Dnes je však čeká další těžký soupeř, v posledních zápasech velice dobře bránící Choceň.

Choceň – M. Třebová 2:0

Lubomír Myšák, trenér Chocně: „Sice jsme vyhráli, ale naše hra nebyla taková jako v předchozích třech zápasech. Chyběla nám jiskra a víc pohybu bez míče. V tomto ohledu byla Moravská lepší. Soupeř nám ale po fatální hrubce daroval vedení. Myslel jsem si, že to hráče uklidní a začnou hrát svoji hru, ale zápasem jsme se spíš protrápili. Výsledek je dobrý, ale stálo při nás docela štěstí. Spokojen jsem s tím, že jsme znovu uhráli vzadu nulu. Snažil jsem se hráče vyhecovat, vybláznit, ale nedařilo se. Na hřišti nám chybí dva, tři hráči, kteří by hru trochu strhli.
Dnes jedeme do Ústí a předpokládám, že to bude vyhecované. Věřím, že se naši borci vyšponují, proti silnému soupeři hrajeme lépe. Na podzim jsme doma prohráli 2:3 a zkusíme Ústí co nejvíc potrápit.“

Ústí – Dobříkov 2:0

Ivan Kopecký, trenér Ústí n. O.: „Čekali jsme obtížné utkání, což se potvrdilo. Dobříkov je pro každé mužstvo nepříjemným protivníkem a zápas pro nás byl o to těžší po porážce 0:3 v Pardubicích. Tří bodů z tohoto utkání si hodně cením. Bylo vidět, že se Dobříkov zatáhl a hráli jsme hodně do plných. Komplikovaným řešením několika situací jsme se připravovali o dobrou finální fázi, z čehož soupeř těžil.
Na Choceň se dnes těšíme. Hraje jiným stylem než Dobříkov, uděláme všechno pro vítězství. Nemůžeme podcenit žádného hráče Chocně, ale že bychom se někomu věnovali speciálně, tak to ne. Viděl jsem zápas Chocně s Hlinskem a tam Choceň podala dobrý výkon. I když trochu mě zklamalo Hlinsko. To předvedlo špatný výkon. Je to tým, který se dokáže vybičovat k výkonu, pokud o něco jde, ale nedokáže výkonnost udržet. Choceň jde ale každopádně nahoru a musíme si na ni dávat pozor.“

Zdeněk Štosek, trenér Dobříkova: „V remízovém utkání byli domácí o trochu šťastnější. V první půli byla hra vyrovnaná a na každé straně jsme viděli jednu gólovou šanci. Na začátku druhé půle se projevila síla domácích. Dostali nás pod tlak, vytvořili si několik standardních situací a po jedné z nich a hrubé chybě Lukese šli do vedení. Po několika minutách jsme se z tlaku domácích vymanili a převzali jsme otěže utkání do svých rukou. Nejprve přišla loženka Dostála, kterému míč nešťastně odskočil, potom následovala Horníčkova standardka a také střela Stříteského. Domácí se báli o výsledek. Otevřeli jsme hru a ústecký Dostál ve své šanci nezaváhal. Našim hráčům patří dík za výkon na hranici svých možností.

V dalším utkání proti Svitavám bude obtížné dát mužstvo dohromady po fyzické stránce. Navíc nám zřejmě budou chybět zranění Barták s Jehličkou.

Ještě bych se krátce vrátil k utkání Lanškroun – Dobříkov. Do Lanškrouna jsem vždy jezdil rád a začínal jsem zde svoji hráčskou kariéru, kde jsem nastupoval proti Mírovi Matějkovi. Oba trenéři, Štosek st., Matějka st., byli naši otcové. Všechny vztahy u nás doposud fungují nadmíru dobře. S Mírou jsme po zápase utkání rozebírali. Dvacet let poměrně úspěšně podnikám a fotbalem se bavím. Výrok pana Smejkala však považuji za výrok vůči mé osobě a poškození mého image. Případ jsem předal svým firemním advokátům, přes média celou věc uzavírám a budu ji řešit v jiné rovině.“

Stolany – Lanškroun 2:2

Pavel Hrabáček, asistent trenéra Lanškrouna: „Hned na začátku zápasu jsme inkasovali, ale naštěstí se nám podařilo brzy vyrovnat. Po zbytek první půle jsme potom měli mírnou převahu, ale když jsme se dostali do šancí, neproměnili jsme je. Tutovku spálil především Krejsar. Druhý poločas začal úplně stejně jako ten první. Rychle jsme dostali gól, ale opět se nám podařilo srovnat. Mrzí nás rychlé inkasované góly, které byly způsobené nekoncentrovaností.

