Běžela teprve 54. minuta a CFIG Arenou otřásla erupce nadšení. Pardubičtí fotbalisté vstřelili čtvrtý gól do sítě Karviné. Jeho autorem byl Ladislav Krobot, kterému narýsoval milimetrovou kolmici Michal Hlavatý.

„Dosáhnout hattricku to je nepopsatelný pocit. V tu chvíli nemohlo být na světě šťastnějšího člověka. Musím ale říct, že obrovská zásluha patří Míšovi. To je takový můj Bobík. Stačí, když si kamkoliv naběhnu a vím, že mě tam najde. Takže jsem strašně rád, že mě hlavně při mém třetím gólu, takhle našel. Velký podíl na mých gólech patří jemu,“ smeká Krobot pomyslný klobouk před dvorním nahrávačem.

Udělat při gólu něco na víc

Oba si tak zopakovali spolupráci při první brankové situaci. Denis Halinský poslal dlouhý míč za obranu a pak už se jen čekalo, jestli asistent rozhodčího zvedne praporek, protože na hranici ofsajdu čekali dva hladoví vlčáci.

„Když jsem šel do náběhu, tak jsem si myslel, že je Míša v ofsajdu. Proto jsem po gólu úplně neslavil, protože fakt jsem si byl hodně nejistý. Nicméně musím vypíchnout jeho fotbalové umění Míša si dal první dotyk a už už běžel sám na brankáře. Ještě před ním se periferně podíval, že mu tam nabíhám. Od první vteřiny jsem věděl, že mi přihraje. Jsem fakt hrozně rád, že s ním mohu hrát v jednom týmu. Myslím si, že se jedná o jednoho z nejlepších hráčů celé ligy. Naservíroval mi to skvěle,“ vrací se k prvnímu gólu pardubická sedmnáctka.

Hypotetická otázka. Co kdyby se ocitl v opačné roli, přihrál by, nebo by zakončoval sám?

„Nejsem chrťák, vždycky hrozně rád přihraju spoluhráči.“

Ladislav Krobot tak mířil do prázdné brány. Úplně stejně jako při svém předchozím gólu proti Zlínu. To mu v závěru připravil míč na zlatém podnosu Vojtěch Sychra.

Pardubice uklidnil v závěru první půle utkání s Karvinou parádní akcí Kryštof Daněk, který zvýšil na 2:0 pro své barvy.

Pardubičtí fotbalisté se vyhnuli baráži rázným způsobem. Doma rozprášili Karvinou.
Pardubičtí fotbalisté volají záchrana! Krobotovým hattrickem rozprášili Karvinou

Začátek druhého poločasu už zase patřil Krobotovi. Nejdříve trochu záhadnou střelou překonal Ciupu potřetí v utkání a poté přetavil další genialitu od Hlavatého.

„Jsem šťastný, že jsem musel pro ty góly udělat něco na víc a nejenom nastavit nohu. Upřímně řečeno, nejradši dávám góly do prázdné, protože mi přijdou nejjednodušší. Ne vážně. Před svým druhým gólem, jsem si říkal, že jsem to úplně podělal. Zasekl jsem si míč a pak si dal hrozně dlouhý dotek. Pak jsem vystřelil na dlouhou nohu a myslím si, že to lízlo obránce, ale naštěstí skončil balon v síti. No a při třetím gólu, to už byly zase ty zlaté oči a nohy Míši Hlavatého. Našel mě prostě báječně, to jsem už musel proměnit jen kvůli němu. Jsem hrozně rád, že jsem mohl pomoct týmu,“ podotýká.

„Hrozně jsem si po zápase ulevil. V této sezonu jsem mohl dát o dost víc gólů. Docela jsem se trápil a jsem rád, že jsem si to nejlepší nechal nakonec,“ konstatuje pardubický útočník.

Jako by se na poslední chvíli rozhodl, že v příští sezoně chce být pardubickým forvardem číslo jedna. Z role žolíka, která mu mimochodem náramně svědčí by se mohl natrvalo přesunout do zahajovací jedenáctky.

