Na trávníku se ale už dnes pokusí přesvědčit o opaku! Teprve pár dní dvaadvacetiletý záložník JAN FELCMAN, rodák z České Třebové, vyztužil během zimní přestávky už tak našlapanou středovou řadu Jiskry. Do aktuálně jedenáctého celku divizní skupiny C přitom přestoupil zajímavým způsobem: na podzim coby hráč pražské Slavie hostoval v taktéž divizním Slovanu Pardubice, který ale kvůli finančním potížím ze soutěže odstoupil. Hledání nového angažmá netrvalo dlouho.

Kudy vedla vaše cesta do nedávno ještě konkurenčního Ústí?

Hostoval jsem v Pardubicích, jenže tam se to rozpadlo kvůli finančním důvodům. Pan Saňák se to dověděl, zavolal mi a já hned bez váhání nabídku přijal. Mimo jiné proto, že mám rodinu v České Třebové.

Na druhou stranu jste kopal za Slavii a teď v divizi putujete od jednoho celku k druhému, není to trochu škoda?

Pod panem Saňákem jsem hrál ve slávistickém dorostu, pak jsem šel do chlapského béčka, ale tam jsem se neuchytil. Další rok jsem strávil v Kolíně, pak se mi ozvaly Pardubice, kde jsem také vyrůstal. Na ústeckého trenéra mám ze Slavie jen ty nejlepší vzpomínky, je to pro mě výzva.

Hovoříte o Kolíně, který Ústí na podzim pokořil 3:0 a vy s ním budete hrát doma už ve třetím kole. Co od něj čekat?

Má velice vyrovnaný tým, šikovné a snaživé kluky, kteří bojují. A taky kvalitního trenéra. Podle mě mají na to, aby postoupili do třetí ligy. Jsou mým jarním favoritem.

Teď k sobotnímu utkání. Podle vyjádření trenéra Saňáka do něj nastoupíte už od úvodní minuty, překvapil vás tímto prohlášením?

To záleží, jak to vidí sám trenér. V přípravě jsem odehrál pár utkání.

Mám tomu rozumět tak, že se vám zimní měsíce v Ústí vyvedly?

V Ústí jsem během zimní přípravy nastoupil asi jen ke třem, čtyřem zápasům, ale hodnotím je kladně. První měsíc jsem ještě trénoval v Pardubicích.

Dá se v duelu Ústí – Chrudim hovořit o favoritovi?

O favoritu se asi mluvit nedá, je to o štěstí. Musíme nastoupit na plný plyn, bojovat a bojovností to urvat!

Čekáte vy osobně v prvním kole přestřelku, nebo spíš tahanici o jeden, dva góly?

Spíš tu tahanici, žádnou přestřelku. Klidně rozhodne třeba jeden gól.

A kdyby přišel k dvaadvacátým narozeninám z vaší kopačky, asi byste se nezlobil, že?

Tak to by byla velká spokojenost. (úsměv)

Jan Pokorný