Fotbalové jaro bude ve znamení záchrany. Dobře to ví i trenér choceňských fotbalistů Josef Pleskot, který zhodnotil uplynulou část podzimní sezony.


Jak jste spokojen s podzimní částí sezony?
Co se týče výsledků, tak je jasné, že ne. Když jsem přicházel do klubu, tak mé představy byly úplně jiné, než že se budeme plácat takhle na dně. Ale na druhou stranu mohu být spokojen s tím, že máme v týmu mladé kluky, kteří bojují a dávají do hry všechno.

V Chocni jste už jednou působil. Napadlo vás, než jste Choceň převzal, že to bude takhle těžké?
To jsou dva úplně rozdílné příchody. Když jsem do klubu přišel před šesti lety, měla Choceň rozpočet zhruba dva a půl milionu korun. V současné době to dělá o milion méně. Když jsem přišel poprvé, byl tady kvalitní kádr. Nyní zde měl být také, ale bohužel odešli hráči jako Flídr, Vondra a Fikejz. V létě se říkalo, že se za ně sežene náhrada, ale krom jediného hráče, Lukáše Michala, který se vrátil z angažmá v zahraničí, nepřišel žádný hotový fotbalista.

Překvapilo vás něco po vašem příchodu do Chocně?
Říkali mi, že je zde otřesná tréninková morálka a přístup hráčů že je tragický. Já mohu říci, že jsem s přístupem hráčů spokojen. Ač mají výkonnostní a herní handicap, nahradili svoje nedostatky přístupem k tréninku. To mě velice mile překvapilo.

Nelitujete tedy, že jste do Chocně přišel?
Nelituji. Jednak jsem se tak rozhodl, že jsem zde dříve působil. Další důvod je, že jsou zde pro fotbal nastaveny dobré podmínky. Mužstvo může využívat tři travnaté plochy, umělé osvětlení. Pro fotbal se zde udělalo hodně.

Když se ohlédnete za podzimem, udělal byste něco jinak?
Tlačil bych na vedení mužstva, aby přivedlo posily, protože se nedocenilo to, že těch několik hráčů, co odešlo, nebylo nahrazeno odpovídající kvalitou. Na druhou stranu je pravda, že chybí peníze a zadarmo vám sem nikdo nepřijde. Druhá věc je i to, že se kvalitní hráči obtížně shání.

Stalo se vám za podzim, že byste se na trénování nejradši vykašlal?
Tak to bylo skoro pořád. Já jsem vcelku impulzivní člověk. Když si vezmete, kolik jsme odehráli zápasů, dostali jsme v nich celkem málo branek. Hodně jsme se zaměřili na defenzivní činnost a každé pondělí po zápase jsme utkání rozebírali. Říkali jsme si, kde se v obranné fázi stala chyba. A teď si představte, že všechny chyby rozeberete a v zápase je vyrobíme znovu. To je na infarkt. Ale je to logické. Před sezonou jsme do ročníku vstupovali se základním kádrem, ve kterém pouze pět hráčů hrálo divizi. Vždycky mě pak strašně mrzí, že kluci poctivě trénují, do zápasu vstoupí nažhavení, ale přijde hloupá chyba a veškerá snaha vyjde vniveč.

Jaký vidíte potenciál vašeho mladého mužstva?
V Chocni jsou kluci, kteří mají talent. Ať to jsou bratři Smejkalovi, Lukáš Reichl, Chleboun, Šabata nebo Frank. To jsou kluci, kteří na sobě chtějí pracovat a určitý potenciál v sobě mají. Jenže víte, jak to je v životě. V něm máte rodinu, která vás vychovává. Ve fotbale to je to samé. Pokud nemáte zkušeného hráče v obraně, borce, co umí dát přesný balon ve středu zálohy, nebo hotového zakončovatele, máte problém. Mladí kluci se to nemají od koho naučit, nemají od koho odkoukat, jak dělá kličku, jak mají nabíhat a nebo třeba kdy dát míč z jedné. U nás hráči nejsou bohužel vychováváni. Kdyby tady někdo takový byl, vedle koho mohou růst, jejich výkon by šel o hodně nahoru. O tom jsem přesvědčen. Mám představu o třech zkušených hráčích, kteří by mohli pozvednout choceňský fotbal opět nahoru.

Takže už v hlavě nosíte nějaké konkrétní hráče, které byste v Chocni rád viděl?
Určitě. Těch fotbalistů je hodně, co by do Chocně i rádi šli. Jenže budeme se potýkat s finančními možnostmi, které nás dost limitují.

Nějaká konkrétní jména, nad kterými uvažujete, prozradit můžete?
Měli jsme velký zájem o Jaroslava Davida z Ústí. Chtěli jsme Jiřího Valtu nebo Petra Samka z Hradce. Těch hráčů, co by Chocni pomohli, je celá řada, ale musím se znovu opakovat. Vše stojí a padá s otázkou financí.

Často se skloňovalo i jméno Radka Mikana, o tom jste neuvažovali?
Přemýšlel jsem o něm. Byl jsem s ním i ve styku, ale u něho nastával jeden problém – futsal. Hraje za Chrudim, se kterou postupoval Evropou. Snaží se to tam dělat téměř na takové profesionální úrovni, protože třeba třikrát týdně trénují. Mikan by velký fotbal hodně zanedbával. Ale teď na jaře se dalším jednáním rozhodně nebráním. Byl bych docela rád, kdyby měl zájem hrát v Chocni.

Zkuste označit silnou a slabou stránku mužstva…
Silná stránka je kázeň. Určitě je to i morálka většiny kádru, který na sobě chce pracovat. Defenzivní projev se dá naučit, ale ofenzivní naučit nelze. To je průšvih. Tam musíte mít tvůrčí schopnosti, když chcete zaútočit, musíte mít v sobě něco, s čím se už narodíte, naučit se to nedá. To je tady v Chocni trošičku problém, protože všichni hráči jsou si schopnostmi rovni a nikdo nevyčnívá.

Jaké máte plány na jarní přípravu, co hráče čeká?
Budeme se opírat o to, že budeme hodně času trávit v tělocvičně. Máme v plánu i soustředění na Milovech. V Rychnově pak budeme hrát zimní turnaj za účasti týmů z divize i krajského přeboru.

Jak vnímáte v Chocni diváky?
Lidé jsou tady pořád stejní. Moc se nefandí, spíše se radí (úsměv). Často nám ale tleskali a dovedli i ocenit, že bojujeme.

Není vám líto, že jich chodí málo?
Jo, vždycky mi to bylo líto. V Chocni jsou pro fanoušky dobré podmínky, mají dobré zázemí. Ale myslím, že je to trošku dáno kvalitou hry. Kdybychom se pohybovali ve vyšších patrech, návštěvy by byly vyšší.

Věříte tedy v záchranu?
Byl bych špatný trenér, kdybych nevěřil. Myslím, že pokud přijdou ti tři zkušení hráči, šance je velká.

Myslíte, že soutěž bude rozhodovat pouze na hřišti?
Neumím si představit, že by do toho někdo zajel. Vepředu je to jasné. Hlavice půjdou nahoru a těžko jim budou sekundovat Ovčáry. Na našem konci bychom museli něco kupovat my, Trutnov, nebo Holice. My peníze nemáme, Trutnov také ne, takže to nehrozí.