Před odchodem do Mladé Boleslavi ještě přijal pozvání Deníku a stejně jako letohradský kouč Jaroslav Veselý obohatil svými dojmy hodnocení všech čtrnácti jarních utkání. V nich nastřádalo ústecké mužstvo šest výher a stejný počet porážek, pouze dvakrát se rozešlo se soupeři smírně. V konečném účtování to stačilo na solidní osmou příčku, nicméně po loňském senzačním bronzu znamenalo umístění v druhé polovině tabulky lehké zklamání. O lepší umístění se Saňákovo komando připravilo nevýrazným finišem, v němž uhrálo pouhý bod ze tří utkání. Jak tedy vypadalo posledních sedm jarních duelů fotbalistů Jiskry nejen očima jejího trenéra?

Bitva osmá: produktivita nulová

Nový Bydžov – Ústí n. O. 1:0

Na Bydžov mají Ústečtí pech. Loni byli na jeho půdě lepší a smolně prohráli nejtěsnějším rozdílem. Letos se scénář v bleděmodrém opakoval. V prvním poločase zahodil stoprocentní šanci Zdeněk Dostál a v tváří tvář Cejnarovi selhal v 60. minutě také Javůrek. Když už hosté bydžovského gólmana překonali, postavilo se jim do cesty břevno, jako v případě standardky Zdeňka Dostála ze 67. minuty. O minutu později padlo rozhodnutí: za ruku ve vápně nařídil sudí Čurda penaltu a Ševčík se naneštěstí pro hosty nespletl.
Očima Jiřího Saňáka: „Toto utkání jsme měli vyhrát, šancí jsme měli dost, bohužel jsme nevstřelili branku. Utkání rozhodl pokutový kop. Pokud bych postupoval jako někteří moji kolegové, stěžoval bych si na výkon rozhodčího a nařízení pokutového kopu bych hodnotil jako „zářez“. Toto alibi však odmítám.“
Postřeh Deníku: „Velmi názorný důkaz oklepaného rčení, že se fotbal hraje na góly. Těch mohli dát Ústečtí snad pět, jenže…“

Bitva devátá: Skvělé domácí představení

Ústí n. O. – Horní Měcholupy 2:1

V předešlých duelech těchto dvou soupeřů se bylo vždy na co dívat a výjimkou nebyl ani jarní zápas v Ústí. Ten měl víceméně klasický scénář: Saňákův výběr po poločase prohrával, ale výrazně zlepšeným výkonem v druhé půli si řekl o tři body. Domácí dostala do hry pořádná porce štěstí: ve 48. minutě zavařili Měcholupští svému gólmanovi netaktickou malou domů a ten poslal odkop jen do dotírajícího Borka, od jehož těla se míč odrazil do branky. Poté Ústí přikovalo Měcholupy před vlastní branku a obléhání zúročilo v 79. minutě, kdy se díky své rychlosti prosadil mladík Kukla. Další šance Dostála, Roupce a Borka už skvělý Zajíček za svá záda nepustil, domácí ovšem smutnit nemuseli.
Očima Jiřího Saňáka: „Jedno z nejlépe odehraných utkání. Takticky, kondičně, technicky. Po zásluze jsme vyhráli, hráčům jsem poděkoval za zážitek. Trenérský orgasmus se opakoval.“
Postřeh Deníku: „Na ústeckém stadionu by ve 36. minutě bylo slyšet snad i spadnutí špendlíku. To když z dobrých třiceti metrů napřáhl měcholupský Birma a Toman se za jeho pokusem natahoval marně.“

Bitva desátá: Bod z Velimi se počítá

Velim – Ústí n. O. 0:0

Na tým s postupovými ambicemi Ústí umí, o čemž svědčila podzimní „demontáž“ na hřišti Jiskry v poměru 5:0. Jarní zápas už přinesl podstatně vyrovnanější podívanou, kde měli Saňákovi svěřenci přesto k vítězství o chloupek blíž. Tři velké šance jim zlikvidoval Svoboda v brance Velimi v první pětačtyřicetiminutovce a stejný počet i po změně stran. Plné rukavice práce měl i na druhé straně Toman, i on ale ukázal, že nebyl celou sezonu stabilní jedničkou pro nic za nic.
Očima Jiřího Saňáka: „Předvedli jsme skvělý výkon, bohužel opět nevstřelili branku. To co jsme dokázali neproměnit, nás neopravňovalo vyhrát ve Velimi. Byli jsme lepší a měli vyhrát, přesto bod ze hřiště tak kvalitního soupeře bereme.“
Postřeh Deníku: „Jednoznačně utkání gólmanů Svobody a Tomana, na nichž si vylámali zuby velimští i ústečtí střelci.“

