji sportovní činnost, ale my platíme jednou tolik, protože si jako jediní v Hradci sami platíme elektrickou energii. Město na druhou stranu bezplatně využívá naši studnu, takže jsme na tom biti. Byl bych rád, abychom to doladili. Město má naše požadavky už delší dobu na stole. Věřím tomu, že se dohodneme ke vší spokojenosti a my budeme moct fungovat jako všechny ostatní kluby, které jsou podporovány městem.

Třetí metou je asi sportovní stránka, že?
Chtěli bychom hrát co nejvyšší možnou soutěž, což se nám zatím daří. Po podzimu vedeme asi nejtěžší divizní skupinu, získali jsme náskok osmi bodů. Věřím tomu, že s tímto náskokem a s kádrem, kterým disponujeme, postoupíme do třetí nejvyšší soutěže.

S A mužstvem tedy panuje spokojenost, přesto se nemůžu nezeptat, proč jste po podzimní části vystřídal u kormidla trenéra Michala Lesáka?
Kdo vidí trochu více do podhoubí našeho klubu, tak bude vědět. Ono to vychází i z toho, o čem jsme se už bavili. Ty úkoly byly jasné. Já jsem do klubu vstupoval v pozici jakéhosi krizového manažera, který musí vyřešit prioritně ekonomické záležitosti, aby klub vůbec mohl pokračovat dál. To se podařilo. Zbylo jednání s městem o majetkovém vyrovnání, avšak doufám, že na jaře se nám to podaří dotáhnout do vítězného konce pro obě strany. Tím se mi uvolnily ruce pro to, abych zase začal trénovat. Nikde jsem se netajil tím, že by mi trénování nechybělo.

A teď ta doba přišla?
Ano, po dvou letech ta doba opět přišla. Druhá věc je taková, že jsme měli kvalitní kádr. Trenéři, kteří tu byli přede mnou, byli schopni naplňovat představu někoho v rámci možností na sto procent. Nicméně jsem se rozhodl, že si to už vezmu do vlastních rukou. Přece jenom třetiligová soutěž je náročná a při vší úctě ke všem předchozím trenérům nikdo z nich s touto soutěží neměl zkušenosti. O úspěchu a neúspěchu rozhodují detaily. Pokud hrajeme ve specifickém rozestavení, které nám nese úspěch, tak to neznamená, že bychom ho nemohli ještě vylepšovat a dostat do toho detaily, které mi tam trošičku chyběly. Ale nehledal bych v tom senzaci. Kluci pracovali dobře. V rámci možností se nám podařilo udělat všechny manažerské kroky tak, abychom si uvolnili kapacitu pro sportovní část a proto jsem trenér.

Již měsíc a půl trvá zimní příprava. Splnili jste zatím vše, co jste si naplánovali?
Řekl bych, že ano. Nepotřebovali jsme až tak posílit, protože máme dostatečně kvalitní kádr na úroveň této divizní skupiny. Přivedli jsme mladého Ríšu Jukla, což byla nutnost, protože se nám zranil, jak se později ukázalo na delší dobu, Radek Korba, který nám svým pojetím hry na hrotu útoku výrazně pomáhal. To je jediná výrazná posila. Jinak dostali šanci naši dorostenci jako je Ličman či Krejčí. Musím říct, že prvně jmenovaný nás velice pozitivně překvapil a na devadesát devět procent zůstane v kádru A mužstva i pro jarní část sezony. Na svém postu krajního záložníka hraje dobře, dokázal se popasovat i s náročnými soupeři v podobě Chrudimi, Vltavínu či Převýšova. Po FC Hradec Králové máme nejširší mládežnickou základnu, takže se budeme i nadále snažit postupně zapojovat naše dorostence. Jinak jsem maximálně spokojen, kluci pracují až nad očekávání dobře, snaží se plnit vše, co se po nich chce, a hlavně se to daří i promítnout do přípravných utkání.

Je tento výčet příchozích hráčů již kompletní?
V tuto chvíli určitě.

Proběhly i změny směrem ven?
Už v létě před začátkem soutěže jsme avizovali, že hráči, kteří u nás nechtějí být či z různých motivačních a pracovních důvodů nemohou být, tak je prodáme a devadesát devět procent z nich odešlo na přestup. Takže my máme kádr nyní uzavřený a nemáme důvod někoho vyhánět. Navíc ještě půl roku budeme mít farmu v Žamberku.

Zmínil jste Radka Korbu, ale zraněni jsou i další hráči. Je to komplikace?
Není. Možná je pravda, že příprava se může zdát někomu náročnější, ale kompletně celá probíhá na hřišti. Měli jsme snad jen jednu tréninkovou jednotku, kdy jsme nebyli na hřišti, a to na kondičním soustředění v Trutnově. Šlo o jedno dopoledne, kdy se chlapci byli proběhnout v lese (pousměje se). Nebylo to nic až tak hrozného. Zranění během utkání v Chrudimi si přivodil Adrian Rolko, což bohužel nikdo neovlivní. Měl přetržený postranní kolenní vaz, byly mu čištěné menisky. V tuto chvíli u něho probíhá rekonvalescence a v průběhu měsíce by se měl pozvolna zapojit do tréninkového procesu. Jeho post si vyřešíme z vlastních zdrojů. Hráčů, kteří ho mohou zastoupit, máme v kádru naštěstí relativně dost. Ostatní zranění jsou svalového rázu, což se v přípravě stává. Dva mladší hráči mají namožené achilovky ze špatné obuvi a z terénu, to také nikdo neovlivní. Starší hráči jako Demeter a Klapka jsou natolik zkušení, že vědí, kdy musí ze zápasového rytmu trochu zvolnit. Jsou to drobnosti, s nimiž se v přípravě počítá. Na druhou stranu nám to ukázalo, že hráči pracují dobře a nechají si říct. Jsme schopni ve dvanácti lidech odehrát vítězné utkání s vedoucím týmem ČFL Vltavínem a prakticky v deseti s Převýšovem, který byl kvalitně posílen hráči z FC Hradec Králové, takže nemáme důvod mít nějaké obavy, že bychom v tomto složení jarní část nezvládli. Zranění samozřejmě přijdou, to patří k fotbalu.

Většina hráčů, hlavně těch zkušenějších, v klubů působí na trenérských postech u mládežnických týmů. Přináší to ovoce?
To se asi musíte zeptat jich, jak je to naplňuje, ale my jsme spokojeni.

Myslím, jestli je to vidět na hře, potažmo i na výsledcích jednotlivých týmů…
Jsou to bývalí ligoví fotbalisté a pro mladé kluky mohou být tak trochu i vzorem. Navíc je chlapci vidí i v akci na hřišti, kde se jim daří. Domnívám se, že tento model funguje. Podle mě je to varianta, jak udržet hráče na sklonku kariéry u fotbalu. Adrian Rolko hrál třeba evropské poháry, Filip Klapka působil v Kazachstánu, takže zkušenosti mají a mladým je určitě rádi předají. A pokud je budou kluci vnímat, tak si z toho mohou vzít do budoucnosti jen to dobré. My máme mládež pro to, abychom si byli schopni nějakého talentovaného hráče vytáhnout do áčka. Příkladem jsou Ličman a Krejčí. V nižších ročnících jsou další chlapci, kteří pokud budou dobře pracovat, tak je mohou v budoucnu následovat.