Za znovuzrozením i návratem lidí do česko-polského pohraničí stojí páter Josef Suchár. Když poprvé uviděl poutní kostel, jednalo se o ruinu, kterou všichni pohřbili. Při modlitbě v polorozbořeném svatostánku slíbil, že udělá vše pro to, aby se výjimečnou stavbu podařilo zachránit. A povedlo se. S pomocí dalších lidí se farář rozhodl prostor proměnit v nevšední komunitní místo. Obec se tak dostala z nejhoršího a postavila se zpět na vlastní nohy. Kostel vyniká zejména svou kompozicí, průčelí se dvěma věžemi shlíží do údolí Divoké Orlice. Od roku 1990 se v něm znovu pořádají bohoslužby.
