Historií pardubické továrny vás provede webová výstava nazvaná Pravá pardubická Franckovka Východočeského muzea v Pardubicích, kterou najdete na www.vcm.cz. Vliv na rozšíření kávovin měla i Napoleonem vyhlášená kontinentální blokáda na počátku 19. století. Kvůli omezení dovozu zrnkové kávy ze zámoří se hledaly způsoby, jak si podobný nápoj opatřit z domácích zdrojů. V tomto odvětví prokázal své schopnosti i podnikatel německého původu Johann Heinrich Franck (1792–1867). Je to právě jméno zakladatele, které se otisklo do pojmenování celé společnosti (Heinrich Franck Söhne, Jindřicha Francka synové) a je základem i pro český název produktů pardubické továrny či pro továrnu samotnou: Franckovka. O firmu se později starali Franckovi potomci, podnik se z Německa rozšířil do dalších zemí.
Dceřiný závod v Pardubicích byl založen roku 1896. I tato firma se řadí mezi ty, které do Pardubic přivedla výhoda vlakového spojení. Navíc se město nacházelo v Polabí, lokalitě vhodné pro pěstování čekanky. Továrna stála na stejném místě, kde se dnes nachází firma Kávoviny (ulice J. Palacha). Se vznikem Československa, a tím i nových hranic, musela mezinárodní společnost projít restrukturalizací. Pardubická továrna nyní spadala pod nově založené ústředí v Praze spravující závody na území Československa.
Dnes už zažité pojmenování „Franckovka“ se do názvu podniku dostalo oficiálně v roce 1941: Akciová společnost Franckovka. V roce 1946 byla v továrně zavedena národní správa. V poválečném období také nakonec mizí Franckovo jméno z názvu – roku 1948 byla firma začleněna do národního podniku Kávoviny. Za „nástupnickou“ firmu navazující na tradici Franckovky se dá považovat akciová společnost Kávoviny založená roku 1991.
Za zajímavé informace a fotografie děkujeme Východočeskému muzeu v Pardubicích.
Autorem výstavy je Michal Hambálek, autorem fotografií je Luděk Vojtěchovský.
