Aktualizovaná studie Institutu plánování a rozvoje (IPR) zde navrhuje více než deset staveb určených pro bydlení i komerční využití. Mezi nimi jsou dvě výškové budovy, z nichž jedna má mít 12 pater. Okolní domy jsou ale maximálně šestipatrové.

„Studie navrhuje zachování základní výškové hladiny, která vychází z výšky blokové zástavby Dejvic a přirozeně se mírně navyšuje směrem ke třídě Milady Horákové,“ sdělil mluvčí IPR Marek Vácha. „Výškové uspořádání území bude předmětem dalších diskusí,“ řekl Vácha.

Jedna výšková budova bude

Městská část ke studii, která má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, vydala na dvě desítky připomínek. „Ze dvou dominant jednu odmítáme úplně, o druhé jsme připraveni se bavit. Koncepční řešení oblasti mezi Hradčanskou a Dejvickým nádražím musí navazovat na historickou regulaci architekta Antonína Engela a jeho představu o Dejvicích a Bubenči,“ uvedl místostarosta Jakub Stárek (ODS). Architekt Engel při stavbě jedné z nejkrásnějších pražských čtvrtí ve 30. letech s výškovými budovami rozhodně nepočítal.

Jak však městská část uvádí ve svých radničních novinách, akceptuje jeden 12patrový dům a bude se nacházet na ulici Milady Horákové nedaleko současné zastávky autobusů.

Kancelářských objektů je dost

Tento týden téma řešila komise územního rozvoje Prahy 6. Prosazovat bude možnost vypsání architektonické soutěže. „Jsme ve zlomovém okamžiku. Nyní je třeba stanovit přesné podmínky, za kterých se bude moci stavět,“ prozradila zastupitelka a členka komise Jana Kabelová (Piráti).

Podle ní v lokalitě nejsou kancelářské objekty potřebné. Nutné však jsou objekty veřejné vybavenosti, s nimiž územní plán nepočítá. „Na Hradčanské stojí velká administrativní budova, celé roky na ní visí transparent s nabídkou volných prostor,“ říká Kabelová.

Význam lokality závisí na železnici

Význam lokality značně závisí na dostavbě železniční trati Praha-Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla. Místo se stane významným přestupním uzlem, u nového terminálu vyrostou také obchody a kulturní zařízení.

Kromě dopravní situace je také nutné vyřešit vlastnictví pozemků a nejasnosti v různých předkupních právech. Většina pozemků totiž patří Správě železnic a menší část hlavnímu městu. O jejich převedení nyní žádá Praha 6, aby získala větší rozhodovací slovo.

Jakmile bude situace jasnější, proces změny územního plánu se pak znovu nastartuje. Stavět bude možné teprve po vyřešení těchto záležitostí, což by mohlo být podle odhadů za osm až deset let.