V listopadu podstoupil operaci a jen tak se na hřiště nevrátí. Hru svých divizních spoluhráčů proto bude sledovat jen z řad určených pro diváky. Na trénování dorostenců ale nezanevřel a pokračuje v něm. Po sobotním nepříliš vydařeném utkání ohodnotil nejen hru Jiskry.

První jarní utkání jste sledoval jen z tribuny, jaké to pro vás bylo?

Bylo to těžké, zvlášť, když bylo pěkné počasí a přišla spousta lidí. Navíc se zápas nepovedl, tak bylo těžké ho jen sledovat.

Mohl byste výkon svých spoluhráčů, mezi kterými se ještě nějaký čas neobjevíte, ohodnotit?

Kluci se snažili, hráli, bohužel první půlku trochu prospali. Chrudim dala rychle první gól. Jsou zkušený mančaft a stáhli se, čekali. Hráli takový „uspávací“ fotbal, my jsme se tam těžko dostávali. Ke konci to bylo lepší, ale bohužel jsme dostali druhý laciný gól a to už se pak proti takovému týmu jako je Chrudim hraje hodně špatně. Zvláště, když přijde psychická deka, tak je to těžké.

Jste po operaci, kdy se na hřiště vrátíte?

Když to tak shrnu, tak jsem 25. listopadu byl na operaci. Musel jsem podstoupit plastiku křížových vazů. Doba rekonvalescence je po takové operaci hodně dlouhá, takže nemůžu hrát šest měsíců. Vlastně už za sebou mám nějaké tři a půl měsíce, ale ještě mám stále minimálně tři před sebou. Když to všechno hodně dobře půjde, tak bych mohl nastoupit na zápasy někdy začátkem června. Jestli to tak opra〜vdu bude, teprve uvidíme.

Takže vás hodně „svrbí nohy“, když se musíte na fotbal koukat jen z tribuny?

To rozhodně. Když vidím, že se klukům na hřišti nedaří, tak bych tam nejraději vyběhl a pomohl jim. Ale bohužel to nejde. A ještě nějakou dobu ani nepůjde.

Neměl jste tendence se na tribuně zvednout a začít spoluhráčům radit, jak mají hrát?

Protože sám hraji fotbal, tak z tribuny neřvu. Vím, že to je nepříjemné. Každý člověk dělá chyby, takže to, že bych na kluky ječel, když něco zkazili, to ne. Hráči to nedělají schválně. Dělají pro hru maximum, ale někdy to prostě nejde. Soudný člověk, který fotbal někdy hrál, tak by na tribuně neřval. Co se týká dávání pokynů, tak od toho je na hřišti trenér a těch chytrých radilů je na tribuně vždycky hodně (smích), takže určitě ne. Já jsem takový, že to všechno držím v sobě a nemluvím do toho.