Po zápase asi platí klasická fráze o tom, jak byste před utkáním bod bral a teď je vám málo. Nebo ne?
Je fakt, že mě ztráta dvou bodů teď trochu mrzí. Tajně jsem věřil, že měkký terén bude Svitavám jednoznačně vadit. Je to hlavně technické mužstvo.
To je pravda, snažily se hrát hodně do nohy…
Hlavně na začátku, dokud to ještě šlo. Na kloudném terénu by nás svojí kombinační hrou možná Svitavy překonaly. Nakonec ten bod beru, i když jsme ve druhém poločase byli lepší a zasloužili bychom si všechny.
Vyrovnání jste dosáhli poté, co vaši hráči doslova zavřeli brankáře Lampárka v malém vápně a on na míč nedosáhl. Ještě několikrát jste to zopakovali. Byl přesně tohle váš záměr?
(usmívá se) Prostě nám to vyšlo. Jakýpak záměr. Víte, když jsou kluci v pohodě, tak se nám standardky celkem daří, mají na to figury. Hlavně na tomhle terénu jsme věděli, standardky mohou rozhodnout.
Hodně jste se, především v první půlce, zlobili na rozhodčího, že vám nepískl několik faulů kolem vápna Svitav. K některým ostrým zákrokům byl sudí Smitka hodně benevolentní, souhlasíte?
Na rozhodčí jsem si dlouho nestěžoval a ani dnes nechci. Ale brankář hostí o poločase prohlásil, že je v prvním poločase dvakrát podržel. Takové věci se normálně musí pískat. Byly tam dvě penalty. Jedna byla určitě tutová a pak tam byl faul těsně před vápnem. Ale stalo se, nemá cenu se v tom dál pitvat.
Neměl jste strach z toho, že vaší vysoké a ne tak rychlé obraně budou pohybliví útočníci Svitav dělat problémy?
Bylo to jako s Chocní. Věděli jsme, že tam rychlé kluky mají. Na těžkém terénu navíc ti lehkonozí hráči mají výhodu. Na druhou stranu, pokud je mužstvo disciplinované, a kluci dnes byli, tak se ta technická přednost soupeře dá přeci jenom trochu eliminovat. A to se celkem dařilo.
