A to je škoda, Viktoria totiž do Ligy mistrů vlétla jako utržená ze řetězu. V prvním poločase tribuny dvakrát rozbouřil nezastavitelný Krmenčík – poprvé po hlavičce Řezníka v těsné blízkosti ruské kasy, podruhé z nádherného voleje.

I kouč Vrba uznal: „Jsme rádi, že jsme ho v létě neprodali.“ V tu chvíli to vypadalo, že při třetím startu v milionářské soutěži už Plzni snad výhra neuteče.

Nervozita po pauze

Do druhé půle ale vyběhly úplně jiné celky. Domácí vypadli z rytmu, přešel je dosavadní hlad a postupně si přestávali věřit. Když navíc jen po několika minutách snížil šťastnou tečí Čalov, Štruncovy sady ovládla nervozita.

Moskvané vycítili šanci a odhodlaně za ní šli. Viktoria se naopak s nečekanou změnou na trávníku nevyrovnala. Opustila aktivní hru, neudržela míč. „Začali jsme až moc hrát na výsledek a chtěli udržet vedení,“ zamrzelo Vrbu. Přesně to byl kámen úrazu.

Bohatýři z CSKA nakonec tak dlouho bušili na plzeňskou bránu, až se dočkali. V nastaveném čase totiž Kovařík stáhl v pokutovém území Vlašiče a sám dvacetiletý talent zvládl penaltu suverénně.

„Těžko říct, jestli penalta vůbec byla. Takových soubojů tělo na tělo, kdy se po užívají i ruce, je ve vápně hodně. Rozhodčí si náš souboj bohužel vybral,“ popisoval později trpce plzeňský středopolař.

Neuznané góly

Marná sláva, jednalo se o logické vyústění dlouhého tlaku hostů. Nutno podotknout, že Viktoria ještě může být za remízu ráda. Další trefy Rusů totiž sudí neuznal nejprve kvůli diskutabilnímu faulu na kapitána Hubníka, poté kvůli jasnému ofsajdu.

Co dodat? Škoda, pánové. Jakýkoli bod z Ligy mistrů potěší, jenže tentokrát mohla být odměna za výkon mnohem sladší.