Byla to velká sláva, když se před rokem tým Nejzbachu vracel do nejvyšší české soutěže. Nikdo si v tu chvíli nepřipouštěl, že se bude jednat pouze o roční „pobyt“ ve Varta futsal lize. Vysokomýtští totiž druhou polovinu soutěže nezvládli, propadli se na jedenáctou pozici a nestane-li se nic mimořádného, tak sestoupí do druhé ligy. Soutěž byla zastavena a ukončena dvě kola před koncem, kdy Nejzbach ještě měl zbytky teoretických nadějí na záchranu, jenže jak říká generální manažer klubu PETR JENÍČEK, tak verdikt Svazu futsalu České republiky není důvodem, proč Nejzbach spadl.

Jak zní vaše základní hodnocení uplynulé, byť nakonec nedokončené sezony. Jaký byl pro Nejzbach návrat do nejvyšší české soutěže?

Všichni jsme byli nesmírně rádi, že se nám povedlo dostat mezi elitu a ve Vysokém Mýtě bude opět futsal na nejvyšší úrovni. Kádr jsme chtěli udržet stejný, jaký si vybojoval postup, ale převážně to byli hráči, kteří v předešlých sezonách úspěšně reprezentovali náš klub v nejvyšší soutěži. Ale jak čas ukázal, tak nám trochu ujel vlak a možná i v myšlenkách hráčů se usadilo, že když jsme dříve bývali stálicí ligy, tak záchrana nebude problém. Realita byla ovšem jiná. Už začátek nám ukázal, že to tak jednoduché nebude, a to se potom potvrzovalo. V utkáních, která jsme měli zvládnout jak herně, tak bodově, jsme totálně vyhořeli, především po vlastních individuálních chybách, a zápas od zápasu to bylo složitější. Dvanáct bodů uhraných za neúplnou sezonu je velké zklamání, tím větší, že to v konečném součtu znamená pád do druhé ligy. Návrat do Varta ligy tak pro nás má hořkou tečku a chtěl bych se za to omluvit především našim skvělým fanouškům.

Po úvodních kolech, kdy jste prohráli s těžkými soupeři, se zdálo, že jste se ve Varta futsal lize chytili, do konce kalendářního roku jste nasbírali slušné body a zdálo se, že můžete bojovat i o play off. Čím jste se v těchto fázích soutěže dokázali prosazovat?

Nemyslím, že bychom nasbírali slušné body do konce kalendářního roku, protože jsme doma nesmyslně minimálně o šest přišli v utkáních s Českými Budějovicemi a Mělníkem. A jak jsme se dokázali prosadit? Bylo to především tím, že jsme hráli jako tým, bojovali jeden za druhého, nevyráběli hrozné chyby a mělo to z naší strany náboj, nápad. K tomu všemu se přidalo výborné publikum. Jak se říká, naši kluci jezdili po zadku a na hřišti nechali maximum. Také je pravda, že soupeři z Liberce a Hodonína přijeli hodně zakřiknutí a nám se toho podařilo využít.

Jistě jste si dlouho lámal hlavu a strávil bezesné noci nad tím, proč se vám v novém roce přestalo výsledkově i herně tak dařit a vzešla z toho černá série porážek vedoucí na sestupové místo. V čem s mírným odstupem času vidíte hlavní příčiny?

To máte pravdu a stále ty potupné výsledky nedokážu vstřebat. Podle mého názoru nám paradoxně ublížil poslední zápas v roce 2019 s pražskou Slavií. Ještě ve 38. minutě jsme prohrávali 3:4, hráli v oslabení po vyloučení Jiráského a přesto se nám v poslední minutě podařilo skóre otočit a vyhrát 5:4. Byl to úžasný zápas. Jenže myslím, že v hlavách hráčů po tomto utkání zůstalo, že zvládneme bez jakýchkoliv problémů porazit každého od šestého místa níže. No a od té doby jsme neuhráli ani bod. Také je třeba podotknout, že v novém roce z pracovních a rodinných důvodů někteří hráči nemohli absolvovat většinu tréninků, což se muselo zásadně projevit. Někdo se ani nestihl dostavit na zápas, když se cestovalo přes půl republiky. Dá se říci, že v roce 2020 snad nebyla dvě utkání, ve kterých bychom nastoupili se stejnými čtyřkami.

