Na povinnou mládež upozorňujeme pět let. Jenom jsme teď trochu důraznější

Osobnost Deníku

„Kubo, hlavně góly!“ Tak obvykle zní pokyny pro střelce FC Jiskra 2008 Paskera

/OSOBNOST DENÍKU/ Fotbal je v první řadě kolektivní sport, ale jsou případy, kdy výsledek…

Přečíst článek >

Ústí bojuje jednak sportovní cestou a dokud bude existovat naděje na udržení, udělá pro ni tým trenéra Vladimíra Chudého maximum. Současně však vedení klubu rozjelo aktivitu „diplomatickou“. Podalo totiž podnět k Odvolací komisi FAČR se žádostí o přezkum, zda je Rozpis mistrovských soutěží Řídící komise pro Čechy v souladu s platným zněním Soutěžního řádu FAČR. Jde o povinné počty mládežnických družstev.

„Kompenzační poplatky sice byly zrušeny, ale nebyla zrušena povinnost mít mládežnická družstva. Takže ten, kdo tato družstva nemá, startuje v soutěži podle nás neoprávněně,“ říká předseda klubu ROMAN LANGER. Ve skupině B třetí ligy se to týká klubů ze Záp a Zbuzan. Odvolací komise FAČR má o ústeckém podnětu jednat ve středu 20. dubna.

Proč se Jiskra Ústí nad Orlicí rozhodla řešit problematiku počtu mládežnických družstev v klubech třetí ligy a obrátila se oficiální cestou na Odvolací komisi FAČR?

Tohle je věc, která nás trápí dlouhodobě, bojujeme s tím minimálně pět let. Za tu dobu se bohužel nic nemění a pořád je to stejné. V zásadě je to jednoduché. Náš klub dotuje činnost svých mládežnických družstev ze sponzorských peněz v průměru částkou 500 – 700 tisíc ročně. Když spočítám příspěvek od města, NSA a členské příspěvky, tak nám taková suma ročně chybí. Naopak kluby bez mládeže takové starosti nemají, nemusí tyhle peníze vynakládat a mohou si za ně zaplatit tři čtyři kvalitní hráče. Což je pro ně obrovská výhoda. Když se loni změnil Výkonný výbor FAČR a obecně hodně věcí v našem fotbale, tak jsme si řekli, že není možné to dále tolerovat a musíme se ozvat.

Jak konkrétně jste v uplynulém období v této věci postupovali?

My jsme se nejprve obrátili na Legislativně-právní oddělení FAČR, které nás v podstatě odkázalo na Řídící komisi pro Čechy. Ta náš podnět zamítla, a to s velice zvláštním odůvodněním, kdy se odvolala na svoje rozpisy soutěží z předcházejících sezon, které ani nejsou vyvěšeny na úřední desce. Odkazovat se na něco takového mi připadá minimálně podivné. Na základě této negativní odpovědi a pocitu, že bude snaha všechno zamést pod koberec a zahrát do autu, jsme se obrátili na poslední fotbalovou instanci, a to je Odvolací komise FAČR. Na její rozhodnutí čekáme.

K tomu by mělo dojít příští týden, pokud nebude celá věc odročena…

Obávám se, že problematika je tak složitá, že co člověk, to názor, co právník, to názor. Ale každopádně si myslím, že tím, že kompenzační poplatky byly zrušeny, ale nebyla zrušena povinnost mít mládežnická družstva, tak ten, kdo tato družstva nemá, startuje v soutěži neoprávněně.

Dovedete si představit, že by z těchto důvodů komise v dubnu 2022 třeba vyloučila někoho ze soutěže?

Dovedu. Vyšehrad byl v zimě také vyloučen ze soutěže a skupina A se hraje s patnácti týmy. Je potřeba udělat v tomto jednou provždy pořádek. Je nové vedení, takže nové koště by mělo dobře mést. Je pravda, že FAČR řekl jednoznačně, že od sezony 2022/2023 nebude možné bez minimálního počtu mládežnických družstev hrát. Což je posun. Nicméně musí to platit nejen na papíře v přihlášce do soutěže, ale také ve skutečnosti. Víme, že okresní soutěže mládeže začínají v září v době, kdy mají soutěže dospělých odehraná třeba čtyři kola. Potom je nutná kontrola skutečného stavu a v případě zjištění závad jejich nekompromisní řešení. Jinak se v tom budeme pořád motat.

Co řeknete na námitku: No jo, Ústí se neumí zachránit sportovně, tak hledá takové kličky?

Samozřejmě je potřeba jasně říci, že za to, jaké máme výsledky a tím i umístění v tabulce, si můžeme sami. Ale jak jsem řekl, my ohledně povinných mládežnických družstev bojujeme pět let. Je pochopitelné, že teď výrazněji, protože jsme se dostali do situace, do jaké jsme se dostat nechtěli. Ale i v minulých letech jsme tyto námitky vznášeli. Akorát, že nyní jsme trochu důraznější.

