Libchavy kolo od kola stále více dokazují, že jim v okresním přeboru náleží právem role hlavního postupového favorita. Poté, co v premiérovém dějství nečekaně padly v Albrechticích, najely na vítěznou vlnu a nezdá se, že by hodlaly polevit.

Richard Ráb.Richard Ráb.Zdroj: archiv

Nejprve k utkání v Rybníku. Soudě podle výsledku 6:0 bylo pro vás jednoznačně, odpovídala tomu realita na trávníku?
 
Do Rybníku jsme přijeli s jasným cílem, a to odvézt si všechny body. Podle toho vypadal náš výkon. Soupeře jsme do žádné vyložené šance nepustili a zkušeně si dokráčeli k vítězství. Svůj individuální výkon bych nazval takový “úsporný” (s úsměvem). Určitě bych ze sebe mohl vymáčknout víc, ale důležité jsou získané tři body.
 
Jak padly vaše branky, které spolurozhodly o výsledku? 
 
První gól jsem dal z penalty, kdy jsem poslal gólmana na druhou stranu. Druhý po samostatném úniku, kdy jsem obstřelil brankáře. Třetí gól jsem vstřelil po nahrávce spoluhráče do prázdné branky a poslední jsem trefil z vápna do protipohybu brankáře.
 
Berete střílení gólů jako svoji fotbalovou „profesi“ a něco, co od vás očekávají jak spoluhráči, tak fanoušci, a v čem na vás spoléhají?
 
Každý máme v týmu svoji roli, někdo těm gólům zabraňuje, někdo jiný zase ty šance vytváří a já měl vždy za úkol je proměňovat. Od mala mě bavilo střílet góly a radovat se potom společně s fanoušky. 

Vaším dlouholetým parťákem v libchavském útoku je Petr Pavlák. Jak byste charakterizoval vaši vzájemnou spolupráci na hřišti?

 Petr je pan fotbalista a v útoku si spolu rozumíme. Už tenkrát se na mě chodil dívat do Ústí, když jsem ještě kopal divizi, a přál si kopnout si se mnou, což se mu splnilo (s úsměvem). Poslední dobou se mu ale nějak nechce přihrávat a v kabině dostal novou přezdívku „chrt”… Ještě bych doplnil, že si spolu rozumíme i mimo hřiště, hlavně v místním kiosku…

Ilustrační foto.
Střelec Ráb dirigoval libchavskou palbu. Vyloučení nemusí být vždycky překážkou

Byla jich jistě spousta, ale vzpomenete si na některé vaše opravdu vydařené střelecké počiny z minulosti, povedené zápasy, zvlášť pěkné góly, které vám zůstaly v paměti?
 
Pár vzpomínek mám a jednou z nich je můj první gól v divizi, kdy jsem rozhodl zápas proti Náchodu. A druhá vzpomínka je taky z divizního zápasu, kdy jsem v penaltovém rozstřelu kopl penaltu á la Tonda Panenka proti Olympii Hradec Králové.
 
Před nedávnem jste si z Libchav „odskočil" zahrát si fotbal do Rakouska. Jaká to pro vás byla zkušenost, co jste tam absolvoval?
 
Ano, byla to pro mě velká zkušenost. Hrál jsem tam místní regionální soutěž, kvalitou v porovnání jako tady naše I. A třída. Dal jsem tam za sezonu 28 branek a měl i nějaké nabídky z vyšší soutěže, ale už se mi nechtělo jezdit 200 kilometrů v autě. Jediné, co mi tam dělalo problém, je jazyk. Anglicky se Rakušanům nechce moc mluvit a německy se zase nechtělo mluvit mně, takže jsem se naučil německy akorát nadávat (úsměv).
 
Jaké výsledkové cíle a ambice máte v Libchavách pro podzimní část sezony? Ostatně mohou si Libchavy vůbec klást jiný cíl než návrat do I. B třídy…

Určitě je cíl jasný a to je postup. Po příchodu nového trenéra Karpíška dostal tým novou chuť pracovat. Vstup jsme měli v Albrechticích velmi špatný, ale řekl bych, že jsme tu facku dostali ve správný čas. A nutno dodat, že jsme ji potřebovali. V této soutěži to není od některých týmů moc o fotbalovosti, jdou do zápasu jen bojovat a na to jsme nebyli v hlavách připraveni. Teď už je ale náš přístup takový, jaký má být.
 
Na závěr jako tradičně z jiného soudku. Sparta, Slavia, nebo někdo jiný, jak odhadujete letošní Fortuna:ligu?
 
Jednoznačně Sparta! Věřím že obhájíme titul. 

O druhém zářijovém víkendu se střelcům na Ústecku docela dařilo. Hattrickem se vytáhli Vlastimil Buben z Brandýsa nad Orlicí, Pavel Tomášek z Dolní Dobrouče a dobříkovská dvojice Matouš Novotný – Marek Vojtíšek. V mládežnických soutěžích se napříč okresem a soutěžemi našlo deset fotbalistů, který nastříleli tři branky.