FORTUNA:LIGA - SKUPINA O ZÁCHRANU: 2. kolo
FC Zbrojovka Brno (14. místo, 31 bodů, 40:60) - FK Pardubice (15. místo, 28 bodů, 29:59)
Neděle 15:00, ADAX INVEST Arena
Vzájemné zápasy: doma 2:1, venku 3:1

Dvaadvacetiletý fotbalista dostal v zimní přestávce nabídku pravidelněji nastupovat v nejvyšší soutěži. Pardubickým fanouškům se poprvé představil ve třetím jarním kole proti Zlínu, když naskočil na závěrečnou čtvrthodinu. V sestavě se zabydlel a pendluje mezi záladem a lavičkou. V neděli čeká jeho tým veledůležitý zápas pod Špilberkem. Bude v zahajovací jedenáctce?

„Každopádně jsem spokojený. Vím, že nemohu odehrát všechno, ale s herním vytížením jsem opravdu spokojený. Cítím, že mohu týmu nějak pomoct přímo na hřišti. Prostě být nějak užitečný. V Pardubicích se mi moc líbí. Chtěl bych pro Pardubice udržet nejvyšší soutěž a strávit tady nějaká léta,“ říká Darmovzal v rozhovoru pro Deník.

Pocházíte z Vrbna pod Pradědem. Jeden by si myslel, že ogar z Jeseníků bude spíše provozovat zimní sporty. Lyže v jakékoliv podobě vás nelákaly?

Párkrát na lyžích jsem jako dítě byl, ale k závodění mě to nezlákalo.

Jak jste se dostal k fotbalu?

Odmalička jsem se motal na nějakém hřišti. Ke sportování mě vedli rodiče. Vždycky jsem hrál tenis a fotbal. Stejně jako o tři roky starší brácha. Takže jsem ho nějak následoval. Navíc fotbalu se věnovali také bratranci. V době, kdy už nešla obě odvětví stíhat, jsem se rozhodl pro fotbal.

Šance pro "Darmika" zahrát si ligu

Jak se vyvíjela vaše mládežnická kariéra?

Začínal jsem ve Vrbně. Pak jsem strávil poměrně dlouhý čas v Sigmě. Jestli si dobře vzpomínám, tak tři a půl roku od kategorie U11. Do Olomouce jsem dojížděl třikrát týdně i se zápasem. Teda vozila mě mamka. Dlouhodobě byl o mě zájem z Opavy. Když jsem v Olomouci vysedával na lavičce, tak jsme se rozhodli s rodiči pro změnu. To už bylo ve čtrnáctkách. A zůstal jsem tam až do chlapů.

Ve Slezsku jste poprvé okusil nejvyšší soutěž. Jak na toto období vzpomínáte?

Vzpomínám na to rád. Opavu považuji za klub, kde jsem fotbalově vyrostl. Opava mě vykopla do světa.

Za dobu vašeho působení Opava sestoupila z nejvyšší soutěže. Jaké to je pro fotbalistu?

V tu dobu jsem byl mladý a do prvoligového týmu spíše nakoukával. Moc jsem toho neodehrál. Když už jsem měl nastoupit, tak jsem se zranil. Měl jsem takové smolné období, kdy jsem byl hodně zraněný i nemocný. Už mně to bylo samotnému trapné vůči trenérům. Když už jsme měli jasný sestup, tak jsem dvakrát nastoupil.

V Opavě vás vedl trenér Kováč. Má nějakou spojitost s vaším příchodem do Pardubic?

Určité má. Byli jsme spolu v kontaktu. Líbí se mi styl, kterým se prezentuje. Má výborné tréninky.

Na podzim jste byl členem kádru Mladé Boleslavi, kam jste odešel z Opavy. Proč jste pro jaro zvolil Pardubice?

