Historie organizovaného sportu v obci ležící nedaleko Litomyšle sahá do poválečného období. Ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol Litrbachy, jak se tehdy vesnice jmenovala, se konala dle dochovaných pramenů 9. února 1947 od 14.30 v sále u Friedlů za účasti 48 členů. O rok později se název změnil na Tělocvičnou jednotu Sokol Čistá. V únoru 1953 schválil výbor založení fotbalového oddílu, o pět let později bylo rozhodnuto o vybudovaní hřiště pro cvičení a hraní fotbalu. V prosinci 1961 rozhodlo vedení jednoty o přihlášení oddílu kopané do mistrovské soutěže a od té doby se s Čistou setkáváme na okresní či krajské fotbalové mapě.

„V současné době máme celkem 206 členů, přičemž pro zajímavost v roce 1989 jich bylo 90. Muži hrají ve III. třídě, dorost nastupuje v meziokresním přeboru, žáci hrají ve společném družstvu s Jiskrou Litomyšl v okresním přeboru, starší a mladší přípravky bojují v okresních soutěžích a máme rovněž minipřípravku, která se účastní turnajů organizovaných okresním fotbalovým svazem,“ řekl předseda TJ Sokol Čistá Jiří Stibůrek. Čistečtí tedy mají v soutěžích kompletní strukturu mládežnických družstev a tím se často nemohou pochlubit ani oddíly z větších obcí či měst.

Fotbalisté TJ Sokol Čistá.
Nejpopulárnějším klubem Pardubického kraje zvolili čtenáři Deníku Sokol Čistá

Z výše uvedeného vyplývá, že fotbalistům v Čisté se daří práce s mládeží a mohou se pochlubit početnou základnou dětí. „I když už fotbal není středobodem klukovského života po škole, jako tomu bývalo za dřívějších časů, tak máme dobrou základnu. I díky tomu, že se v okolních vesnicích mládežnický fotbal nehraje, protože v dnešní době není jednoduché udržet sport na malých vesnicích,“ vysvětluje Jiří Stibůrek. „Sport přispívá k výchově, vede děti k disciplíně, učí je překonávat překážky a zvládat prohry. Toto vše jsou dovednosti, které jsou v životě důležité. Umět se radovat z vítězství, ale zvládnout i porážku. Pohybové dovednosti se ideálně rozvíjejí mezi šestým a dvanáctým rokem a tréninky dávají základ dalšímu rozvoji,“ dodává. 

Takže děti by v klubu byly. A co dospělí a jejich zájem o práci pro fotbal? „Asi jako každý malý klub můžeme říct, že se kolem fotbalu motá stále ten samý kolektiv. Ale v posledních letech je přece jen vidět narůstající počet trenérů i vyšší zájem rodičů, kterým bychom chtěli poděkovat za jejich snahu pomáhat s dopravou a dalšími náležitostmi okolo fotbalu. Jsme rádi, že se to u nás takhle rozjelo a nyní můžeme říct, že když se na hřišti sejdou všechny kategorie, tak to vypadá jako roj včel a každého musí zahřát na srdci, jak v Čisté celý Sokol funguje,“ raduje se klubový předseda.

Přípravky TJ Sokol Čistá.Přípravky TJ Sokol Čistá.Zdroj: archiv klubu

Klíčem pro úspěšné fungování jakéhokoli amatérského sportovního klubu je spolupráce s obcí a ani Čistá není výjimkou. „Kluby často přežívají jen díky nadšení místních lidí, kteří věnují čas a energii nejen činnostem spojeným přímo s hrou samotnou. Ani nejnižší soutěž totiž nemůžete hrát bez finančního zajištění. Spolupráce s obcí je u nás na velmi dobré úrovni. S obcí a ostatními spolky pořádáme každý rok na hřišti hojně navštěvovaný branný den zakončený promítáním filmu. Obci Čistá jsme za její podporu velmi vděční, stejně jako všem našim sponzorům, členům a příznivcům, kteří se podílejí na chodu klubu,“ říká Jiří Stibůrek.

Kdo na fotbal v Čisté v poslední době přišel, nemohlo mu uniknout, jak výrazně prokoukl tamní sportovní areál. „Myslím si, že zázemí máme na dobré úrovni. Před čtyřmi lety se nám podařilo vybudovat víceúčelové hřiště s kabinami za spoluúčasti ministerstva školství, obce Čistá a Pardubického kraje. Opravili jsme střechu na budově kabin, instalovali jsme zavlažování a provedli regeneraci trávníku, i když na něm je znát velké vytížení. Potřebovali bychom travnatou plochu pro trénink. Samozřejmě se snažíme každý rok do areálu investovat, aby se zázemí pro fotbal dále zlepšovalo,“ popisuje Stibůrek.

Dorostenci TJ Sokol Čistá.Dorostenci TJ Sokol Čistá.Zdroj: archiv klubu
 
Čistá se stala v anketě Deníku nejoblíbenějším klubem v kraji. Je to znát na podpoře příznivců přímo na utkáních? „Fotbal patřil každý týden k zábavě, kde se scházela celá vesnice ke společnému posezení a fandění. Tyto časy jsou nenávratně pryč. Dnes chodí na muže kolem padesátky až stovky diváků, což závisí na počasí a soupeři. Je znát, že po covidu je návštěvnost menší. Naopak na turnajích těch nejmenších je návštěvnost vysoká a možná i díky tomu se nám podařilo anketu vyhrát,“ usmívá se předseda TJ Sokol.

Diváka je v současné době do hlediště stadionu potřeba aktivně nalákat, takže jak jsou na tom Čistečtí, co se týče komunikace s veřejností? „Fungujeme pravidelně na faceboku a máme i webové stránky. Obecní rozhlas informuje občany Čisté v předstihu o každém domácím utkání, dalším plusem je obecní zpravodaj, který dá potřebnou informaci i těm, kteří na fotbal zavítají jen svátečně,“ vypočítává Jiří Stibůrek.

Jak už to na vesnicích bývá, je Sokol tahounem nejen sportovních aktivit. „Akce mimo sportovní činnost musíme organizovat, protože v dnešní době to ani jinak nejde. Pořádáme brigády na hřišti, ples, zábavu s divadlem. Co se týče samotného fotbalu, tak kromě mistrovských soutěží pořádáme v létě dva tradiční fotbalové turnaje, a to starých gard a KKZP, kam opakovaně přijíždějí bývalé hvězdy pražské Sparty. V letech 2018 a 2022 jsme hostili pohárové turnaje OFS Svitavy mladších přípravek, které našli kluci pokaždé vyhráli,“ přibližuje klubové aktivity Stibůrek.

A budoucnost fotbalu v Čisté? Co by si jeho předseda do dalších sezon přál? „Aby družstvo mužů v blízké budoucnosti hrálo pravidelně alespoň okresní přebor. Abychom udrželi dorost v mistrovských soutěžích a samozřejmě, aby fungovali také žáci, ať mladší i starší, nebo smíšení. A nesmíme zapomenout na přípravky, aby to fungovalo minimálně tak dobře jako doposud. Na vesnicích fotbal v posledních letech dost upadal, ale věřím, že se to teď zvedá. Z ministerstva školství se již sem tam nějaké finance dostanou, což je určitě plus. Vidíme to v základně přípravek na okrese, kde počet týmů roste. Pokud se mládež bude věnovat sportu, bude to fajn pro všechny. Fotbal zkrátka na vesnici patří,“ neztrácí optimismus Jiří Stibůrek.