Pojďme ke sportovní stránce věci. Co byste řekl k dosavadním jarním výkonům Jiskry?

Je to pro nás samozřejmě zklamání. Ani ne tak herně, protože hrajeme poměrně dobře, v řadě utkání jsme byli i lepší než soupeř. Na Bohemce proti nám nastoupilo šest hráčů z áčka, v Mladé Boleslavi osm, přesto jsme byli vyrovnaným soupeřem. Dostalo se nám i pochvaly i od sportovního ředitele Teplic po utkání s jejich rezervou. Jenže nedáváme góly a kdo nedává góly, vyhrát nemůže. Se dvěma góly z pěti zápasů se nedá pomýšlet na posun tabulkou.

V zimní přestávce jste pro boje o udržení získali několik nových tváří. Jak se zatím osvědčily?

Vhodně jsme posílili ve středové řadě, kdy jsme přivedli Nigerijce Chisoma, který je opravdu výjimečný a je o něj zájem z vyšších soutěží. I Hapal s Grygarem jsou pro nás dobrými posilami. Ale toho, koho jsme od ledna zoufale sháněli, tedy útočníka, který umí dát gól, se nám nepovedlo získat. Náš problém tak trvá. Musíme bojovat dál a nezbývá než věřit, že se někdo střelecky chytne.

Což je nejvyšší čas…

Ano, teď bychom potřebovali co nejdříve dvakrát třikrát za sebou vyhrát, ale aby byla záchrana reálná, vidím to tak na sedm vítězství do konce jara. Což je složité, protože si musíme uvědomit, že jsme naposledy zvítězili loni v srpnu. Ale budeme bojovat do konce a snad i ta štěstěna se k nám obrátí. My jsme na podzim v prvním zápase šťastně vyhráli nad Bohemians a pak už jsme měli jen smůlu, smůlu a smůlu. Byly tam situace, že je prázdná branka z malého vápna a my z toho nedáme gól. Takhle jsme přišli jen během podzimu o osm až deset bodů. A hned by se dýchalo jinak.

Faktem je, že porazit béčko profesionálního klubu není jednoduchá věc, že?

Není. Tyhle týmy mají obrovskou kvalitu. Úroveň třetí ligy šla za poslední roky hodně nahoru. Například tím, že Pardubice a Hradec Králové postoupily do první ligy, tak najednou jejich rezervy nejsou rezervami druholigových, ale prvoligových klubů. Áčkové kádry musely posílit a přirozeně někteří kvalitní fotbalisté se posunuli do béček. Na rozdíl od skupiny A, kde je třeba Příbram B, rezerva týmu ze spodku druhé ligy.

Rozdělení rezerv profesionálních klubů mezi skupinami třetí ligy v poměru tři ku osmi. Další zajímavé téma.

Je to paradox. Dotazoval jsem se na to loni těsně po rozlosování a bylo mi představiteli Řídící komise pro Čechy sděleno, že to bylo předloženo na Výkonný výbor FAČR a ten takto rozhodl. Nicméně podle mě nic předloženo nebylo. Osobně za tím vidím hlavně pohodlnost ze strany funkcionářů ŘKČ. Vždyť oni se dokonce ani neobtěžovali nalosovat soutěžní ročník jinak, třetí rok za sebou hrajeme se stejnými soupeři ve stejném pořadí. To je špatně.

Pokud to nevyjde, a to ani na hřišti, ani u zeleného stolu, co by případný sestup znamenal pro ústecký fotbal?

Sestup je vždycky nepříjemná záležitost, může ale znamenat i určitou sebereflexi. Před dvaceti lety jsme v Ústí slavili postup do divize, byli jsme přijati starostou města, byla to tehdy velká euforie. Možná, že jsme si časem té divize přestali vážit. Postup do třetí ligy byl šok pro všechny a jsme tam pět let. To považuji za velký úspěch. Když sestoupíme, budeme se snažit udržet co nejvíce hráčů, i když víme, že tady jsou kluci, kteří chtějí hrát třetí ligu a do budoucna i vyšší soutěž. Stávající kádr bychom neudrželi, protože krom střílení gólů je jinak výborně složený. I tak bychom se snažili hrát v popředí divize, také proto, že máme závazek a zodpovědnost vůči našim fanouškům, máme největší diváckou podporu ve třetí lize. Ale ještě jsme nesestoupili, pořád se to může zlomit a my budeme bojovat, dokud bude existovat šance. Věřím, že by stačilo třeba jedno vítězství a mužstvo by to hned nakoplo.