Z části kvůli trenérovi, ale hlavně jsem cítil větší šanci si v Pardubicích zahrát první ligu. Když nehrajete a jenom koukáte ze střídačky nebo tribuny na prvoligový zápas, tak trochu ztrácíte motivaci a vyprchává z vás nadšení z fotbalu.

Jan Jeřábek se vrátil na fotbalový trávník téměř po roce. Svůj tým povede v bojích o záchranu.
Fotbalově nesmrtelný Jeřábek věří v hlavní podobnost s koncem loňské sezony

Jak dlouho jste se rozmýšlel nad nabídkou?

V podstatě vůbec. Jakmile mi agent zavolal, že se objevila možnost jít do Pardubic, tak jsem hned věděl, že chci.

Volil byste Pardubice i kdyby se stále harcovaly do Ďolíčku, protože první liga se prostě neodmítá?

Šel bych i kdyby dál hrály na Bohemce. Cestování by mi nevadilo.

Proč jste se neprobojoval do prvního týmu v Mladé Boleslavi?

(zamyslí se) Těžko se mi to o tom mluví. Myslím, že se naskytlo období, kdy jsem mohl nastoupit. Asi mi trenér tolik nedůvěřoval a neviděl ve mně jistotu na hřišti.

Koho jste znal z Pardubic?

Znal jsem Matěje Helešice, se kterým jsem hrál dlouhou dobu v Opavě. To samé platí o Bartoszovi Pikulovi. Proti ostatním jsem hrál. Když jsem se potkal na hřišti ve druhé lize s Markem Ichou, tak jsem ho vnímal jako dobrého fotbalistu.

Bylo pro vás výhodou, že šel do Pardubic z Boleslavi i Ladislav Krobot?

Zpočátku jsem to vůbec nevěděl. Láďa mi volal, když už jsem v Pardubicích byl, že má zájem.

Spokojenost s výtižeností

Jak se vám v Pardubicích líbí? Klub, jeho zázemí, parta.

Moc se mi tady líbí. Chtěl bych pro Pardubice udržet nejvyšší soutěž a pak tady strávit nějaká léta.

A co atmosféra při zápasech? Chodí zhruba stejně diváků jako v Mladé Boleslavi, ale je to podstatný rozdíl, viďte?

Čtyři tisíce v Boleslavi přijdou tak na Spartu a Slavii (směje se). Kulisa je v Pardubicích skvělá. Trochu mi to připomíná Opavu za působení trenéra Skuhravého. Potom už to tam upadalo. Tady chodí více lidí a fanoušci těmi zápasy žijí.

V dresu FK Pardubice jste nastoupil k jedenácti mistrovským zápasům, odehrál minutu i devadesát. Jak jste spokojen s vytížeností?

Každopádně jsem spokojený. Vím, že nemohu odehrát všechno, ale s herním vytížením jsem opravdu spokojený. Cítím, že mohu týmu nějak pomoct přímo na hřišti. Prostě být nějak užitečný.

Hrajete na místě krajního záložníka i defenzivního střeďáka. Kde se cítíte pevnější v kramflecích?

Nejpevněji se cítím ve středu zálohy. Myslím si, že tam je můj přirozený post. Dokážu ale zvládnout i kraj zálohy.

Martin Shejbal v současnosti koučuje především Florina Nitu, který předvádí v Pardubicích výborné výkony.
Sportovní manažer Shejbal: Už neexistuje, když prohrajeme, zkusíme to příště

Na postu defenzivního štítu jste poprvé nastoupil proti Slovácku. Podle slov trenéra jste podal velmi solidní výkon. Byl to pro vás největší zápas v kariéře? Popřípadě který jiný?

Asi proti tomu Slovácku. Vyhráli jsme po velkém obratu. I když i zápas se Spartou v základní jedenáctce byl velkým zážitkem.

Podle údajů FORTUNA:LIGY měříte 184 centimetrů a vážíte 72 kg. Ten rozdíl je velký. Není to pro vás v ryze soubojové lize handicap?