Většinu utkání jsme byli mírně lepší, ale v poslední minutě domácí nakonec nastřelili tyč, takže jsme nemuseli mít ani ten bod. Prohra by pro nás byla krutá. Soupeř měl tři šance, dal dva góly. Vzhledem k vývoji v tabulce je ale důležité především to, že Stolany nad námi nevyhrály.
Nyní nás čeká Polička. Budeme vycházet ze zajištěné obrany a budeme se snažit hrát na brejky. Nebylo by špatné kdybychom také konečně začali proměňovat šance, zatím je to celkem bída.“

Letohrad B – Č. Třebová 1:1

Michal Šindelář, trenér Č. Třebové: „Při pohledu na soupisku domácích mi naskočila husí kůže. My jsme tým lepili, jak se dalo. Na lavičce jsme měli pouze jediného klasického náhradníka. Jinak tam byli dva brankáři, z nichž jeden byl připraven jít do pole. Za Letohrad sice nenastoupili hráči přímo ze základního kádru áčka, byli to spíš hráči ze širšího kádru, ale přesto bylo znát, že jsou lepší. Snažili se hrát nátlakově, ale naše obrana velkou zatěžkávací zkoušku zvládla. S jejím výkonem jsem moc spokojený. Kromě několika náznaku šancí si domácí žádnou tutovku nevypracovali. Před zápasem bych bod určitě bral, ale teď jsem trochu zklamaný. Projevil se náš tradiční syndrom – nezvládnuté koncovky utkání. Gól jsme dostali po naší vlastní hrubce na půlící čáře dvě minuty před koncem. Je to škoda. Navíc jsme mohli v 70. min. zvýšit vedení na 2:0. Švec se nenechal lapit do ofsajdové pasti a vyběhnutého brankáře chtěl prostřelit. Škoda, že ho nezkusil přehodit. Odražený míč zkusil do prázdné brány vrátit Zadražil, ale jeho pokus skončil asi metr vedle.

Budeme hrát se Skutčí, ale rozhodně bych nemluvil o nějaké selance. Nevíme, jak na tom bude zraněný Macko, navíc souběžně hraje rezerva i dorost, takže je také možné, že pojedeme ve slepené sestavě a bez náhradníků. Určitě bychom měli ve Skutči vyhrát, ale hlavně ji nesmíme podcenit.“

Vladimír Friml, trenér Letohradu B: „Měli jsme více ze hry a vytvořili jsme si více brankových příležitostí, ale bohužel jsme je neproměňovali. Jsem také dost zklamaný z výkonu některých tzv. posil z áčka. Měli by se nad sebou trochu zamyslet. Na přístupu, že když jdu hrát za béčko, je to za trest, je něco špatně. Hráči by spíš měli chtít ukázat svoji výkonnost v rezervě a tím se poprat o dres v A týmu. Třebová měla v 70. min. šanci, kdy to náš brankář špatně odkopl, ale bylo to padesát na padesát, takových akcí jsme měli my víc. Kdyby šli ale hosté do dvoubrankového vedení, bylo by to s námi horší.

V dalším kole změříme síly se Slovanem Pardubice, což je hodně nevyzpytatelný soupeř. Dokázaly porazit Ústí, takže sílu mají. Jejich technický fotbal by nám mohl celkem vyhovovat. Máme v týmu hodně mladších kluků, kteří se hůř vyrovnávají s tvrdostí, ale běhavý a technický fotbal jim rozhodně nevadí.“

Sl. Pardubice – V. Mýto 2:0

Jiří Podroužek, trenér V. Mýta: „Slovan hraje úplně jiný fotbal, než se běžně v přeboru hraje. Hráči jsou na tom velice dobře technicky a v kraji asi druhé takové mužstvo kromě Ústí není. První poločas byl přesto úplně vyrovnaný, šance se střídaly na obou stranách a domácí nás převálcovali až ve druhé půlce. To jsme už odešli fyzicky. První gól jsme dostali deset minut před koncem a těsně před inkasovanou brankou jsme měli jednu vyloženou šanci. Kdybychom ji proměnili a deset minut šli do vedení my, kdoví, jak by to vypadalo.

Dnes se chystáme na Moravskou Třebovou. Máme docela těžkou sérii. Dva zápasy jsme odehráli venku a vždy šlo o silného soupeře. Po Moravské pojedeme zase dvakrát ven, takže bychom potřebovali za každou cenu někde bodovat. Náš problém je, že na áčko a béčko máme vlastně šestnáct lidí a na hráčích je vidět, jsou unavení, když hrají dva zápasy o víkendu a jeden ve středu. To byl možná také důvod naší prohry v Pardubicích.“