Komentář: Plusy a mínusy uplynulého fotbalového víkendu na Ústecku (I)

ÚSTÍ NAD ORLICÍ

Tři jarní zápasy a tři vítězství, snovější nástup do jarních bojů divizní fotbalisté Jiskry ani nemohli zažít. A to hráli dvakrát venku a nyní doma proti druhému týmu průběžné tabulky z Hlinska. Jenom tím však navázali na povedenou druhou polovinu podzimu, takže se o vyloženou senzaci asi nejedná. Na očekávanou krajskou bitvu přišlo pět stovek fanoušků, kteří, jak se zdá, po letním sestupu z třetí ligy a špatnému startu do nové sezony berou svůj tým znovu „na milost“. Svěřenci Vladimíra Chudého jim nyní opět předvedli navýsost taktickou účelnou hrou, která sice nemusí být na první pohled z nejatraktivnějších, ale podstatné je, že nese výsledky. Soupeř sice mohl mít nakrásně míč častěji na kopačkách, ale nebylo mu to nic platné, protože domácí fotbalisté byli přímočařejší, nebezpečnější a efektivnější, což slavilo úspěch. Ústí bude nakonec litovat srpnových a zářijových matných výkonů, neboť v současně fazóně by jistě bylo schopno prohánět divizní špici. Proti Hlinsku to názorně ukázalo.

LANŠKROUN

Dva zápasy, šest relativně bezpečně získaných bodů, v Lanškrouně může panovat se vstupem do jarních bojů v krajském přeboru spokojenost. Tím spíše, že výhry doprovodilo sedm vstřelených branek a zdá se tedy, že co se týče produktivity, vrací se tým kouče Pavla Hrabáčka do zajetých kolejích, když na podzim měl v tomto směru nezvykle často potíže. Na druhou stranu je třeba brzdit přehnaný optimismus, protože na tak děravou a nedůslednou defenzivu, jako byla v neděli ta vysokomýtská, se na úrovni krajského přeboru málokdy narazí. Ovšem i školácké chyby je potřeba potrestat a to Lanškroun dokázal, takže je asi jen otázkou času, kdy překlopí svoje celkové skóre, které má pořád záporné, do kladných čísel. A především není pochyb o tom, že by se měl stát znovu tou starou známou hrozbou pro konkurenci v nejvyšší krajské soutěži, jakou býval v předešlých sezonách, kdy se na vzájemné souboje s ním nikdo netěšil, protože věděl, jak náročný boj ho čeká.

ŽAMBERK

Postup. Tento cíl si před startem jara vytkli v Žamberku a není divu vzhledem k fotbalové tradici v tomto městě, pro kterou je krajská I. B třída přece jen hodně málo. A jak se zdá, nebyly to rozhodně řeči do větru, protože do soutěže vletěli tamní fotbalisté jako uragán a nebyli daleko od toho, aby nebohým soupeřům z Moravské Třebové nasázeli dvouciferný příděl. Rozhodně to neznamená, že by podlehli hned zkraje bezbřehé euforii, protože při vší uctě k protivníkovi je v dalších kolech čekají nepoměrně obtížnější zkoušky, ale pozitivní signál do dalších týdnů to rozhodně je. Minimálně v tom, že žamberský tým v sobě skrývá mohutnou ofenzivní sílu, která se navíc nebude opírat o jediného kanonýra, protože góly tady zjevně umí dávat větší počet hráčů. A následující utkání na hřišti vedoucího Svratouchu ukáže, zda to tak dobře půjde i proti rivalovi z nejsilnějších.

Tři mínusy fotbalového víkendu na Ústeckoorlicku

VYSOKÉ MÝTO B

Dva zápasy, dvě prohry, skóre 0:13. Ne, takhle opravdu nevypadá mužstvo, které coby nováček ze čtvrtého místa loňské I. A třídy zanechalo v podzimní části své premiérové přeborové sezony ve většině zápasů sympatický dojem. Přes zimu ovšem z jeho středu odešly některé důležité postavy a trenér Dvořák měl o výkonnost zákonité obavy, které se ukázaly jako oprávněné v ještě větší míře, než se čekalo. Ano, není pochyb o tom, že jak Horní Ředice, tak Lanškroun patří k tomu nejkvalitnějšímu, co krajský přebor nabízí, to však zdaleka neznamená, že proti nim musí být vysokomýtské béčko v pozici fackovacího panáka. Jenže pokud se jeho hra změní ve velkovýrobnu hrubých chyb, jaké se na této úrovni nedají tolerovat a nemohou zůstat bez trestu, tak to zkrátka nemůže dopadnout dobře. Nedopadlo to dobře v uplynulých dvou kolech a nedopadne to lépe ani v těch následujících, pokud to béčko nevezme za úplně jiný konec.

ÚSTÍ NAD ORLICÍ B

Což o to, áčku se v divizi v současné době náramně daří, rezerva se však v jeho stopách ne a ne vydat. Podzim se jí nepovedl podle představ a po úvodním jarním kole propadla dokonce na úplný chvost I. A třídy. Což jistě není pohroma, ostatně například osmý Zámrsk je pouze o šest bodů lepší, Jenže pokud bude Ústí opakovaně vycházet naprázdno v takových utkáních, jakým bylo to nedělní proti Proseči, tak mohou úsměvy velice brzy mrznout na rtech. Ne, že by se snad jednalo o slabého soupeře, ale vzhledem k obrazu hry a počtu gólových šancí měli domácí z tohoto zápolení bez diskuse něco vytěžit. Nepovedlo se, protože jediný, kdo si věděl v koncovce rady, byl hostující Mareš, zatímco na ústecké straně se neprosadili ani áčkaři Bednář či Paata. Absence zraněného kanonýra Pinkavy je logicky znát, ale bylo by na čase, aby ho spoluhráči nahradili, nemá-li si nimi být ještě hůře.

DOBŘÍKOV

Co by bylo, kdyby. Kdyby Dobříkov porazil ve svém premiérovém jarním vystoupení lanškrounské béčko, posunul by se na čtvrté místo v I. B třídě skupině B. Ostatně podobný scénář byl více méně očekávaný a kdyby sázkové kanceláře vypisovaly kurzy na nejnižší krajskou soutěž, nebyl by ten dobříkovský nikterak vysoko. Leč prognózy jsou jedna věc a realita na hřišti druhá, neboť do ní mohou vstoupit nejrůznější okolnosti. Na prvním místě dobrý výkon soupeře korunovaný vedoucí brankou a na dalším červená karta brankáře Novotného zkraje druhého poločasu za zmaření vyložené šance. A dotahovat ztrátu v deseti, to nebyla disciplína, kterou by Dobříkov mohl zvládnout. Přišly další dvě obdržené branky a stovka přihlížejících brzy pochopila, že jarní start nebude pro domácí celek oproti předpokladům úspěšný.