Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dvacetiletý útočník Chrudimi přispěl dvěma góly k vítězství patnáctého týmu tabulky FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY nad čtvrtou Vlašimí 4:2. Přitom v 10. minutě si po jednom ze soubojů ošklivě rozbil hlavu a tekla mu krev.

Chrudimskému týmu se nepovedl podzim, je výhra s Vlašimí obrovskou vzpruhou?

Ano, myslím si, že hlavně z psychického hlediska to bylo strašně důležité vítězství. Tím jsme se vlastně dostali na dostřel týmům, co jsou nad námi. Je to zároveň motivace do další práce, abychom to v sobotu zvládli v Třinci a abychom tady druhou ligu zachránili.

Hned na úvod jara jste čtyřikrát skórovali, to jste možná ani sami nečekali, ne?

Přesně tak, sami jsme nečekali, že to bude takhle dobré. Ve 30. minutě jsme vedli 3:0. Takže to bylo super. Samozřejmě tam byly i nějaké špatné věci, ale celkově bych řekl, že jsme podali hlavně zodpovědný výkon. Každý hráč plnil to, co nám trenér řekl. Zasloužené vítězství.

Vy sám jste prosadil dvakrát, což je pro útočníka asi nejlepší možný start, viďte?

Určitě, pro mě byly tyhle dva góly hrozně důležité. Řekl bych, že v přípravě se mi herně docela dařilo, ale nemohl jsem se trefit. Naštěstí trenér mi věřil, dal mi šanci v prvním mistrovském zápase a já jsem se mu za to takhle odvděčil. Jsem za to moc rád. Kluci mi to tam skvěle připravili. Oba góly padly po pěkných akcích, vlastně všechny naše branky byly po krásných akcích. Tak jenom doufám, že to takhle půjde dál.

Ještě než jste se poprvé trefil, tak jste si rozbil hlavu. Co se stalo? Byl to střet hlava na hlavu?

Jo jo. Soupeř zahrával standardní situaci a já chtěl odehrát balon, jenže místo toho jsme se s protihráčem srazili hlavami. Docela se mi to roztrhlo, takže bych chtěl i poděkovat panu doktorovi za rychlý zákrok, jak mi to hned zašil. Hned po příchodu na hřiště jsem vstřelil první gól a po chvilce druhý. Takže to bylo dobré. Bohužel ve 40. minutě se mi to po další hlavičce znovu roztrhlo, tak jsme to o přestávce zadělali a mohl jsem nastoupit do druhého poločasu s obvazem.

Uvažoval jste po té srážce o tom, že byste se nechal vystřídat? Nebo vás tohle vůbec nenapadlo a chtěl jste prostě hrát?

Bál jsem se, že mě trenér vystřídá. Ale všem jsem na lavičce říkal, ať mě nestřídají, protože jsem se necítil špatně. Hlava se mi nemotala, jenom jsem viděl, že mi hodně teče krev. Tak jsem chtěl, ať mi to zadělají, že musím jít zase hrát. Po deseti minutách jsem prostě nechtěl jít střídat, chtěl jsem zůstat na hřišti. Naštěstí trenér vydržel a vyplatilo se to nechat mě tam (usměje se).

Poslední půlsezonu jste nastupoval v ČFL za hradecké béčko. Předtím jste hostoval právě ve Vlašimi, kde jste však neměl takovou minutáž, jakou byste si představoval.

Ano, přesně tak.

Posílil jste si tímhle počinem svoji psychiku a sebevědomí?

Určitě. Proti Vlašimi jsem měl zvýšenou motivaci, protože jsem tam nedostal tolik prostoru, kolik bych si představoval. I proto jsem rád, že jsem jim to takhle vrátil a že asi udělali chybu. Druhou motivací byl fakt, že za Vlašim hraje můj nejlepší kamarád Jonáš Kneifel. Rovněž nastoupil, takže jsem měl extra motivaci. Jsem rád, že jsme to takhle zvládli.

Váš bratr dostal pozvánku do reprezentace U16, se kterou je v tomto týdnu na Kypru. Takže doma u Firbacherů teď musí panovat dobrá nálada…

Doma jsou nadšení a já jsem taky strašně rád, že se bráchovi takhle daří. Hraje za Pardubice, je o ročník posunutý výš. Doufám, že v tom bude pokračovat a že mu budu v kariéře dál radit (usměje se).

V 15 letech už mu to parádně střílí, v zimě o něj údajně stála Sparta. Přitom začínal jako gólman a není to tak dávno, co byl ještě v brance. Jak došlo k té přeměně na útočníka-střelce?

Je to pravda, jde o podobný příklad, jako jsem byl já. Taky jsem do 13 let chytal i hrál a až pak jsem se rozhodl, že budu jenom hrát. V tomhle jde tedy v mých stopách. Má čich na góly a hrozně na sobě pracuje.

Zpět k Chrudimi. Před jarem jste tam přišli čtyři hráči z Hradce. Zapadli jste do týmu? Jste podle vás herně cítit?

Zápas s Vlašimí se podle mě povedl všem čtyřem, ale skvěle pracoval celý tým. V Chrudimi je teď skvělá parta, jeden maká za druhého. V kabině nejsou vůbec žádné problémy a my jsme nastaveni jenom na to, abychom druhou ligu zachránili. Pro nás nic jiného neexistuje než záchrana.

Chrudim má i nového trenéra. Jaký je Radek Kronďák? Na čem si třeba zakládá?

Zakládá si hlavně na poctivosti, dodržování taktických pokynů. Musím říct, že mi tenhle styl hry sedí. Hrajeme účelný fotbal, byť se to někdy nemusí líbit. Přesně se to ukázalo v prvním zápase. Vlašim nějakým způsobem chtěla hrát fotbal, ale druhá liga už není tolik o fotbale, je spíš o bojovnosti a o tom, kdo chce víc. My jsme v tom utkání prostě ukázali, že chceme víc než Vlašim.

Již jste zmínil, že teď jedete na půdu čtrnáctého Třince. Považujete tenhle duel za klíčový?

Rozhodně, je skoro nejdůležitější. Je to zápas o šest bodů, protože Třinec je teď o jeden bod před námi. Bude to strašně důležité utkání. Jedeme tam už den dopředu, přikládáme tomu zápasu fakt velkou váhu. Od pondělí se na něj připravujeme, abychom ho zvládli.

V druholigové Chrudimi hostujete do konce sezony…

Ano, jsem tu na půl roku. Budu se snažit dát co nejvíce gólů a přispět svým výkonem k záchraně. Ovšem budu se snažit i kvůli sobě, abych třeba v létě mohl bojovat o nějaké prvoligové nabídky, ať už by to bylo v Hradci či jinde. Můj cíl je tedy prodat se.