Kliknutím zvětšíteBřezenský chovatel nahlásil postupné hynutí chované drůbeže. Do pondělí 8. března uhynulo 21 z 22 jeho kusů drůbeže. Poslední kus byl utracen. „Stejně jako v předchozích případech i okolo nových ohnisek bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření," uvedl za Státní veterinární správu zástupce tiskového mluvčího Petr Majer.
Pro dotčené obce to neznamená nic moc pozitivního. „Měli jsme dneska jednání s veterinou. Ohnisko je zlikvidované a teď jsme v pásmu, které musí mít ochranu,“ potvrdila starostka městyse Březno Barbora Adamcová.
V Březně mají takovou nákazu vůbec poprvé a dělá jim těžkou hlavu. Jediné štěstí v neštěstí je podle starostky to, že malochov, v němž se nepříjemné onemocnění prokázalo, je na samém okraji katastru a leží mimo obytnou zástavbu. I tak ale není vyloučené, že nemohla být zatažena i do dalších malochovů.
„Problematické však je, že nemoc mohou roznášet ptáci. Budeme čekat 21 dnů, zda se neobjeví ještě někde jinde a postupujeme v součinnosti s veterinou,“ okomentovala Barbora Adamcová.
Starostka nabádá všechny obyvatele, aby si veškeré potřebné informace k nakažlivé a pro ptáky smrtelné nemoci nastudovali na březenském webu, případně aby se obrátili na ni samotnou.
Dalším místem s prokázanou nákazou ptačí chřipky je Kněžmost. Tam se však naštěstí nejednalo o chov, ale o pět labutí, které viru podlehly na tamním rybníce Brodek. „Dneska nám přišel dopis hygienické stanice, platí pro nás pásmo dozoru. Je to však kvůli nákaze malochovu v Březně,“ okomentovala tajemnice úřadu Radka Maděrová.
Kněžmost má 15 místních části a některé spadají do desetikilometrového okruhu (vztaženo od Března), který je nutný pohlídat. „Musí se zaevidovat chovy drůbeže a ptactva a posílá se poté hlášení. Majitelé musí být upozorněni, aby sledovali stav chovu, kdyby zaznamenali známky nemoci nebo nákazy,“ popsala postup Maděrová.
Poslední obcí, v jejímž katastru byla ptačí chřipka nalezena, je Boseň. Zde hygienici objevili jednu labuť na rybníce Ohrada.
Všechny tři obce, v nich se nákaza potvrdila, leží jen nedaleko od sebe a také nedaleko Mnichova Hradiště. Právě to jako první před necelým měsícem upozornilo na ptačí chřipku. Veterináři jí zjistili u pěti uhynulých labutí na příšovickém Velkém Boleváku, jen kousek od Mnichova Hradiště.
„Doufejme, že ptačí chřipka zůstane v Libereckém kraji. Je však pravděpodobné, že se rozšíří dál. Lidé by proto neměli krmit žádné volně žijící ptactvo a veškeré úhyny by měli hlásit na Státní veterinární správu,“ uvedl tehdy pro Deník vedoucí odboru Petr Vojtek.
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
V rizikových obdobích (jarní a podzimní migrace volně žijících ptáků) výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budov.
• ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem;
• slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží;
• v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky;
• krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem;
• pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní
ptáci, nebo v blízkosti těchto vodních ploch a toků;
• pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží; ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
• venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany);
• zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků.
Zdroj: SVS
3
Cestujeme
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
