Koch, který byl navíc uměleckým řemeslníkem, pojal projekt velkoryse, což se potvrdilo též při vybudování zámeckého parku. Koch využil mírně členitého terénu, navrhl výsadbu dřevin, systém cest a cestiček i odpočinkových míst. 

Dokladem vzorně připraveného konceptu je tak nejen empírový zámek, ale i třicetihektarový, vzorně udržovaný areál sahající až k břehu Divoké Orlice. Kostelecký zámecký park je chráněn v kategorii „přírodní rezervace“ a je jediným svého druhu na Podorlicku.

V parku roste přes 250 exemplářů dřevin domácích i exotických. Neobyčejně esteticky působící je dub červený, nazvaný podle toho, že se jeho listy na podzim zbarvují do různých odstínů červené. 

Dub červený je původní dřevinou Severní Ameriky a v zámeckém parku se mu daří znamenitě. Jiným severoamerickým druhem je ořešák popelavý. Na rozdíl od dubu červeného můžete vidět tuto dřevinu v parcích či arboretech jen ojediněle. Uváděn je jako ohrožený druh. Do Evropy byl introdukován v 17. století, na území dnešní České republiky se ale dostal později. Byl vysazován do zámeckých zahrad a parků (Konopiště, Královská obora a Kinského zahrada v Praze). 

Atraktivní vzhled má javor Davidův, jehož původní domovinou je Čína. Charakteristickým rysem je hladká olivově zelená kůra s pravidelnými úzkými svislými pruhy. Jde o dekorativní, rozhodně ne běžnou parkovou dřevinu. V parku uvidíte i listnáč lapinu jasanolistou, původem z kavkazského regionu, která je považována za třetihorní relikt. 

Pozornost si zasluhuje zmarličník japonský, opadavý listnatý strom, na našem území pěstovaný od roku 1910. Jeho listy se v průběhu roku barevně mění. V čase rašení jsou y (asi: listy) bronzově hnědé, následně žlutozelené, v době hlavní vegetace získají na líci barvu lehce modrozelenou a na rubu šedou. Největší zvláštností jsou však listy, které na podzim opadávají a intenzívně voní. Někomu neobvyklé aroma připomíná a (asi: vynechat) vůni čerstvě upečených buchet, jinému vůni karamelu či skořice.

Typický pro kostelecký park jsou jarní cibuloviny, kterých zde kvetou miliony kusů. Především to jsou bledule, které byly vysazeny na přání Pavlíny Kinské (babičky současného majitele) v období mezi 1. a 2. sv. válkou, a jak je vidět, mají zde velmi vhodné podmínky k růstu. Další rostliny, které na jaře vytvářejí "koberce" jsou talovíny, česnek medvědí a krokusy. 

Nádherné jsou desítky mohutných keřů rododendronů a azalek různých barev. Záhony kolem zámku zdobí záhony se stovkami různobarevných letniček. Kostelecký zámek je i významným kulturním centrem. 

V zrcadlovém sále s vynikající akustikou se konají komorní koncerty. A závěrem tip pro ty, kteří hodlají uzavřít sňatek poněkud netradičně. Říká se, že manželství uzavřená v kosteleckém zámeckém parku pod dvousetletým platanem jsou nejen šťastná, ale i nerozlučná.

Radoslav Patočka