Skvělou stíhací jízdu předvedli na konci jarní části svěřenci trenéra Jaroslava MUDRUŇKY, který k letohradské rezervě přišel jako trenér před začátkem jarní sezony. Snaha hráčů se však vyplatila a i s pomocí fotbalistů z A týmu skončil Letohrad B jedenáctý.

K týmu jste nastoupil v polovině sezony. Jak tento půlrok hodnotíte?

Mužstvo šlo určitě výkonnostně nahoru. Důležité bylo, že se nám podařilo naplnit to, že jsme byli zálohou A mužstva. Hráči z „áčka“ se u nás mohli rozehrát a dostat zpátky do hry. Naším cílem před začátkem soutěže bylo udržení se v soutěži, proto jsme rádi, že se tento úkol podařilo, s pomocí širšího kádru A mužstva, nakonec splnit.

Jak hodně k záchraně pomohli hráči z A týmu?

Tak samozřejmě jejich kvalita je nezanedbatelná, ten rozdíl mezi soutěžemi tam určitě je. Takže i když to byli hráči, kteří třeba seděli momentálně v A mužstvu na lavičce pro slabší výkonnost, dokázali se v krajském přeboru prosadit a patřili k těm lepším. Pochopitelně až na některé výjimky.

Takže jste s celkovým jedenáctým místem spokojený?

Určitě. Myslím si, že ve spodní polovině tabulky jsou všechna mužstva natolik vyrovnaná, že sestoupit mohl kdokoliv. Jsme rádi, že jsme to nebyli nakonec my.

Povedete družstvo i v nadcházející sezoně?

U mužstva jsem skončil. Věnuji se teď chalupaření a vnučce. Měl jsem trošku odlišné názory na trénování, tak jsem se rozhodl a uvolnil trenérské místo.