Soudě podle vašich výkonů, které byly k vidění třeba i v televizních přenosech, jste se ocitli v křeči, nadřeli jste na na gól, na druhou stranu lacino inkasovali. Asi svoji roli hrála i postupně stále více nalomená psychika, že…

Ano. V těchto zápasech, jak už jsem se zmínil, jsme naprosto vyhořeli. Šli jsme do nich s vědomím: Kdy jindy udělat body, když ne teď! Bylo to v hlavách nás všech a to nám hrozně svazovalo nohy. My chtěli tvořit, my chtěli vyhrát. Soupeř většinou dobře a trpělivě bránil a smrtelně nás trestal z našich naivních chyb. Měli jsme strašné řešení ve finální fázi při přečíslení třeba tři na jednoho, kdy jsme nedokázali nahrát před prázdnou bránu. A na druhé straně nás z toho každý potrestal. Ani individuálně se nedařilo, když to někdo chtěl vzít na sebe a strhnout ostatní, přišel vzápětí o míč a každá ztráta většinou znamenala obdrženou branku. Tím jsme sami sebe dostávali do situace, ze které jsme se nedovedli zvednout a srážela nás čím dál víc ke dnu.

Souhlasíte s rozhodnutím vedení Svazu futsalu a se způsobem, jakým naložil s nedohranou sezonou, byť to pro vás značí sestup do druhé ligy? Pokud vím, bylo tam i hlasování samotných klubů…

S rozhodnutím určitě souhlasím a myslím, že je logické a správné. Když vláda vyhlásila v březnu nouzový stav kvůli pandemii koronaviru, bylo celkem jasné, že soutěž nebude možné dohrát. Jde o zdraví nás všech, sport a vše kolem něj muselo jít stranou. Způsob, jakým svaz o soutěži rozhodl, se týkal hlavně možnosti účasti českého zástupce v Lize mistrů, a pro nás to znamená pád do druhé ligy. V tuto chvíli však není žádné rozhodnutí ideálně správné. Vyspělejší země ročník většinou anulovaly, nebo ještě vyčkávají. Výkonný výbor rozhodl takto a my to respektujeme. Máte pravdu, že proběhlo hlasování klubů a každý mohl dát návrh, jak s ligou naložit. Ale vesměs všechny byly pro ukončení soutěžního ročníku po dvacátém kole základní části s vyhlášením vítěze a sestupujících celků.

I když jste v lize absentovali jenom rok, lze říci, že se svojí úrovní za tu dobu posunula a obstát v ní bylo náročnější?

Třináct let tady vládl ERA-PACK Chrudim, měl vlastní soutěž a několikanásobně převyšoval ostatní minimálně o „Titanik“. Ale teď týmy jako Sparta, Slavia, Teplice a Plzeň mají rozpočty desetkrát vyšší než my, soutěž je z polovičky profesionální a každý z těchto klubů může bojovat o titul, mají spoustu skvělých zahraničních hráčů. Ale když vezmu druhou polovinu tabulky, tam může každý porazit každého. Především díky výše jmenovaným profitýmům se liga zkvalitnila a zrychlila, nám ostatním nezbývá než poctivě trénovat.

Říkal jste, že velkou zbraní Nejzbachu je nejlepší publikum v Česku. Potvrdilo se to v sezoně? Podrželi vás diváci, i když vám to tak nešlo?

Naši fanoušci jsou opravdu nejlepší v lize, což se potvrdilo i v této nevydařené sezoně, kde nás podporovali ve stejném počtu v každém zápase. Moc jim za to děkujeme a tím více nás mrzí zklamání, jaké jsme jim připravili. Že jsme se jim nedokázali odvděčit dobrými výsledky a udržením ligy, toho lituji nejvíce.

Co budoucnost futsalu ve Vysokém Mýtě s přihlédnutím ke krizové situaci, která se určitě podepíše na sportu obecně? Zvládne ji váš klub?

Nebude to lehké období. Ale jak říkáte, dotkne se to sportu celkově. My jednáme a budeme jednat s partnery, aby klub mohl fungovat a byl připraven na druhou ligu a kdyby přišla ta možnost, tak i na Varta futsal ligu. Juniorku U17 a U19 budeme mít stále v nejvyšší soutěži a ta se musí také zabezpečit. Jistě nastanou nějaká úsporná opatření, které s vedením klubu řešíme.

Jakou cestou se Nejzbach vydá do dalšího období, které bude nejspíše druholigové, co se týče složení mužstva, trenérského obsazení apod.?

Ať už budeme hrát druhou ligu, nebo nám bude umožněno zůstat v první, nic se nezmění na tom, co jsme si nastavili. Budeme chtít hrát především s vlastními, prostor dostanou kluci, kteří vyšli z juniorky doplnění o hráče ze současného týmu a ti by měli být jeho kostrou. Samozřejmě to nese i svoje „ale“, leč je to jediná a myslím, že správná dlouhodobá cesta. Roli trenéra, a to nejen u áčka, převezme Martin Brychta. Bude mít na starosti celou herní filozofii klubu. Je to zkušený trenér, který působil řadu let ve Slavii Praha, se kterou získal i stříbrnou medaili v lize. V minulé sezoně působil u prvoligové sedmnáctky Nejzbachu, se kterou vybojoval bronz, a také u reprezentace U19, kde dělá asistenta Martinu Brůnovi. Je to vyústění situace, jaká nastala, jak z ekonomického hlediska, tak ze snahy o progres klubu.