Cesta za nadějí
Teplice – Pardubice (so 15:00), Brno – Pardubice (ne 14.5. od 15:00), Pardubice – Zlín (ne 21.5. od 15:00), Pardubice –Jablonec (středa 24.5. od 19:00), Ostrava – Pardubice (ne 28.5. od 17:00).
Výsledkem pardubického snažení byla předposlední příčka. Stejně jako vloni.
„Jaro bylo daleko lepší než podzim. V první polovině sezoně jsme měli problémy s výsledky i hrou. Dostávali jsme strašně gólů. Na jaře se naše výkony podstatně zvedly, nicméně máme ve hře velké výkyvy. Dokážeme odehrát dva slušné zápasy a pak vybuchnout,“ hodnotí v kostce základní část Jan Jeřábek, který kvůli zranění sledoval fotbal sedmadvacet kol mimo trávník.
Jeho kolegové získali v první polovině jen devět bodů, plus jeden v předehrávce jara. Takže před zimou deset. Přitom letní příprava se jim vydařila, včetně remízy s Galatasaray. Jenže přišly první dva zápasy s Budějovicemi a Plzni. Herně výborné, leč nula bodů.
"Výkony v prvních dvou zápasech byly slušné, ale neprojevily se na výsledcích. Na hráče pak padají chmury. Přestávají si věřit, dostane se jim do hlav, že se dvakrát třikrát prohraje. Člověk se ocitne v nejistotě, hledají se chyby. Ve snaze něco změnit, se to udělá jinak. A pak to může sklouznout k tomu, že hra jde do pryč,“ popisuje možné hráčské pocity.
Netrvalo dlouhou a došlo ke změně na lavičce. Pardubického Fergusona, Jiřího Krejčího nahradil zelenáč Radoslav Kováč.
„Prostě se to ve fotbale děje. Dělá se to ve všech klubech. Nemůžete vyměnit patnáct hráčů. První je na řadě trenér. Byl to krok vedení. K situaci přistoupili tak, že je potřeba dát týmu nějaký impuls. Jestli to pomohlo, nebo by to bylo stejné i pod bývalými trenéry, to nelze říct,“ podotýká Jeřábek.
Osmnáct bodů
Buď jak buď Pardubice po zimní přestávce vyválčily osmnáct bodů. Výraznou injekcí se stal nový stadion.
„Na zápasech panuje úplně jiná atmosféra než v Ďolíčku. Plný stadion dělá s hráčem divy. Určitě nám to pomohlo. Bohužel se nám na to nedaří navázat výkony ve venkovních zápasech,“ lituje. A jeho slova podtrhuje bilance doma – venku. V prvním případě dvacet bodů, ve druhém osm. Kdybychom věděli, v čem je zakopaný pes, tak to změníme. Do prvního gólu jsme vesměs hráli vyrovnanou partii. Kolikrát jsme byli i lepší. Jenže, jakmile inkasujeme, tak ztrácíme půdu pod nohama. Přestaneme si věřit. Když se tak stane doma, jako se Slováckem, tak v sobě ještě najdeme sílu. Právě díky našim fanouškům,“ popisuje pardubický srdcař.
Sám moc dobře ví, že mohlo být lépe.
"Vždycky, když jsme se přiblížili, tak nám ostatní odskočili. Když jsme vyhráli dvakrát my, vyhráli dvakrát oni. Takže se to tak nějak střídalo. Škoda, že se nám nepodařila nějaká delší vítězná šňůra. Tak třeba jsme si to nechali na nadstavbu,“ přemítá Jan Jeřábek.
