Hra nováčka I. A třídy Semanína byla v průběhu sezony značně ovlivněna velkou marodkou v týmu, a tak tým bojoval o setrvání v soutěži až do posledních chvil. Svůj boj nakonec vyhrál a jeho konečné osmé místo je podle jejich trenéra Miroslava Švihálka historickým úspěchem klubu.

Jak byste zhodnotil uplynulou sezonu?

Vzhledem k tomu, že jsme jako nováček udrželi I. A třídu v Semaníně i pro další sezonu, můžeme být spokojeni. Dařilo se nám zejména na podzim doma, venku to bylo horší. Na jaře jsme vzhledem k odchodům hráčů ve vyrovnané tabulce počítali s problémy, ale nepočítali jsme s tak rozsáhlou marodkou. Vždyť na jaře nám scházelo z našeho úzkého hráčského kádru až šest dlouhodobě zraněných hráčů základní sestavy, a to se muselo projevit. Hráli jsme to, na co jsme momentálně měli a co nám soupeři dovolili, byť k našemu ideálnímu hernímu projevu to mělo daleko.

Jste spokojený s umístěním v tabulce?

Ano. Po hektickém závěru, kdy jsme v samotném konci soutěže v posledním kole bojovali o udržení , nakonec osmé místo není špatné. Navíc je to pro semanínský fotbalový klub, nepočítám-li účinkování v 1. CL lize sálovkářů, historicky nejvyšší umístění družstva dospělých.

Před začátkem sezony jste asi nečekali, že se budete pohybovat na dolních místech tabulky. V čem vidíte příčinu?

Před začátkem sezony jsme měli jen matnou představu o kvalitě a úrovni I. A třídy, takže jsme neměli žádná očekávání. Chtěli jsme si to zkusit. Samozřejmě každý z managerů týmů má svá přání a mým bylo, aby družstvo nadále předvádělo pohledný útočný fotbal. Teprve v průběhu se mělo ukázat, jestli naše výkonnost stačí. Pravda je, že po polovině soutěže jsme se přesvědčili, že můžeme být všem ostatním zdatným a vyrovnaným soupeřem.

Jak byste zhodnotil výkony hráčů? Odvedli podle vás všichni to, na co mají? Nebo vás někdo naopak zklamal?

Pořád platí naše filozofie: chtěli jsme a chceme hrát I. A třídu s hráči, kteří ji v základu během sedmi let vybojovali. Potvrdilo se, že máme kvalitní hráče na velice dobré krajské úrovni a hlavně partu. Ono to zní omšele, ale kolektivní sport, jako je fotbal, se bez party dost dobře hrát nedá. To se ostatně potvrdilo, když se mužstvu přestalo výsledkově dařit a teprve pak se síla kolektivu projeví. Nikdo z hráčů mě nezklamal, ani výrazně nepřekvapil, jak už jsem řekl, všichni odváděli to, na co momentálně v danou chvíli měli. Co bych chtěl vyzvednout, je pomoc od hráčů, kteří se do družstva dokázali vrátit a byli nám hodně platní: Flídr, Krása, J. Štarman, Chudý. Jediné, co mě opět zklamalo, je, že se nám nedaří zapojit do družstva nikoho z odchovanců z družstva dorostu.

Kdy jste zahájili letní přípravu a na co se v ní hlavně zaměříte?

Přípravu jsme zahájili 10. července a zaměříme se v ní vedle fyzické a herní přípravy především na vytvoření vnitřní týmové pohody a doléčení šrámů. Očekáváme ještě těžší a vyrovnanější soutěžní ročník. Nevěřím tomu, že se bude opakovat naše zdravotní anabáze a potom bychom mohli zase předvádět kvalitní výkony.