Nikam se schovávat nemá cenu. Kdo zná fotbalové prostředí v Žamberku, ví, že klub prošel změnou vedení. V budoucnosti očekává větší přísun hráčů ze své líhně, což muselo přinést rizika. Jedno z výrazných potkalo A mužstvo během krátké doby. Odchody několika hráčů se projevily natolik, že v podzimní části chyběla trenéru EVŽENU KOPECKÉMU kvalita. Musel se potýkat s častými změnami, občas si připadal, že chtěl více, než sami fotbalisté na trávníku.

A jisté je, že na jaře už Žamberk povede jiný muž, který bude mít před sebou úkol těžký.

K žádnému jásání to v polovině sezony krajského přeboru není. Na posledním místě nechce být nikdo, letos to potkalo vás. Kde jsou hlavní příčiny, že k tomu došlo?
Jako hlavní faktor vidím to, že klub jako takový prošel určitými změnami, a to především v jeho vedení. Tímto krokem se přehodnotily priority a dal se určitý směr, kterým se klub chce rozvíjet a prezentovat. To samozřejmě nese svá rizika, která se z mého pohledu nejvíce projevila především u A i B týmu. Abych byl konkrétní, klub chce hrát především se svými odchovanci a do budoucna své odchovance vychovávat, což si myslím, že je správný krok. Ten krok měl mít ale určitou posloupnost a ne tak razantní. Ti co nás sledují, věděli jako my, jak jdeme do sezony oslabení a jaké riziko podstupujeme, což si myslím, že byla příčina číslo dvě. A třetím faktorem bylo neodehrání ani ve dvou za sebou jdoucích zápasech v totožné sestavě. Bohužel jsem byl nucen místy postavit hráče i bez jakékoli přípravy, abychom v rámci možností odehráli utkání v nějaké kvalitě. Tím se ale rozhodně nechci zříkat zodpovědnosti.

Během podzimu jste hodně žehral na zmíněné časté změny v sestavě, která nebyla snad ani v jednom utkání totožná. Je zřejmé, že kádr potřebuje doplnit.
Kádr dle mého určitě doplnit potřebuje, ale k tomu už se musí nějak postavit vedení klubu. Při hodnocení podzimu jsem nabídl vedení klubu svou funkci s tím, že pakliže mám dál pokračovat, musí klub posílit tři až čtyři hráči s dobrým charakterem. S odstupem týdne mou nabídku odstoupení vedení klubu přijalo, takže já nyní nemám informace, jak se k případnému posilování klub postaví. Trochu se ale změnila doba, hráči dávají logicky přednost své práci a na tento sport jim nezbývá moc času, a tak si myslím, že to v oblasti posilování nebude vůbec jednoduché.

Výsledky Žamberka v podzimní části sezony
1. kolo: Žamberk – Choceň 1:1 pen. 3:4
2. kolo: Letohrad – Žamberk 2:0
3. kolo: Žamberk – Hlinsko 2:0
4. kolo: Svitavy – Žamberk 2:0
5. kolo: Žamberk – Litomyšl 2:5
6. kolo: Žamberk – Lanškroun 0:0 pen. 3:4
7. kolo: Česká Třebová – Žamberk 4:0
8. kolo: Žamberk – H. Městec 1:1 pen. 2:4
9. kolo: Moravany – Žamberk 3:3 pen. 5:4
10. kolo: Žamberk – Dolní Újezd 3:0
11. kolo: Moravská Třebová – Žamberk 9:0
12. kolo: Žamberk – Holice 0:3
13. kolo: Chrudim B – Žamberk 5:1
14. kolo: Žamberk – Třemošnice 0:2
15. kolo: Luže – Žamberk 2:0

Když se podíváme na bilanci utkání, tak se mužstvu vůbec nedařilo na hřištích soupeřů, kde jste neuhráli prakticky nic, což chtě, nechtě hodně chybí v celkovém pohledu?
Bod jsme uhráli v Moravanech, ale hodnotit naše výkony venku nelze. Naše vystupování tam bylo a je dlouhodobě špatné. Ale i to má svá opodstatnění, které si nechám sám pro sebe.

Na druhou stranu ani na vlastním trávníku se nedá říci, že šlo o nedobytnou tvrz…
Rozhodně ale výkony nebyly tak špatné jako venku. U nás se hrálo každému soupeři špatně a rozhodně to není destinací, ale především větším nasazením, kterým se hráči doma prezentovali. Byl tam ale faktor psychiky a také našich kvalit, jež na týmy jako Litomyšl, Holice a Třemošnice prostě nestačily.

Jaké zápasy vás mrzí nejvíce, kdy se nepodařilo bodovat?
Nejvíce mě mrzí zápas s Chocní, kde jsme brali pouze bod, a poté Heřmanův Městec, kdy se tento výsledek opakoval. V obou zápasech jsme podali dobrý výkon, leč na tři body to nestačilo.

O spokojenosti nemůže být žádná řeč. Jak konečný výsledek vnímají hráči v kabině?
To rozhodně ne, ale většinou hráči takovéto věci pouští brzy z hlavy, a myslím, že moc dobře věděli, v jakém složení se pouštíme do podzimního dobrodružství. Dá se říci, že bych mohl použít přísloví pana Šádka z Plzně o tom, jak jsme šli na podzim s klacky na tanky. Našli se i hráči, kteří mě naplňovali a brali fotbal vážně, ale bylo jich hodně málo, a místy jsem se cítil, že chci možná více než oni, což nebylo dobře. Byla to především životní zkušenost, za kterou děkuji a rozhodně na fotbal nezanevřu. Hráčům přeji, aby se herně zvedli a měli především z fotbalu radost.   (bed)