„Definitivní rozhodnutí o zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři je v pravomoci vlády České republiky a dá se předpokládat brzké zařazení tohoto bodu na program jejího jednání,“ píší obce v dopise. Vláda se bude rozhodovat podle doporučení, které vypracovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a potvrdila Rada SÚRAO.
Lidé ve vsích vypozorovali, že by s Andrejem Babišem možná mohla být řeč na základě jednání ve Sněmovně koncem května, kde premiér slíbil, že by se o tématu ještě mohlo diskutovat. „Vyrozuměli jsme a dovozujeme, že jste otevřen dialogu s obcemi,“ stojí dále v dopise.
Na Třebíčsku v Budišově a v okolí vyhlížejí odpověď v devíti obcích, které státní úředníci ze SÚRAO souhrnně pojmenovali Horka. Na Jihlavsku má lokalita šesti vsí deset kilometrů od centra Jihlavy název Hrádek. Starosta jedné z nich, Zdeněk Dvořák z Dolní Cerekve, zjistil, že měla vláda zúžený počet lokalit na konkrétní čtyři schvalovat 13. července. „Pak se o tom nejednalo. Chceme ještě předtím mluvit s panem premiérem a říct mu osobně, proč máme v tak důležité věci námitky a pochybnosti,“ sdělil starosta.
Redakce Deníku oslovila Úřad vlády s dotazy, zda premiér Babiš o dopisu ví, kdy je reálné, že by se s ním lidé z Vysočiny setkali osobně a kdy bude vláda o úložišti jednat. Odpověď během středy 15. července nepřišla s tím, že ji mluvčí vlády Jana Adamcová přislíbila z časových důvodů dodat o den později.
Nelíbí se jim to
Postup , jak stát vybírá možné lokality pro úložiště, je podle obcí podivný a už roky budí nedůvěru. Jako podklad pro zúžení počtu na čtyři posloužila závěrečná zpráva, za kterou si ovšem co do kvality odborného vypracování SÚRAO jednoznačně stojí. Hovoří o ní jako výsledku dlouhodobé a dobré práce nezávislých odborníků. Lokality v republice prošli a posoudili z různých pohledů, zásadní byla vždy geologie území.
Lidé z Vysočiny, kterých se to týká, však nesouhlasí s postupem, kdy úředníci ze SÚRAO zprávu oficiálně nezveřejnili ani nepředložili dotčeným obcím, aby mohly uplatnit připomínky. „Nelze vyloučit, že některé podklady ve zprávě neodpovídají skutečnosti,“ ohrazují se obce mimo jiné. A v dopisu Babišovi naznačují, že toto podle nich zásadní procesní hledisko může být důvodem pro budoucí soudní spory, spojené se stavbou hlubinného úložiště.
A co Třebíč, Jihlava a kraj?
Patnáctka vsí rovněž usiluje o to, aby v odporu vůči úložišti byla zajedno s Třebíčí i Jihlavou a rovněž tak s politickým vedením Kraje Vysočina. Zatím se za ně postavili pouze ve Velkém Meziříčí, které je pár kilometrů od lokality Horka.
Politici z třebíčské radnice na dotaz Deníku, zda se ke snahám protestujících obcí připojí, odpověděli vyhýbavě. „Rozhodně neodmítáme pomoc obcím. V takto strategických otázkách přece není stát nepřítel, ale všichni, stát, kraje i obce, máme stejný zájem. A tím je především bezpečnost. Otázka podoby státní koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem je vysoce odborná a plně přísluší odborným orgánům státu, tedy vládě, Ministerstvu průmyslu a obchodu a Správě úložišť radioaktivních odpadů,“ vzkázali třebíčští radní. Podle nich je na vyjmenovaných institucích, aby vše otevřeně vysvětlovaly a vyjednaly podmínky souhlasu obcí. „Jakékoli vměšování dalších laických stran a orgánů do této komplikované a vysoce odborné záležitosti nepovažujeme za přínos. Naopak,“ dodala třebíčská radnice.
V Jihlavě definitivní postoj teprve vzniká. „Dne 2. září se na radnici uskuteční beseda se SÚRAO o problematice hledání úložiště, kde by vedení města mělo získat důležité informace. Už nyní během prázdnin se odehrává série různých informačních a interních setkání, na kterých vedení města získává podrobné informace,“ uvedl mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk. Hlavní diskuze o postoji Jihlavy k úložišti by se měla podle jeho slov odehrát na zasedání zastupitelů města ve druhé polovině září.
Hejtman: Nechte to po volbách
Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek poslal redakci Deníku odpověď, kterou mu posvětili krajští radní i lidé z vedení krajského úřadu. V ní - stejně jako Třebíčští koaliční politici - zdůraznil mimo jiné odbornou otázku. Odpověď na ni a vše, co se týká výběru lokality, nechává na vládě a ministerstvech. Kraje podle něj nemají možnosti, aby takovou věc samy důkladně posoudily. Podle hejtmana je na státních úřednících a vrcholných politicích, aby si to s obcemi vyříkali, případně vyjednali souhlas.
Uvedl, že není pravděpodobné, že by krajská rada navrhovala zařadit tuto záležitost na program jednání krajských zastupitelů. „A doporučovala jim přijmout k věci jakékoliv usnesení,“ zdůraznil Běhounek s tím, že se stejně blíží krajské volby. Jakékoli snahy patnácti vsí z obou lokalit proto doporučil nasměrovat až novému vedení Kraje Vysočina.
Stát původně předpokládal, že definitivní a záložní lokalitu vybere do roku 2025. Mluvčí SÚRAO Martina Bílá však naznačila, že tento termín ještě „projde revizí“. Stavba samotného úložiště je v plánu stále od roku 2050 s předpokladem, že v provozu bude od roku 2065. „A to pouze v jedné lokalitě,“ zdůraznila Bílá. Podle některých zveřejněných odhadů má úložiště vyjít na 112 miliard korun.