„Každý chce hrát v základní sestavě. Každý chce být útočníkem číslo jedna. Ale. Ale musím zmínit Zlatana (Tomáš Zlatohlávek), který měl výbornou sezonu. Dal hrozně moc gólů, čímž nám velmi pomohl. Myslím si, že bez jeho gólů, bychom to měli strašně těžký. Máme tady Páju Černého, který drží kabinu tak, že se to ani nejde popsat slovy, jaký on je člověk. Mám za to, že všichni tři jsme kamarádi. Naší situaci rozhodně nevnímám jako boj, budu ale rád, když si to rozdáme nějak v přípravě. A pak bude hrát ten nejlepší. Oba dva kluci si zaslouží obrovský respekt. Pardubický útok není jen o mě, jsem však rád, že mi zápas proti Karviné vyšel parádně,“ culí se Krobot.

Byli jsme brutálně soustředěni

Až se nechce věřit, že jeho tým hrál o vyhnutí se baráži. Poté, co přežil šanci Karviné jako hrom, při Ezahově voleji se vytáhl brankář Antonín Kinský, působil na hrací ploše jako kdyby hrál o evropské poháry… Jakoby čerpal z loňské sezony, kdy se permanentně zachraňoval.

„Určitě máme výhodu, že jsme byli vloni namočeni do soubojů o záchranu. Nicméně naučit se v chodit není úplně jednoduchý. Ten tlak tam je. My jsme pokazili zápas v Jablonci, ale myslím si, že to tým ještě víc semklo. Proti Karviné jsme bojovali jeden za druhého,“ říká a doplňuje.

„Od rána jsem z týmu cítil, ať už na rozcvičce či obědu, že to zvládneme. Všichni jsme byli brutálně soustředěni na utkání. Byli jsme za to odměněni, protože fakt všichni jsme si šli za vítězstvím a udržením ligy pro Pardubice.“

Tři domácí zápasy ve skupině o udržení – tři výhry. V základní části patnáct utkání a dvě výhry. Ano, ne všichni soupeři byli logicky z dolní poloviny tabulky, přesto je ten pardubický obrat obdivuhodný.

„Jsem hrozně rád vůči fanouškům. Oni nás chodí, přestože věděli, že se nám doma nedaří. Patří jim obrovské poděkování. V nadstavbě jsme jim ty chvíle alespoň trochu zpříjemnili. Doufám, že si výhru nad Karvinou užili,“ vzdává hold pardubickým příznivcům.

Ve svátek zamilovaných potešili pardubičtí fotbalisté své drahé polovičky vyhrou 3:0 v Karviné...
Karviná teď nahání hrůzu. Své soupeře respektujeme, ale nebojíme se, říká Kováč

Po závěrečném hvizdu to na ploše CFIG Areny vypadalo, jako by Pardubice získaly titul. Každý se chtěl potkat se svými hrdiny.

„Takové momenty si vždycky strašně moc užívám. Mám rád kontakt s fanoušky. Rád s nimi vyfotím, podepíšu, jsem hrozně šťastný, že to prožívali s námi. A že jsme to společně zvládli. Není jenom naše zásluha, ale i jejich. Já prostě miluju vyhrávat, miluju sbírat góly. Měl jsem tady kamarády z Jeseníku, kde jsem se narodil. Tenhle zápas pro mě strašně moc znamenal i z tohoto důvodu. Před druhým poločasem za mnou přiběhli a dělali si ze mě srandu, že jeden gól nestačí. Jediné, co mě mrzí, že jsem tady neměl přítelkyni, protože je bohužel zraněná,“ poukazuje Krobot.

Zdroj: Deník/Zdeněk Zamastil

Pardubicím se povedl husarský kousek. Potřetí za sebou zachránili nejvyšší soutěž po účasti ve spodní nadstavbové skupině. Pouze vloni až přes baráž. Letos už měli fotbalisté v hlavách, že po sezoně odejde trenér Radoslav Kováč.

„Nemyslím si, že by nás to nějak ovlivnilo. Pan trenér dobře věděl, jak s námi pracovat i za této situace. Bylo vidět, že Pardubice chce zachránit. Udělal pro to všechno a strašně nás hecoval. Za ty poslední týdny nic nedával najevo. Byl nastavený jenom na Pardubice. To nám strašně pomáhalo,“ vysvětluje Ladislav Krobot, který na toto téma ještě dodává:

„Nevím už přesně, kdy to bylo, ale pan trenér se postavil před kabinu, což si myslím, že bylo super, a řekl co bude dál. Respektive, že po sezoně skončí. Nicméně, že teď myslí na Pardubice a myslím si, že svoji práci odvedl suprově. My mu za tu práci tady děkujeme. Hlavně mladí hráči, protože nás všechny posouval. Pro mladé hráče byl strašnou vzpruhou.“

Zdroj: Deník/Zdeněk Zamastil