Soutěž po soutěži. Tak by se mohla nazvat liga, kde si po dlouhodobé části její vedení vymyslelo nadstavbu. Údajně pro zatraktivnění. Přitom se ve skupině o titul ani o záchranu nejedná o žádné boje play off, vždy mezi dvěma týmy. Jako například v ledním hokeji a basketbale. Tam skutečně o atraktivitu není nouze. Zajímavé pro fotbalovou veřejnost by ještě bylo, kdyby se po základní části všem body vynulovaly a týmy by se seřadily vedle sebe na stejnou startovní čáru. To by však ztrácelo význam předchozích iks kol po dobu osmi měsíců. Systém vyřazovacích zápasů je sice připodobněn v prostřední skupině, kde se však kromě finanční odměny o nic nehraje. Takže po sportovní stránce se jedná o úplnou zbytečnost. V zemích, kde uvažují podobně jako v České republice, má minimálně vítěz spodní skupiny ještě možnost porvat se o evropské poháry. Rozkrojení tabulky po dlouhodobé části, ať už na dva či tři díly, se rozhodně netýká fotbalově vyspělých států směrem na západ. Jedinou výjimku tvoří Belgie. Český model připomíná spíše Dánsko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko.

Největší nesmysl představuje skupina o udržení. Dvě kola před koncem si polovina ze šesti jejich účastníků zajistila prvoligovou příslušnost. Co to v českém prostředí znamená? Možná nic, ale možná také všechno… Může se totiž stát, že o přímém sestupujícím rozhodne skutečnost, kdo a komu to nechá. A je jedno jestli vědomě v rámci nějakých přátelských vztahů, nebo nevědomě. Samozřejmě, že žádný ze zachráněných nebude preferovat okatou variantu. No a tu druhou může schovat za to, že do zápasů vyšle hráče, kteří nedostávali v sezoně tolik příležitostí či ty, co se potřebují otrkat pro tu další. Otázkou také zůstává, kdo a jak je na tom na diplomatickém poli. Celý nejen fotbalový národ totiž vidí, jak si v letošní sezoně rozhodčí a VAR dělají, co se jim zamane…

Pardubičtí fotbalisté mají před závěrečnými dvěma zápasy rozdány karty následovně: k definitivnímu odvrácení sestupu musí získat čtyři body. Vše mají ve svých rukou, protože v obou případech nastoupí proti celkům, kterým už tabulkově o nic nejde. Naopak Brno se v derniéře skupiny o udržení střetne se Zlínem. Toť jsou zdánlivě pardubické plusy. Tím hlavním plusem je, že v případě rovnosti bodů se Zlínem by je zachránilo lepší umístění po základní části. Nepopiratelným minusem ale je fakt, že v případě stejného zisku s Brnem by měli při tomto pravidlu smůlu. 

Všem spekulacím by se zamezilo, kdyby se rozhodlo po třiceti kolech. I když… Je pravda, že by to rovněž v závěru mohla být divočina. Podobné té, co se děje i ve vyspělejších fotbalových zemích.