Jiří Saňák

Anglie Itálie 0:0 (2:4 pen.)

Utkání se mně moc líbilo. I když skončilo 0:0, nabídlo hodně pozitivních akcí, výkonů individuálních, skupinových (spolupráce obranné řady Anglie, součinnost zálohy Itálie) a samozřejmě týmových. Oba týmy nastoupily v totožných rozestaveních 4-4-2, ale jejich způsob hry a praktikování obranné fáze byly zcela odlišné. Anglie nastoupila se čtyřčlennou zálohou, kde hráli 2 krajní hráči a 2 středoví, naproti tomu Itálie hrála se 4 středními záložníky (tzv. diamant, kosočtverec) a po celou dobu přehrávali soupeře středem hřiště. Soupeř zareagoval zasunutím Rooneyho, ale stejně byli stále proti přečíslení 4x2, 4x3. Itálie mě překvapila aktivním pojetím, agresivním středovým presin- kem a neustálou snahou o zakončení, celková statistika střel za 120 minut je 9:35, což je ohromné číslo.

U Angličanů obdivuji jejich schopnost být i v malém počtu hráčů zapojených do útočné fáze velmi nebezpeční, jejich centry do pokutového území jsou učebnicové. Italové jsou vynikající a vyspělí v taktickém chování, nejenom týmovém, ale i individuálním, neprohrají souboj, neprojedou, vnímají správně prostor. Itálie postoupila zaslouženě, byla velmi nebezpečná, dobře kombinovala a výkon Pirla (nejlepší hráč na hřišti, dirigent) byl korunován výjimečným pokutovým kopem. Jsem rád, že se potvrdila moje slova, že může být černým koněm Eura. Už teď se těším na její souboj s „mým" Německem. (re)