„Komíny“ chrlí gól za gólem

Zdroj: archivLoňská sezona byla po polovině ukončena. Modlili jste se za rozšíření okresního přeboru na šestnáct týmů?
Po podzimu jsme figurovali na postupovém místě a připravovali se na jarní část. Vzhledem k nastalé, covidové situaci a rozhodnutí OFS o rozšíření přeboru jsme se posunuli o patro výše. Bez modlení, protože naší prioritou postup nebyl.

Co jste pak verdiktu OFS říkali a jak jste postup slavili?
Náladu nám to samozřejmě nezkazilo (úsměv). Verdikt jsme přijali jako fakt a to i bez nějakých oslav.

Nesetkali jste se s hlasy, že jste v přeboru neprávem?
Žádné hlasy o protiprávnosti postupu jsme nezaznamenali. A máme za to, že svými výsledky jsme se rozhodnutí nijak nezpronevěřili.

A případným škarohlídům zavíráte ústa svými výkony?
Snažíme se hrát fotbal takový na jaký máme. Naše výsledky nám ukazují, že na tom nejsme tak úplně zle.

Zaslouží si říct na nováčka výborně, nemyslíte?
Jsme vcelku spokojeni. Nicméně to pro nás není zase tak velké překvapení, vzhledem k soudržnosti týmu.

Fotbalový podzim v kraji a okresech ve faktech, statistikách a zajímavostech

Úchvatné je vaše skóre 34:25, který by klidně mohlo být po polovině sezony. Čím si to vysvětlujete?
Na skóre je možná úchvatný počet vstřelených gólů. Obdržené branky nás však úchvatností nenaplňují. Naopak přesvědčují nás o tom, že obranná fáze celého mužstva má spoustu rezerv.

A co radost z fotbalu, který mohl být pro vaše svěřence větší zábavou než před kronavirovou pauzou?
Zmiňujete radost z fotbalu. Myslím si ale, že ta by měla být vždy a v každém zápase. Samozřejmě s přibývajícími úspěchy se nadšení násobí a působí motivačně do budoucna.

Váš tým rozhodně na nulu vzadu nehraje. Jaké jsou tedy pokyny? Přestřílet soupeře ve smyslu, když dáme více gólů tak vyhrajeme bez ohledu na úporné bránění?
Trochu se usmívám. Samozřejmě že náš tým na nulu vzadu hrát chce. V reálu to ale vypadá jinak, a proto nám nezbývá než situaci zachraňovat vstřelenými góly. A jak je vidět, podařilo se nám toho zachránit vcelku dostatek.

Jak se změnila úroveň okresního přeboru od doby, co jste z něj před několika lety vypadli?
Z okresu jsme vypadli, tuším, před třemi roky a po osmi kolech je složité hodnotit úroveň celé soutěže. Z našeho pohledu je důležité, že se v ní zatím neztrácíme.

Jak byste soutěže porovnal?
Zjišťujeme, že kvalita postoupivších týmů je srovnatelná s mužstvy z horní poloviny tabulky okresního přeboru. Tím chci vyjádřit zkvalitnění třetí třídy jako celku.

Bylo nutné se před sezonou nějak posílit, abyste se vyhnuli sestupu, nebo jste nechali stejný kádr?
Razíme teorii, že pokud to je možné, spoléháme na kvalitu svých odchovanců. Především těch, kteří nás dva roky úspěšně reprezentovali v krajské soutěži dorostu. Proto jsme se před soutěží nijak výrazně neposilovali a spoléhali na kombinaci našich zkušených a mladých hráčů. Kádr jsme poté doplnili o tři kluky.

Jaroslav Hora: Stále hraju v gumotextilkách

Vaše výkony jsou konstantní. V čem tkví toho kouzlo?
To, že se naše výkony snažíme udržet v určité kvalitě záleží zejména na poctivém přístupu všech, kteří jsou zápasu účastni. Fotbal je baví, mají z něj radost, nemusíme nikoho přemlouvat k účasti na tréninku či zápase. To jsou hlavní předpoklady toho, aby se v dnešní době výkonnost stabilizovala. To co kdysi byla pro všechny hráče samozřejmost, je v dnešní době přidaná hodnota.

Opatovicím je jedno jestli hrají doma nebo venku. V obou případech jste dali sedmnáct gólů a máte téměř stejný bodový zisk.
Náš styl je založen, pokud možno, na rychlém přechodu do útoku a schopnosti útočníků vypracované příležitosti alespoň z části zužitkovat.

Pro nováčka je kromě elánu nutné i sebevědomí. Nalila ho do vás doma zdánlivě ztracená bitva s Dřítečí z 0:3 na 4:4, nebo kde se vzalo?
Zápas s Dřítečí byl bláznivý od samého začátku. Nám se nepodařil střelecky první poločas ale přesto jsme cítili, že soupeř alespoň k vyrovnání je. To se nakonec povedlo, ale všichni jsme měli pocit, že je to výsledkově málo. Prostě mužstvo si věřilo před i po zápase. A to je ohromně důležité.

Naopak jedna ze dvou proher jde na vrub Přelovicím. Stejně jako vloni ve třetí třídě a zase doma. Náhoda?
Zápasy s Přelovicemi nebereme jako černou můru. Naopak se na ně těšíme, protože na této úrovni přinášejí nadstandardní fotbal. Jediné co nás opravdu mrzí byl výpadek v Bukovce. Tam jsme si zápas prohráli naprosto sami. 

Nejlepším střelcem týmu je jedenáctigólový Tomáš Perůžek, který ale nastupuje na postu stopera. Kde se v něm bere ta potence?
Tomáš je jedním z dorostenců z doby, kdy opatovičtí kluci vyhráli krajskou soutěž. Hraje za dospělé od šestnácti a je to rozený středopolař. Okolnosti nás donutily ho využívat na stoperu. Je to fotbalově inteligentní kluk s rychlým přechodem do útoku a dobrým zakončením. Navíc nám dává branky po standardních situacích.

Talent pod lupou: Bude-li důvěra, přijde více gólů

Stejně jako na jaře zastavila pandemie i podzimní část. Co tomu říkáte, vaše Opatovice šlapaly?
Je to smutné nejen pro fotbal ale i pro celou naši populaci. Nám se dařilo, a tak žádnou radost z toho nepociťujeme. Logicky nikoho netěší spousta zákazů a omezení. Nicméně taková je realita dnes již celého světa.