Nizozemsko – Německo 1:2
Viděli jsme zajímavé utkání dvou špičkových mužstev. Oba týmy mají ve svém středu hráče světové úrovně, kteří perfektně ovládají v každé herní situaci míč, kryjí si ho tělem, naznačují a klamou soupeře. Čtenářům zdůrazňuji, že za Holandsko nastoupil na místě levého obránce loňský mladší dorostenec Jetro Willems, narozen v roce 1994.

Německo zvládlo toto utkání špičkově z hlediska strategie a taktické připravenosti. Ze základního rozestavení 4 – 2 – 3 – 1 vystavělo pružný, málo hluboký obranný presink na vlastní polovině, po zisku míče přecházelo do rychlého a kvalitního protiútoku. Jsem nadšený z jejich ochoty podstupovat souboje nejenom jeden na jednoho, ale po ztrátě míče sprintovat do základní pozice. Přirovnal bych to ke špičkovému umělci hrajícímu na hudební nástroj, který se ve své improvizaci důsledně vrací k hraní základních not. Dojem a výsledek je naprosto kompaktní a lehký. Akce před první a druhou brankou byly v podstatě nebránitelné. Statistika hrotového útočníka Gomese je fantastická,  na mistrovství Evropy třikrát  vystřelil a vstřelil tři branky ve dvou  utkáních, i když u druhé mu vydatně pomohla chyba brankáře Stekelenburga.
Holandsko se prezentovalo svým typickým rozestavením 4 – 3 – 3, v útočné fázi dokonce 2 – 4 – 4 s ortodoxním hraním křídelních hráčů na lajnách. Po šanci Persiho ze začátku utkání působili bezzubě, chvilku po snížení se nadechovali, Němci v tu dobu byli pasivnější, ale závěr vyzněl opět bezradně. Při snížení na 1:2 se opět ukázalo, jak je důležité mít pokrytý prostor před obránci. Pro mladé hráče upozorňuji na špatné postavení Badstubera, který pozdě vystoupil a ještě ne bočně a zakryl Neuerovi výhled. Německo si výhru zasloužilo, bylo kvalitnější ve všech směrech.