Bitva jedenáctá: Kanonáda po změně stran

Ústí n. O. – Nová Paka 4:0

Proti solidní Nové Pace se Ústečtí dlouho nemohli prosadit, o přestávce v kabinách je však trenér Saňák zřejmě polil živou vodou. A pak už to šlo s Novopackými z kopce. Skóre otevřel ve 48. minutě nestárnoucí Borek a stejný hráč se prosadil hlavou také v 73. minutě. To už ale vedli domácí o dva góly, protože svůj typický slalom obranou, korunovaný přesným zakončením, předvedl v 67. minutě Jan Javůrek. Premiérové branky v dresu Jiskry se pak ještě dočkal záložník Jan Felcman, jehož volej z 88. minuty neměl chybu.
Očima Jiřího Saňáka: „Jednoznačná výhra, potvrzení postavení v první polovině tabulky, diváci si přišli na své. Dokonce jsme neproměnili pokutový kop za volejbalový úder hostujícího obránce.“
Postřeh Deníku: „Co chybělo, aby Rostislav Borek dosáhl hattricku! Sedm minut před koncem dostal po ruce jednoho z hostujících beků ve vápně možnost pokutového kopu. Ottmar ale jeho úmysl perfektně přečetl.“

Bitva dvanáctá: Bezbranková slabota

Jičín – Ústí n. O. 0:0

Neporazit beznadějně poslední Jičín, to už chtělo v letošní divizní soutěži „kus umění“, jako v podání Ústí. Festival zahozených šancí by vydal na samostatný článek, jenom nájezdů na osamoceného gólmana Puše měli hosté minimálně pět. Dát gól v Jičíně bylo ovšem nad síly Saňákova výběru.
Očima Jiřího Saňáka: „V utkání jsme měli převahu, bohužel opět neproměnili stoprocentní šance, takže jsme pouze remizovali. Toto utkání nemělo bohužel ani divizní atmosféru.“
Postřeh Deníku: „O co menší vzrůstem, o to větší výkonem. Nevysoký jičínský brankář Michal Puš pochytal i ty nejvyloženější šance hostí. V pohárovém utkání na něj Ústečtí našli recept alespoň ve druhém poločase, druhém divizním duelu ani jednou za devadesát minut.“

Bitva třináctá: Domácí loučení s hořkou příchutí

Ústí n. O. – Semily 2:3

Odchod z ústeckého trávníku si Jiří Saňák, mířící do Mladé Boleslavi, představoval asi poněkud jinak. Podobně jako s Trutnovem prohrávali domácí už o dva góly a i když stihli do přestávky snížit a v 69. minutě vyrovnat, typický ústecký obrat se tentokrát nekonal. O necelých deset minut se totiž k přímému volnému kopu z výhodné pozice postavil Brož a jeho rána se zastavila až v síti. Závěrečné dobývání semilských hradeb už k úspěchu nevedlo. Ústí tak v krátkém časovém sledu odevzdalo body i předposlednímu diviznímu celku.
Očima Jiřího Saňáka: „Škoda, že moje poslední utkání jsme doma nevyhráli, ale nutno ocenit výkon Semil, které se prezentovaly sympatickým fotbalem. My jsme hráli bezstarostně a bohužel nedotáhli přestřelku ani k remíze. Přesto děkuji klubu a fanouškům za rozlučku a poděkování.“
Postřeh Deníku: „Typický příklad „jánošíkovského“ přístupu v podání Ústí, které na jaře obralo o body řadu silných mančaftů (Kolín, Velim, Horní Měcholupy), aby pak rozdávalo body papírovým outsiderům typu Jičína a Semil.“

Bitva čtrnáctá: Fotbalový svátek

Letohrad – Ústí n. O.3:2

Stejný výsledek jako loni na jaře, tentokrát ovšem zaslouženě ve prospěch domácího Letohradu. Ten ale málem urazil štěstěnu, když z nespočtu vyložených příležitostí v prvním poločase vytěžil jen dvě branky. Ústí se dostalo na dostřel díky kapitánu Davidovi v 50. minutě a přestože Letohrad opět odskočil zásluhou Stejskala, hotovo ještě nebylo. Kontaktní gól vstřelil dvacet minut před koncem Roupec a šance na vyrovnání lepšící se Ústí mělo. Orlické derby, které se minimálně v příští sezoně nebude opakovat, ovšem dělbu bodů nepřineslo
Očima Jiřího Saňáka: „První poločas jsme mohli prohrávat vyšším rozdílem, naopak ve druhém jsme postupujícímu týmu pěkně zavařili a nakonec mohli i vyrovnat. Diváci museli být spokojení, pět branek, tempo, férové souboje.“
Postřeh Deníku: „Celý týden před závěrečným derby Letohrad postupové oslavy rozhodně nešidil, proti Ústí ovšem nasadil to nejsilnější, co měl trenér Veselý k dispozici. A zejména v prvním poločase byla kvalita divizního vítěze patrná.“

JAN POKORNÝ