Choceň – Skuteč 5:0
Fanoušky na hlavní tribuně muselo po zápase pořádně bolet za krkem. Prvních pětačtyřicet minut měli hlavu vytočenou vlevo, druhou půlku vpravo. Skuteč se totiž téměř vůbec nedostala za půlku a Choceň svého soupeře mačkala jako citron.
V úvodu to na nějakou kanonádu příliš nevypadalo. Domácí se sice před brankáře Rezničenka dostávali celkem bez problémů, jenže v koncovce jim chyběl buď důraz jako v případě Hanzla, nebo přesnost, když pokus Kaplana minul pravou tyč jen o milimetry. Choceň se dočkala až ve 28. min. Pokus L. Smejkala někdo z hráčů hostí tečoval tak umně, že skončil v síti Skutče. Choceňští nadále drželi Skuteč v šachu, jenže v šancích stále selhávali. Nejblíže druhé brance byli, když se do míče opřel Šabata a jeho rána skončila na tyči.

Po změně stran našel parádním centrem domácí Grůz osamoceného Stavrevskiho, jenž hlavou překonal brankáře hostí podruhé. Po chvilce posadil opět na hlavu Stavrevskiho jemným centrem míč Šabata a Choceň vedla 3:0. Skuteč mohla na znamení vítězství vztyčit vlajku v 78. min. Dostala se totiž za půlku. Michek si to uháněl nikým nekrytý ze strany na Gerčáka, jenže ten po osmdesátiminutovém opalování předvedl skvělý zákrok. V závěru ještě dvakrát udeřilo na druhé straně. Na 4:0 zvyšoval Šabata a pátý gól vstřelil po nádherné bratrské spolupráci Viktor Smejkal.

Lubomír Myšák, trenér Chocně: „Bylo to na desítku, ještě dost šancí jsme spálili. Stále mi u hráčů chybí větší tlak na míč. V první půli jsme měli dát minimálně čtyři góly. Postavili jsme hodně ofenzivní sestavu, naší útočnou hrou jsme Skutči nedali žádný prostor k útočné hře. Občas jsme jí pouze nahrávali po našich individuálních chybách. Rádi bychom takový fotbal produkovali proti všem soupeřům, jen to bude chtít ještě větší nasazení.“

Č. Třebová – V. Mýto 2:0

V první polovině zápasu zahrozilo Mýto pouze dvakrát z brejků, prim hráli především domácí.
Dlouho se jim ale nedařilo překonat brankáře hostí Kovaříka. Nedali dokonce ani penaltu. Ve 33. min. Švec navíc po přesné přihrávce Holce minul zcela odkrytou branku Mýta. Před odchodem do kabin mohl poslat do vedení Mýto Matula, ale brankář Třebové Hejl potvrdil, že má na jaře fantastickou formu a Matulovu šanci zlikvidoval. Udeřilo tak na druhé straně. Vomáčka sice nejprve netrefil prázdnou bránu, ale po následném rohu se už prosadil – 1:0.
Úvodní minuty druhé půle patřily Mackovi. Nejprve Kovaříka protáhl, ale v 51. min. ho už překonal – 2:0. Snížit mohl sice Vaníček, jenže v cestě mu stál znovu Hejl. Do souboje gólmanů se zapojil také Kovařík, když famózním zákrokem vzal jistý gól Keprtovi. Na šance bohatý zápas ukončil domácí Štěpán, který přestřelil v závěru z dorážky prázdnou bránu.

Michal Šindelář, trenér České Třebové: „Po třech remízách jsme chtěli za každou cenu doma vyhrát a kluci k zápasu přistoupili zodpovědně. Naše vítězství bylo podle mého názoru naprosto zasloužené. Byli jsme celý zápas lepší a kromě dvou vstřelených gólů jsme ještě čtyři šance neproměnili. Mýto hrálo trochu profesorský fotbal a dali jsme jim za vyučenou.

Radost mi určitě dělá brankář Hejl, který chytá ve skvělé formě. Co mi ale dobrou náladu trochu kazí, je, že k zápasu už byl pomalu připraven i Křivka, jenže byl v posilovně a zlomil si ruku.“

Jiří Podroužek, trenér V. Mýta: „Musím poblahopřát domácím za perfektní výkon. Nutně potřebovali tři body a za celých devadesát minut nás pustili do jediné šance, kdy už opravdu nešlo odpískat žádný prohřešek proti pravidlům. Naprosto shodné zákroky byly proti nám nemilosrdně pískány, naopak ovšem nikoli. Škoda že nemohl domácí tým nastoupit kompletní, možná by se více soustředili na výkon na hřišti.
Děkuji svému týmu, že nezavdal důvod hlavnímu rozhodčímu k ještě větší rošádě, než se odehrála.“