„Už jsem si tedy znovu nežádala, protože kdyby zkoumali naše finanční poměry, asi bychom ho už nedostali,“ řekla seniorka.

Podle poradenských organizací pomáhajících lidem v nouzi jsou ale takové obavy zcela zbytečné. „U příspěvku na bydlení žádný majetkový test není,“ zdůraznila předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová. Majetkové poměry by úředníci zkoumali pouze, kdyby si lidé požádali o dávky v hmotné nouzi, tedy doplatek na bydlení nebo mimořádnou dávku okamžité pomoci.

„V tomto případě ale dokládáte jen pravidelné měsíční příjmy svoje a případně i osob, které s vámi v domácnosti žijí,“ podotkla Desatová. 

Nárok na příspěvek na bydlení mají domácnosti, jejichž náklady na bydlení včetně energií převyšují 30 procent jejich příjmu, v Praze 35 procent. Úřady samy přitom netuší, kolik lidí by na něj mohlo mít nárok. „Je to složité odhadovat, protože bychom museli poměrně přesně znát náklady na bydlení domácnosti,“ řekl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Protože se ale lidem na účtech za energie objevují stále vyšší částky, žádá si o tuto formu pomoci více lidí. Zatímco ještě v lednu úřady na příspěvku na bydlení zaplatily 143 tisícům lidí přes 544 milionů korun, v říjnu již bylo příjemců dávky 188 tisíc. Stát mezi ně rozdělil přes 756 milionů korun. „Průměrná výše poskytovaného příspěvku přesahuje 4100 korun měsíčně,“ uvedl Augusta.

close Plyn, energie, smlouva - Ilustrační foto info Zdroj: Profimedia.cz zoom_in Nárok na příspěvek na bydlení mají domácnosti, jejichž náklady na bydlení včetně energií převyšují 30 procent jejich příjmu, v Praze 35 procent

Děti v chladu

Energetická chudoba nyní postihuje stále více lidí. Musí tak vynakládat nepřiměřeně velkou část svých příjmů za teplo a energie. Často jim tak již nezbývají peníze na další základní potřeby. Podle nově zveřejněné studie nazvané Energetická chudoba a její řešení nyní takto bývá postiženo každé desáté dítě a téměř třetina osaměle žijících seniorek.

Studie přitom vychází z loňských čísel. Podle nich ještě před letošním zdražením energií mělo dluhy na energiích přibližně 70 tisíc domácností, v nichž žilo přibližně 160 tisíc lidí. Dvě třetiny z nich byli členové rodin s dětmi, těch v takových domácnostech žilo asi 50 tisíc. Letos se zřejmě situace vzhledem k dopadům ruské války na Ukrajině ještě zhorší.

Podle spoluautora studie Ondřeje Paška z Hnutí Duha je ale zdejší systém pomoci potřebným lidem chybně nastavený. „Máme tady příspěvek na bydlení, který se nečerpá. Máme tady úsporný tarif a zastropování cen energií, které ale nejsou zacílené na ty, kteří to nejvíc potřebují,“ vysvětlil Pašek. Takoví lidé by potřebovali buď ještě nižší cenu energie anebo vyšší příspěvek v rámci úsporného tarifu. „Ty peníze se ale naopak dávají řadě lidí, kteří je nepotřebují,“ prohlásil.

Zpátky v čase

Neveselé vyhlídky má ale i zbytek české společnosti, alespoň to očekává nová studie společnosti Cyrrus. Její tvůrci spočítali, že za letošní rok zaměstnancům skokově poklesne reálná mzda. Růst průměrné mzdy totiž ani zdaleka nestačí na pokrytí růstu cen. „Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet přibližně 40 tisíc korun,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Měsíčně tak lidé přijdou v průměru o 3300 korun a jejich reálná kupní síla se sníží na úroveň roku 2018.