Sezonu jste začal v okresním přeboru v Kunvaldu, napadlo vás, že si ještě někdy zahrajete krajský přebor?
Do Kunvaldu jsem šel hrát druhou polovinu postupové sezóny v I. A a s vedením jsem se domluvil, že na letní přípravu se vrátím a budu se připravovat v Žamberku. Na kraj jsem opravdu nemyslel, spíš jsem chtěl kvalitně zatrénovat a dohonit tréninkové manko.
Proč jste šel vlastně do okresního přeboru? Měl jste strach, že na krajskou soutěž nebudete stačit?
Vyplynulo to ze situace. V lednu jsem si na futsale natrhl achillovku, narodila se mi dcera a měl jsem před sebou rozsáhlou rekonstrukci domu. Takže fotbal nebyl na druhé koleji, ale asi na šesté. Podle toho taky mé výkony v Kunvaldu vypadaly. Víc jsem marodil než hrál a po hřišti jsem spíš chodil než běhal.
Jak dlouho vás museli v Žamberku přemlouvat, abyste se vrátil?
(smích) Tak špatně na tom v Žamberku opravdu nejsme, aby mě museli přemlouvat. Jak říkám, byli jsme na letní přípravu domluveni a pokud bude dostatek hráčů, tak že mi nebudou bránit v hostování.
Co bylo tím hlavním argumentem, že jste se nakonec v Žamberku objevil a dal jste vale okresní soutěži?
Absolvoval jsem celou přípravu, ale bohužel týden před mistrákem se ozvalo moje problémové koleno a místo fotbalu mě čekaly berle. Zrušil jsem objednávku na kopačky a chtěl skončit. Vedení mně ale sehnalo doktora, který mě dal za čtrnáct dní dohromady. Mezitím se zranili dva útočníci a trenér mě šokoval tím, že mě postavil od začátku do útoku proti Moravské Třebové. Vyhráli jsme mým gólem a já dostal chuť se o místo v Žamberku „porvat“.
Představoval jste si, jak by to mohlo vypadat, maloval jste si nějak návrat?
Vůbec ne. Nepočítal jsem s tím, že budu ještě v Žamberku hrát.
Takže jste vůbec nečekal, že z vás nakonec bude největší útočná hvězda týmu?
Nebavme se o hvězdě. To je nesmysl. Že dám ale 7 gólů v 11 zápasech, bych si netroufl říct ani zamlada. Nikdy jsem nebyl obávaný střelec a už ani nebudu. Na druhou stranu bych lhal, kdybych tvrdil, že na to nejsem ve skrytu duše pyšný.
Zaskočilo vás, že jste se v sedmatřiceti tak lehce v krajském přeboru prosadil?
Lehce to určitě nebylo, to víte, já už moc hráčů nepředběhnu (smích). Trenér po mně chtěl udržet míč vepředu a měl jsem se ho snažit rozehrát. Jestli jsem se prosadil, to už musí říct někdo jiný. Každopádně nejsem jediný, kdo v tomto věku přebor hraje.
To určitě ne, ale slyšel jste někdy narážky na váš věk?
V kabině občas a od soupeřů kupodivu letos jenom od Lanškrouna, dřív to bylo častěji. S tím ale musím počítat. Na plastiku nepůjdu (smích).
V kterém zápase jste se cítil nejlépe? V České Třebové, kde jste nasázel hattrick?
Samozřejmě, že po třech gólech je pocit fantastický, ale já osobně jsem se nejlíp cítil proti Hlinsku. Na hřiště jsem šel až o poločase za stavu 0:2 a jenom špatnou koncovkou jsme nedotáhli zápas do vítězného konce.
Na jaře vás už nikdo nepodcení, bude druhá půlka sezóny těžší? Myslíte, že máte záchranu v kapse?
Jestli budu hrát i na jaře se rozhodnu až v lednu podle zdraví a jestli zvládnu kvalitně zimní přípravu. Osobně si myslím, že klidně spát nemůže většina mužstev a ještě bude hodně důležitých zápasů. Věřím, že se nám povede přebor zachránit. Už kvůli mladým hráčům a našim fanouškům.
Kolik branek bude vám osobně na jaře stačit?
Jestli budu hrát, tak chci být platný pro mužstvo. Jestli to bude góly nebo hrou, je mi jedno. Stačí klidně jeden, když nám přinese 3 body, budu spokojený.