V červenci 1997 bylo léto jako obvykle deštivé, takže naše dojíždění z Pardubic do České Třebové mělo svoje kouzlo zejména v úseku z Chocně do České Třebové, kde se zelenala příroda v úzkém údolí. A pršelo jen se lilo, řeka Tichá Orlice už nebyla moc tichá, ale spíše vylitá. Snad během jednoho dne se z údolí stala souvislá hladina přehradní nádrže délky mnoha kilometrů. Vzhledem k mohutným přítokům z hor a podhůří hladina vůbec neklesala. Jako by pevninu zaplavilo moře.

Pro nás cestující ve vlaku začínala tato přehrada u bývalého choceňského tunelu a končila za Ústím nad Orlicí. Jen dvě koleje uprostřed přehrady byly vidět, po kterých přejel náš poslední vlak. Ještě se někdo snažil dopravit k vlaku na lodičkách v Brandýse a v Ústí, ale to už byli jen šílenci. Ta povodeň jen tady v údolí znamenala miliardové škody a stála i lidské životy. Symbolem té doby se pro nás stala železniční zastávka Bezpraví, kterou jsme přezdili na Bezpráví. Protože co jiného se dá říct o přírodní pohromě, která přivedla do neštěstí spoustu místních obyvatel tohoto jinak krásného údolí.

Píše se rok 2021 a Bezpraví se opět vrací k přezdívce Bezpráví. Toto nádherné údolí s krásnou cyklostezkou a nádhernými panoramaty ze sedla kola nebo z vlaku bude poškozeno. V záplavové zóně se bude v Bezpraví budovat železniční odbočka, aby se zvýšila propustnost trati v záplavové zóně. Když budou zaplaveny při povodních 2 koleje, zůstane asi ta třetí. Lidé uvažují sobecky, že to údolí patří jim. Omyl. To údolí patří tisíce let místní řece. Ta tady bude i za dalších tisíce let a svoji cestu do moře údolím si vždy znovu vytvoří. My lidé to máme jen půjčené, jsme tady hosté. A podle toho bychom se měli chovat.

Údolí kolem Bezpráví je pro mě symbolem, že by už někdo, asi vláda a parlament, měl konečně zrušit Správu železnic se sídlem v Praze a předat řízení české železnice švýcarským nebo rakouským drahám. Pro Českou republiku by to znamenalo úsporu miliardových nákladů českých a evropských daňových poplatníků. A efektivní alokaci investic a kapitálu ku prospěchu obyvatel. Možná by se v České republice stala železnice brzy konkurencí jiných druhů doprav stejně jako je to v Rakousku a ve Švýcarsku. 

Miroslav Stejskal, Ústí nad Orlicí