(usměje se) Už vážím o dvě tři kila víc. Nemám za to, že bych v soubojích zaostával. V té střední záloze se cítím v pohodě. Asi bych mohl ještě trochu přibrat, určitě by to nebylo na škodu. Na druhou stranu přibírat v mém případě není jednoduché. Jako profesionální fotbalista člověk nemůže jíst všechno.

Příjmení Darmovzal je poněkud zvláštní. Pátral jste po jeho kořenech?

Ne, ne. Nikdy jsem po tom nepátral.

Nebyl jste kvůli němu terčem nějakých narážek či posměšků?

Jo, to byl. Ve smyslu, že jsem zadarmo vzal. Ale kvůli příjmení se mi nesmáli. Spíše kvůli křestnímu jménu, které rýmovali. Denis, no však víte… To příjmení mi kluci zkracovali. Všichni mi říkají Darmik nebo Darmi.

Bod z Brna je dost

V neděli vás čeká veledůležitý zápas v Brně. Může být výhodou, že jste se střetli spolu před necelým měsícem? A v čem ji případně spatřujete?

Výhoda to může být. Víme, co od soupeře asi čekat. Pokud neuděláme nějakou chybu, mohli bychom utkání zvládnout. S tímto cílem tam jedeme.

Zbrojovka od té doby, tedy ve čtyřech zápasech, získala jediný bod a rázem se namočila do vod přímého sestupu. Jak nyní vnímáte celou situaci v bojích o záchranu?

Vnímám to tak, že ve fotbale se může stát cokoliv. Pro nás je teď každý zápas klíčový. V každém potřebujeme bodovat, protože teď se nám to dvakrát za sebou nepodařilo. A už před nimi jsme jich několik, jak se říká, prokaučovali.

Zatímco vy se vyhrabáváte ze spodních příček, tak Brno klesá. Kdo je na tom podle vás psychicky lépe?

(zamyslí se) Těžko říct. Snad my. Doufám tedy (pousměje se). Bavili jsme se s klukama o tom, že Pardubice už byly úplně odepsané. Nikdo nám nevěřil a my jsme se na jaře zvedli. Unikli jsme z posledního místa a teď jsme předposlední. Snad to udržíme.

Dominik Kostka musí kvůli zranění v oblasti hlavy nosit masku. Ani to mu však nebrání v tom, aby pomáhal svým spoluhráčům v záchraně FORTUNA:LIGY v Pardubicích.
Kostka jako železný muž s maskou vzal pardubický fotbal za svůj

Vy jste sice porazili Hradec i Slovácko, ale prohráli v Budějovicích a Teplicích. Obě utkání měla podobný scénář. Vy jste hráli a soupeř pálil do černého. Není už na hlavu, že nepřicházejí výsledky?

Asi máme v hlavách, že hrajeme hezký fotbal bez gólového efektu. Musíme být úspěšnější nahoře. Být více nebezpeční v šestnáctce soupeře a hlavně zakončovat.

Ápropos v Českých Budějovicích jste mohl otevřít skóre. První gól v pardubickém dresu vám však nebyl pro ofsajd uznán. Když řešil situaci VAR tušil jste, že je to v háji?

Vůbec jsem to nevěděl. Nevnímal jsem, jestli jsem v ofsajdu. Rozhodnutí od videa mě zklamalo.

Zpět k Brnu v obou zápasech v základní části jste prohráli, inkasovali pět branek od jednoho hráče. Už víte jak uhlídat Řezníčka?

(usmívá se) Snad ho teďka uhlídáme. Když nedá gól, tak bychom mohli urvat minimálně bod. Je to jejich nejnebezpečnější hráč. Když jsem hrál v Opavě a Zbrojovka postupovala ze druhé ligy, tak dal moře gólů. Je to zkrátka gólový hráč, který je v herní pohodě.

Otázka na tělo na závěr. Je bod z Brna pro Pardubice málo?

Bod je dost (mrkne).