Kromě Violy na festivalu vystoupily také další dva sbory z České republiky (Unique Rokycany a Pomněnky Děčín), sbory z Německa, Itálie, Irska, Norska, Dánska a domácího Katalánska.

Protože do Barcelony je to ze Žamberka velká dálka - 2000 kilometrů, rozhodli jsme se poprosit naše partnerské město Püttlingen v německém Sársku, které leží zhruba uprostřed trasy, o možnost přenocování. A opravdu, bylo o nás skvěle postaráno, dostali jsme k večeři skvělou gulášovku od místních hasičů a po celodenním trmácení v autobuse jsme usnuli v místní tělocvičně jako špalci. Druhý den jsme si chtěli prohlédnout město, ale zaskočil nás hustý déšť, a tak jsme trochu zpívali a trochu cvičili v tělocvičně. Po skvělém obědě, za který jsme našim hostitelům zazpívali německou verzi Včelky Máji, jsme se vydali na druhou část naší cesty.

Ve čtvrtek ráno jsme šťastně dorazili do cíle – mořského letoviska Pineda de Mar, ležícího 45 kilometrů severně od Barcelony, kde jsme byli po dobu festivalu ubytovaní ve čtyřhvězdičkovém hotelu Aqua Promenade. Ležel přímo u moře, a tak, jakmile jsme se ubytovali, hned jsme tam vyrazili a vykoupali se. Pro některé z nás to bylo první setkání s mořem. Voda měla asi 21 stupňů, takže se nám, otužilcům z Pastvinské přehrady, zdála celkem teplá.

Pátek byl náš první „pracovní“ den. Hned po snídani jsme odjížděli do Barcelony, kde jsme měli vystupovat na dvou koncertech. Nutno podotknout, že zrovna na tento den svolaly katalánské odbory demonstraci za propuštění svých vězněných politiků a po dálnicích se do centra města valily statisíce lidí. V předcházejících nocích také docházelo k potyčkám demonstrantů s policií, zapalování popelnic a podobně. Náš první koncert se naštěstí konal na kopci Tibidabo nad Barcelonou v Temple del Sagrat Cor de Jesus (chrám Svatého srdce Ježíše). Druhý koncert v kostele Parròquia Sant Ignasi de Loiola v centru Barcelony však organizátoři festivalu zrušili, takže jsme do přeplněného středu města vůbec nemuseli a mohli si ještě užít moře a hotelový bazén.

V sobotu na nás čekal zlatý hřeb celého zájezdu – koncert v kryptě chrámu Sagrada Familia (Svatá rodina), který začal stavět známý španělský architekt Antonio Gaudí v roce 1882. Zcela dokončen má být v roce 2026. S centrální věží vysokou 173 metrů to bude nejvyšší katolický chrám na světě. Po koncertě nás čekala prohlídka města s milou průvodkyní Arankou a na závěr dne velkolepá večeře v jedné restauraci v olympijském přístavu (Olympiáda zde byla v roce 1992). K večeři byly všelijaké mořské plody a také španělské národní jídlo paela.

Nedělní ráno bylo ve znamení balení a loučení, čekala nás totiž dlouhá cestu domů. Abychom se během jízdy alespoň trochu protáhli, zastavili jsme se ve Francii a prohlédli si římský aquadukt Pont du Gard a známé město Avignon. Po noci v autobusu jsme pondělní dopoledne strávili v městečku Sinzheim a po uplynutí povinné bezpečnostní přestávky pokračovali směr Žamberk, kde jsme se v úterý v 0.45 po týdnu radostně vrhli do náručí svých nejbližších.

I když byla příprava zájezdu jak finančně, tak organizačně náročná, ta námaha za to stála. Myslím, že nás účast na festivalu obohatila o spoustu krásných zážitků. Na mapě světa Violy přibyl další úžasný bod. Kdo by si chtěl prohlédnout fotografie nebo se podívat na video, může tak učinit na našich stránkách: viola.zamberk-city.cz

Zájezd pěveckého sboru Viola se konal pod záštitou Ing. Bohumila Bernáška, člena Rady Pardubického kraje za oblast školství. Děkujeme také dalším sponzorům, bez kterých bychom náš zájezd jen stěží uskutečnili.

Za PS Viola Mgr. Jaromír Žejdlík